Z pátka na sobotu nás překvapí meteorický roj Geminidy
Autor: Brian Emfinger.
Frekvenci meteorů pro danou výšku radiantu (místo, odkud meteory zdánlivě vylétají) nad obzorem zjistíme přibližným vztahem ZHR = sin*v, kde v je výška radiantu nad obzorem ve stupních. Pro naše zeměpisné šířky, kdy se v období maxima dostává radiant v ranních hodinách do výšky kolem 70 stupňů nad obzor, bývá frekvence něco málo přes 100 meteorů (samozřejmě záleží na MHV).
Mateřským tělesem roje není typická kometa, ale bývalá planetka 3200 Phaeton. Vstupní rychlost meteoroidů do atmosféry je kolem 35 km/s. Jde tedy o poměrně pomalé meteory (největší možná rychlost je 72 km/s, čehož dosahují meteoroidy listopadových Leonid). Maximum letošních Geminid nastává v pátek 14. prosince v 16h45m UT (17h45m SEČ) ± 2.3h. Souřadnice radiantu v době maxima jsou α = 112°; δ = +33° (v souhvězdí Blíženců blízko jedné z nejjasnějších hvězd – Castor). Z našich zeměpisných délek tedy k maximu dojde zvečera, nejlepší pozorovací podmínky budou mít dále na východ od nás, především v Rusku a v Číně.
Letošní Geminidy navíc budou mít hned několik výsad. Předně nebude rušit Měsíc tak intenzivně jako minulý rok. Nachází v nízkém ekliptikálním souhvězdí Kozoroha, a to ve fázi 3 dny před první čtvrtí. Maximum, jak již bylo psáno, je předpovězeno na pátek 14. prosince zvečera. To je sice problém, neboť v té době bude Měsíc nad obzorem a radiant nízko, ale maximum nebývá nijak výrazně ostré, takže se vyplatí pozorovat celou noc (z pátku na sobotu).
V první polovině noci by měly převažovat jasné meteory a k ránu bude o něco posunuté maximum slabších meteorů. S přibývající výškou radiantu nad obzorem by to měla být jako vždy docela pěkná podívaná. Nejlepší pohled naskytne obloha především až brzy ráno (v sobotu 15. prosince), kdy je radiant velmi vysoko nad obzorem, nedaleko se nachází jasná načervenalá planeta Mars, ve Lvu nalezneme planetu Saturn a na východě ve Vahách vychází jako jitřenka planeta Venuše.
Geminidy mají pouze jednou malou nectnost, která spočívá v datu jejich konání. Běžně totiž v této době mrzne (především na horách, odkud je ovšem pozorování meteorů mnohem krásnější). Vloni se ale Geminidy daly pozorovat při 2 stupních nad nulou, takže je to relativní. Přesto doporučujeme teplý čaj v termosce, teplý spacák, karimatku a mnoho oblečení, především teplé ponožky (několik vrstev).
Zdroje:
[1] http://www.imo.net/
[2] http://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr=3200;orb=1
[3] Hvězdářská ročenka 2007, P. Příhoda a kol., HaP Praha, obor Meteory (autor: Vladimír Znojil)
O autorovi
Petr Horálek
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
