Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Andromeda zmítaná mořem prachu
Veselý Jan Vytisknout článek

Andromeda zmítaná mořem prachu

ssc2006-14a_medium.jpg
Souhvězdí Andromedy je pojmenováno po mytologické princezně, jež se málem stala kořistí mořské obludy. Za dobrých podmínek v souhvězdí Andromedy uvidíme i bez dalekohledu mlhavý obláček - Velkou mlhovinu v Andromedě, kterou pod číslem 31 zařadil do svého katalogu Charles Messier v osmnáctém století. Teprve v první třetině dvacátého století astronomové odhalili, že jde o obří hvězdnou soustavu, galaxii, podobnou naší Mléčné dráze. Obraz složený ze tří tisíc snímků pořízených Spitzerovým kosmickým teleskopem ukazuje prachové vlny v modrém moři hvězd. Nové pozorování zároveň zpřesnilo naše představy o počtu hvězd v této sousední galaxii.

"Co je na tomto snímku opravdu zajímavé je kontrast mezi hladkým plochým diskem tvořeným starými hvězdami a kostrbatými vlnami prachu zahřátého mladými hvězdami," říká Dr. Pauline Barmbyová z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, která se svým týmem pozorovala galaxii M 31 pomocí infračerveného Spitzerova teleskopu a výsledky prezentovala na 208. setkání Americké astronomické společnosti (AAS) v Calgary. Pozorování značně zpřesnilo odhady jasnosti galaxie M 31 v infračerveném oboru. Astronomové změřili, že celá galaxie vyzařuje tolik energie jako přibližně 4 miliardy Sluncí. Odtud lze odhadnout, že galaxie v Andromedě obsahuje až bilión hvězd (mnohé hvězdy jsou totiž menší a méně zářivé než Slunce). Průměr jejího disku činí 260 tisíc světelných roků. Pro srovnání: počet hvězd v naší Galaxii odhadujeme na několik stovek miliard a průměr na 100 tisíc světelných roků.

Barvy mozaiky složené ze snímků Spitzerova teleskopu jsou nepravé. Teleskop snímal galaxii na vlnových délkách 3,6 a 4,5 mikrometrů, na nichž se nejlépe prozradí staré, nepříliš horké hvězdy. Těmto vlnovým délkám byla přiřazena modrá, resp. zelená barva. Vlnové délce 8 mikrometrů, na níž se projevuje prach zahřátý mladými hvězdami, byla přiřazena červená. Na obrázku tedy vynikají spirální ramena - oblasti, kde se z chladných oblaků plynu s příměsí prachu tvoří nové hvězdy. "Data Spitzerova teleskopu s překvapující zřetelností sledují materiál, z něhož se tvoří hvězdy, až do samého centra galaxie," říká Dr. George Helou, náměstek ředitele Spitzer Science Center na Caltechu v Pasadeně. "Snažíme se porozumět, čím je určováno rozdělení tohoto plynu a prachu a jak se odlišuje způsob vzniku hvězd v různých místech."

Zdroj: Spitzer Space Telescope Newsroom

Převzato: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »