Kometa C/2007 N3 Lulin míjí Zubengenelubi. Autor: Mike BroussardPo delší pomlce máme opět příležitost nachystat se na pozorování jasnější komety. Nepůjde pravděpodobně o žádnou jasnou vlasatici, ale bezpochyby je to po roce konečně dost jasná kometa na to, abychom ji mohli spatřit mimo městské osvětlení pouhýma, dalekohledem nevyzbrojenýma očima. Kometa C/2007 N3 Lulin proletí nejblíže k Zemi už za několik dní ...
Kometa prošla přísluním 14. ledna 2009, a to ve vzdálenosti 1,24 AU od Slunce. Po tomto průletu se pozorovatelům naskytl na ranní obloze velmi zajímavý pohled. Vzhled komety připomínal spíš "letící" galaxii pozorovanou z boku. Z její kulové kondenzované komy totiž vycházel jak krásně strukturovaný plynový chvost, tak i opačně orientovaný prašný antichvost. Po průchodu přísluním se hvězdná velikost pohybovala kolem 7.5 magnitudy a kometa byla k nalezení v severozápadním cípu souhvězdí Štíra.
Vyhledávací mapka komety od 11. ledna do 20. února 2009.V současnosti nalezneme kometu ve východním cípu souhvězdí Panny (viz mapka). Do poloviny následujícího týdne (zhruba do 18. února) bude její pozorovaní značně znemožňovat ubývající Měsíc. Podmínky se však razantně změní ke konci týdne, kdy se kometa zároveň začně rychle přibližovat k přízemí (tím projde 24. února ve vzdálenosti asi 0.41 AU a toho dne ji nalezneme v souhvězdí Lva; bude tedy pozorovatelná celou noc a nebude rušit Měsíc). Už nyní je její hvězdná velikost dostatečná k tomu, abychom kometu mohli pozorovat na Měsícem a pouličními lampami neosvětlené obloze pouhýma očima jako malý rozmazaný obláček. Více však prozradí dalekohled.
Další informace budou následovat v tiskovém prohlášení, které výjde v průbehu příštího týdne.
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.