Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Andromeda je pětkrát větší

Andromeda je pětkrát větší

M31.jpg
V galaxii v Andromedě, ve velké vzdálenosti od centra, bylo objeveno několik velkých, na těžké prvky chudých hvězd. To znamená, že galaxie může být až 5krát větší než se dosud myslelo.

Objevené hvězdy jsou rudí obři. Přestože jsou daleko za dosud viditelnou částí Andromedy (rotujícím galaktickým hvězdným diskem), jsou ještě gravitačně svázaný s galaxií a tvoří část rozsáhlého galaktického „halo“.

„Jsme zvyklí o Andromedě uvažovat jako o malém mlhavém obláčku, ale skutečné halo je velmi rozsáhlé a zaplnilo by značnou část noční oblohy,“ řekl Jason Kalirai (UCSC - University of California, Santa Cruz). Podle něho průměr celé galaxie v Andromedě je přinejmenším 1 milión sv.l. (průměr naší Galaxie je 100.000 sv.l.). To by mohlo pomoci vysvětlit rozdíly mezi chemickým složením hvězd v Andromedě a Mléčné dráze, které astronomy už dlouho trápí.

Andromeda, známá také jako M31, leží od Země ve vzdálenosti asi 2,5 miliónů sv.l., a to ji dělá naším nejbližším galaktickým sousedem. Obě galaxie patří do Místní kupy galaxií. Andromeda je ve vesmíru nejvzdálenějším objektem, který můžeme spatřit bez dalekohledu (pouhým okem, ale mimo osvětlené město).

Stejně jako naše Mléčná dráha je i Andromeda klasickou spirální galaxií, kterou tvoří 3 hlavních částí: plochý disk, jasná centrální výduť (velká hustota hvězd) a rozsáhlé kulové (sférické) halo, v němž jsou hvězdy více rozptýleny.

Pro objevování dosud neviditelných rudých obrů, ve vzdálenosti nejméně 500.000 sv.l. od středu Andromedy, použili astronomové dalekohled Mayall (Kitt Peak) a spektrograf DEIMOS na dalekohledu Keck II (Havaj). Byli schopni „vybrat“ slabé hvězdy v halo Andromedy a to díky technice, kterou vyvinula postgraduální studentka Karoline Gilbertová (UCSC). Touto metodou lze rozlišit hvězdy ve velké vzdálenosti v halo Andromedy od většího počtu hvězd v popředí (v naší Mléčné dráze).

Slabá hvězda v popředí a jasná, hodně vzdálená, svítí „stejně“, proto se zdají podobné a nelze je rozlišit. Je to stejné jako světlušky ve vzdálenosti 3 m a velmi intenzivní maják ve velké vzdálenosti. „V tomto případě jsou světlušky trpaslíky v naší Galaxii a majáky jsou červení obři v Andromedě," řekl Puraga Guhathakurta (USCS).

Podle současných teorií o vzniku galaxií se jako první vytvářelo halo. Hvězdy v halo jsou podle předpokladu chudé na těžší (kovové) prvky, protože se formovaly ještě v době, kdy ve vesmíru bylo těchto těžkých prvků mnohem méně než nyní. Těžké prvky vznikají ve hvězdách až později. Do mezihvězdného prostoru se dostanou teprve, když již dříve vzniklé hvězdy vybuchnou jako supernovy nebo jako bílí trpaslíci odhodí svou obálku. Až pak se těžší prvky stanou stavebním materiálem pro další generace nově vznikajících hvězd.

"První hvězdy podle očekávaní trpí chemickým deficitem a až později zformované další části galaxie jako je disk, jsou kontaminovány materiálem prvních hvězd, a proto jsou ty pozdější hvězdy bohatší na kovy,“ řekl Kalirai.

Předchozí studie nacházely v halo Andromedy hvězdy 10krát bohatší na těžší prvky než v naší Galaxii. A to astronomy mátlo, protože obě galaxie – Andromeda i Mléčná dráha by měla mít podobnou historii vzniku. Nová pozorování by tento rozpor mohla vyřešit, protože objevení rudí obři jsou „chudokrevní“.

„Jestliže vyhodnotíte množství těžších prvků jako funkci poloměru, uvidíte velmi hezký trend, kdy vnitřní části galaxie jsou na kov bohaté a krajní části galaxie ovládají hvězdy na kov chudé,“ řekl Kalirai.

„Věříme, že předchozí skupiny mylně identifikovaly krajní části výdutě Andromedy jako její halo,“ řekl Guhathakurtal.

Podle Paula Hodgeho (Washington University) máme k dispozici daleko více podrobných snímků z různých přístrojů, což ještě před pár lety nebylo. „Je to zcela nová galaxie,“ řekl Hodge. „Krajní části této galaxie musely být nakonec odhaleny a jak se ukázalo, jsou mnohem zajímavější a krásnější než jsme si kdy dokázali představit.“

Zdroj: www.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »