Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zatmění Slunce 22. července 2009 - Zajímavosti

Zatmění Slunce 22. července 2009 - Zajímavosti

Zatmění Slunce 1. srpna 2008. Autor: M. a H. Druckmüllerovi
Zatmění Slunce 1. srpna 2008.
Autor: M. a H. Druckmüllerovi
Nejdelší zatmění Slunce v tomto století se nezadržitelně blíží. Pozorovatelé ve východní Číně budou moci sledovat za příznivého počasí téměř 6-ti minutový zákryt Slunce temným měsíčním kotoučem. Letošní úplné zatmění Slunce však není mimořádné pouze svou délkou. Vážou se k němu velmi zajímavá a (nejen) historická fakta.


Zajímavosti

  • Zatmění Slunce i Měsíce se opakují ve stejném sledu a podobných velikostech vždy po 18 letech 10 dnech (nebo 11 dnech) 7 hodinách a 42 minutách. Za tu dobu se totiž uzly měsíční dráhy, polohy Slunce, Měsíce i Země dostanou do téměř stejných pozic. Tato perioda se nazývá SAROS a sčítá 29 měsíčních a 41 slunečních zatmění. Periodu objevili již Chaldejci 500 let před Kristem. Každé další zatmění dané série se uskuteční z důvodu 8-hodinového zpoždění o přibližně 120° v zeměpisné délce na západ.
  • Série SAROS, do níž patří toto zatmění, má číslo 136 a je 37. z celkem 71 zatmění této série.
  • Poslední zatmění této série nastalo 11. července 1991 (viz úvodní snímek) a pás totality procházel přes Kalifornii, Mexiko, Guatemala a další státy okolo panamského průplavu až do Brazílie. Maximální délky dosáhlo na území Mexika, a to 6 minut a 58 sekund. Toto zatmění můžete shlédnout v mezinárodně uznávaném filmovém eposu režiséra Rona Frickeho Baraka z roku 1992. Režisér využil k natáčení 70mm kameru na klasický film, čímž se mu podařilo natočit nejlepší videozáběr slunečního zatmění, jaký snad kdy existuje. Dnešní digitální kamery zdaleka nemají takový dynamický rozsah natáčeného jasu, a proto jsou i nejlepší záběry na zatmění Slunce, které se snaží zachytit celou sluneční korónu, saturované kolem tmavého měsíčního kotouče.
  • 12. srpna 2026 nastane úplné zatmění Slunce v Evropě, konkrétně ve Španělsku. Půjde o zatmění série SAROS číslo 126, jejíž poslední zatmění nastalo v minulém roce v Rusku a u nás bylo pozorovatelné jako částečné o velikosti kolem 25 %. Série SAROS číslo 136, do níž patří letošní zatmění, přinese za zmíněných 18 let 11 dní a 8 hodin podívanou o hodně blíže k Evropě. V pondělí 2. srpna 2027 totiž nastane druhé nejdelší zatmění v tomto století, které maximální délky 6 minut a 23 sekund dosáhne v Egyptě. V České republice bude zatmění částečné o velikosti 54 %.
  • V České republice nastane úplné zatmění Slunce až 7. října roku 2135. Půjde o poměrně dlouhé zatmění (kolem 3 minut v Opavě), které přejde přes severní polovinu našeho území. Toto zatmění bude patřit do stejné série SAROS jako to letošní! Spolu s letošním i tímto zatměním to však bude 7 slunečních zatmění, 7 sérií SAROS, tedy 126 let. Průměrný člověk, byl-li by to vášnivý a bohatý cestovatel, by tedy mohl spatřit 4 zatmění jedné série SAROS, nejstarší lidé na světě možná 6 zatmění. Celá jedna série SAROS není věčná (začíná částečnými zatměními, vrcholí úplnými nejdelšími zatměními a končí opět částečnými). Tato série sčítá 71 zatmění a trvá tedy něco přes 1280 let.
  • Letošní zatmění má v sobě i jistou symboliku pro ty, co se jej vydají pozorovat do Číny. Právě z čínských kronik pochází historicky první zmínka o slunečním zatmění vůbec. Zmínka se ovšem netýká samotného zatmění, nýbrž popravy dvou císařských astrologů Chi a Ho, kteří měli za úkol udržovat z měsíčních fází kalendář. Měli také za úkol v případě ohrožení Slunce, které měla požírat obrovská obluda, začít bubnovat a střílet šípy, aby příšeru zahnali. Hvězdáři se ale opili a když 22. října roku 2137 před Kristem nastalo zatmění Slunce (tedy Slunce požrala obluda - tehdy nebyla známa skutečná příčina úkazu), nesplnili svou povinnost a za ní byli setětím hlavy popraveni.
  • Přes 7 minut dlouhé zatmění Slunce nastane až 25. června 2150. Do roku 5000 nastane nejdelší zatmění Slunce vůbec až 16. července 2186. Nejdéle potrvá 7 minut a 29 sekund.

Další informace a odkazy:




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Krabí mlhovina

Newton 200/1000 + ZWO kamera ASI 178 MC

Další informace »