Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Záhadný světelný úkaz v atmosféře Marsu objasněn

Záhadný světelný úkaz v atmosféře Marsu objasněn

Meteor_na_Marsu.jpg
Během pozorování oblohy Marsu pomocí panoramatické kamery se zeleným filtrem na robotu Spirit (přistání na Marsu 4. 1. 2004) se podařilo zaregistrovat neznámý úkaz v podobě úzké světelné stopy (na připojeném obrázku je zhruba uprostřed). Některá média spekulovala o výskytu UFO, avšak astronomové jednoznačně prohlásili, že se může jednat buď o jasný meteor v atmosféře Marsu nebo o fotografii některé ze 7 dřívějších kosmických sond, které se stále ještě nacházejí na oběžné dráze. Fotografie byla pořízena 7. 3. 2004.

Tento problém "nedal spát" týmu francouzských astronomů, jehož vedoucím je Franck Selsis (Centre for Astronomical Research in Lyon), kteří publikovali závěry svých výzkumů a výpočtů v posledním čísle časopisu Nature. Autoři článku dospěli k názoru, že se jedná o meteor, jehož světelnou stopu vytvořil úlomek komety Wiseman-Skiff, která vykoná jeden oběh kolem Slunce jednou za 6,656 roku.

Předpokládá se, že jádra komet jsou tvořeny ledem, úlomky kamenů a prachem. Při přiblížení ke Slunci se led vypařuje a "osvobozené" kamenné úlomky a prach pokračují v letu po samostatných oběžných drahách stejným směrem jako kometární jádro. Uvolněné částice se působením gravitačních poruch postupně rozptýlí kolem dráhy komety. Pokud dráha komety křižuje dráhu některé planety, tyto uvolněné fragmenty vnikají vysokou rychlostí do planetárních atmosfér (Země, Venuše či jiné planety s atmosférou), kde při jejich zániku dojde k vytvoření světelné stopy - meteoru.

Podle autorů článku v časopise Nature prochází planeta Mars každým rokem rojem částic, uvolněných z jádra komety Wiseman-Skiff. V průběhu několika dnů je pak možno pozorovat tzv. meteorický déšť. Mimořádně intenzívní meteorický déšť se očekává na Marsu kolem 20. 12. 2007, kdy planeta bude procházet nejhustější oblastí částic, uvolněných z kometárního jádra. Případný pozorovatel na Marsu by mohl sledovat meteorický roj "cefeidy". Jednotlivé meteory budou na marťanské obloze zdánlivě vylétávat ze souhvězdí Cefea. Možná se kamerám robotů Spirit a Opportunity podaří zachytit ještě nějaké jasné meteory a potvrdit tak tuto domněnku.

Image credit: NASA/JPL/Cornell/Texas A&M

Zdroj: spacenews.ru a marsrovers
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »