Kometa C/2007 N3 Lulin míjí Zubengenelubi. Autor: Mike BroussardPo delší pomlce máme opět příležitost nachystat se na pozorování jasnější komety. Nepůjde pravděpodobně o žádnou jasnou vlasatici, ale bezpochyby je to po roce konečně dost jasná kometa na to, abychom ji mohli spatřit mimo městské osvětlení pouhýma, dalekohledem nevyzbrojenýma očima. Kometa C/2007 N3 Lulin proletí nejblíže k Zemi už za několik dní ...
Kometa prošla přísluním 14. ledna 2009, a to ve vzdálenosti 1,24 AU od Slunce. Po tomto průletu se pozorovatelům naskytl na ranní obloze velmi zajímavý pohled. Vzhled komety připomínal spíš "letící" galaxii pozorovanou z boku. Z její kulové kondenzované komy totiž vycházel jak krásně strukturovaný plynový chvost, tak i opačně orientovaný prašný antichvost. Po průchodu přísluním se hvězdná velikost pohybovala kolem 7.5 magnitudy a kometa byla k nalezení v severozápadním cípu souhvězdí Štíra.
Vyhledávací mapka komety od 11. ledna do 20. února 2009.V současnosti nalezneme kometu ve východním cípu souhvězdí Panny (viz mapka). Do poloviny následujícího týdne (zhruba do 18. února) bude její pozorovaní značně znemožňovat ubývající Měsíc. Podmínky se však razantně změní ke konci týdne, kdy se kometa zároveň začně rychle přibližovat k přízemí (tím projde 24. února ve vzdálenosti asi 0.41 AU a toho dne ji nalezneme v souhvězdí Lva; bude tedy pozorovatelná celou noc a nebude rušit Měsíc). Už nyní je její hvězdná velikost dostatečná k tomu, abychom kometu mohli pozorovat na Měsícem a pouličními lampami neosvětlené obloze pouhýma očima jako malý rozmazaný obláček. Více však prozradí dalekohled.
Další informace budou následovat v tiskovém prohlášení, které výjde v průbehu příštího týdne.
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236