Polární záře 24. října 2011 z Minnesoty. Autor: Travis NovitskyOd konce minulého týdne se astronomové i nadšenci vybaveni malými dalekohledy a bezpečnými filtry mohou těšit z výrazné skvrny na Slunci. Oblast označená AR1429 je tak velká, že bychom do ní nasoukali do přímky asi 9 Zemí, a její aktivita je už nyní překvapivě vysoká. Právě v tuto chvíli k nám od ní míří oblak koronální hmoty, který by dnes mohl vykouzlit vzácné divadlo v podobě polárních září zejména nad USA, Kanadou a východním Ruskem, večer možná i nad severním českým obzorem. Zájemci o spatření výjimečných polárních září by ovšem měli být ostražití nejen dnes, ale i v následujících dnech. Samotná skvrna bude pozorovatelná ještě asi 9 dní.
Skupiny skvrn 1428 a 1429 ze dne 7. března 2012. Autor: Martin PopekSkvrna AR1429 se objevila na okraji severovýchodního slunečního kotouče v sobotu 3. března. Už několik dní předtím na svou přítomnost na odvrácené straně Slunce upozornila několika erupcemi, které se projevily na snímcích družic SOHO a SDO. Krátce předtím, než se dala vizuálně pozorovat na samotném slunečním okraji, došlo 2. března v 18:46 SEČ k erupci třídy M3, což je na škále intenzity erupcí již poměrně dost silný záblesk.
Záblesk erupce třídy X5 ráno 7. března v 1:28 SEČ. Autor: SDO/NASANejvětším překvapením byl ovšem výbuch ve středu 7. března jen 28 minut po první hodině ranní našeho času. Erupce třídy X5, k níž došlo, byla jednou z nejsilnějších z tohoto slunečního cyklu a skvrna tedy o sobě dala znát, že hýří skutečně vysokou aktivitou. Při této erupci byl rovněž uvolněn oblak nabitých částic koronální hmoty (CME), který dorazí k Zemi právě dnes. Podle Národního úřadu pro atmosférickou a oceánskou správu (NOAA), který se zpracováním vlivů sluneční aktivity na Zemi zabývá, tato erupce patrně přinese tak silnou geomagnetickou bouři, aby byly polární záře pozorovatelné i u nás. Výzkumníci z Goddardova centra pro vyhodnocení kosmického počasí NASA spočetli, že CME by měla dorazit dnes v 7:25 SEČ +/- 7 hodin a v závislosti na intenzitě by pak geomagnetická bouře mohla trvat i několik hodin. Bouře bude tedy silná a pozorovatelé i v nižších zeměpisných šířkách by měli být ostražití kvůli možným polárním zářím. S ohledem na předpokládaný čas příchodu CME však mají obyvatelé ČR tentokrát špatné podmínky, lépe na tom budou obyvatelé USA, Kanady či východního Ruska. Nad naším územím navíc přechází okluzní fronta, oblačnost by se měla od západu trhat až v průběhu dnešní noci. Pokud bude bouře dost silná i ve večerních hodinách, šance ke spatření vzácného úkazu jsou zejména na západě republiky. I tam ale možnou záři dost ochabí svit Měsíce v úplňku.
Polární záře 26. září 2011. Autor: Martin GembecPokud k záři nad českým obzorem nakonec nedojde, nebo ji zhatí počasí, netřeba nutně zoufat. Z fyzikálních důvodů je zpravidla sluneční erupce více geoefektivní (tedy mající vliv na zemské magnetické pole), když se aktivní skvrna nachází nejblíže ke středu slunečního kotouče a pak po průchodu touto centrální oblastí. Pokud tedy bude aktivita v oblasti skvrny pokračovat i v následujících dnech, pak právě ty další erupce by mohly přinést oblak aktivních částic, které vykouzlí vytoužené atmosférické divadlo i nad českým severním obzorem. Nutno připomenout, že z České republiky byly v tomto 24. cyklu sluneční aktivity pozorovatelné již dvě polární záře - v nocích 5./6. srpna 2011 a 26./27. září 2011. Internetem rovněž koluje fotografie, podle které byla polární záře viditelná 25. ledna 2012 nad Vrchlabím, jedná se ovšem o "falešnou" záři vytvořenou obarvením vysoké oblačnosti na snímku do zelených barev.
Západ Slunce se skvrnou AR1429 u horního okraje. Autor: Petr HorálekSkupinu slunečních skvrn AR1429 můžete pozorovat i malými dalekohledy (či dle některých pozorování i pouhým okem), použijete-li bezpečný filtr. Kromě této skupiny je rovněž výrazná, ovšem jen dalekohledy pozorovatelná AR1428. Současnou aktivitu polárních září můžete sledovat na našem Aurorálním monitoru, rovněž si prohlédněte současné družicové snímky Slunce. Nejnovější zprávy z dění na Slunci i fotografie polárních září ze severnějších států si můžete dennodenně prohlížet na stránce Spaceweather.com.
Nechme se tedy překvapit a vyhlížejme v následujících nocích nad severním obzorem…
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“
Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku
Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy.
Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú.
Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku.
Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život.
Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
11.4. až 22.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
