Souhvězdí Andromedy je pojmenováno po mytologické princezně, jež se málem stala kořistí mořské obludy. Za dobrých podmínek v souhvězdí Andromedy uvidíme i bez dalekohledu mlhavý obláček - Velkou mlhovinu v Andromedě, kterou pod číslem 31 zařadil do svého katalogu Charles Messier v osmnáctém století. Teprve v první třetině dvacátého století astronomové odhalili, že jde o obří hvězdnou soustavu, galaxii, podobnou naší Mléčné dráze. Obraz složený ze tří tisíc snímků pořízených Spitzerovým kosmickým teleskopem ukazuje prachové vlny v modrém moři hvězd. Nové pozorování zároveň zpřesnilo naše představy o počtu hvězd v této sousední galaxii.
"Co je na tomto snímku opravdu zajímavé je kontrast mezi hladkým plochým diskem tvořeným starými hvězdami a kostrbatými vlnami prachu zahřátého mladými hvězdami," říká Dr. Pauline Barmbyová z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, která se svým týmem pozorovala galaxii M 31 pomocí infračerveného Spitzerova teleskopu a výsledky prezentovala na 208. setkání Americké astronomické společnosti (AAS) v Calgary. Pozorování značně zpřesnilo odhady jasnosti galaxie M 31 v infračerveném oboru. Astronomové změřili, že celá galaxie vyzařuje tolik energie jako přibližně 4 miliardy Sluncí. Odtud lze odhadnout, že galaxie v Andromedě obsahuje až bilión hvězd (mnohé hvězdy jsou totiž menší a méně zářivé než Slunce). Průměr jejího disku činí 260 tisíc světelných roků. Pro srovnání: počet hvězd v naší Galaxii odhadujeme na několik stovek miliard a průměr na 100 tisíc světelných roků.
Barvy mozaiky složené ze snímků Spitzerova teleskopu jsou nepravé. Teleskop snímal galaxii na vlnových délkách 3,6 a 4,5 mikrometrů, na nichž se nejlépe prozradí staré, nepříliš horké hvězdy. Těmto vlnovým délkám byla přiřazena modrá, resp. zelená barva. Vlnové délce 8 mikrometrů, na níž se projevuje prach zahřátý mladými hvězdami, byla přiřazena červená. Na obrázku tedy vynikají spirální ramena - oblasti, kde se z chladných oblaků plynu s příměsí prachu tvoří nové hvězdy. "Data Spitzerova teleskopu s překvapující zřetelností sledují materiál, z něhož se tvoří hvězdy, až do samého centra galaxie," říká Dr. George Helou, náměstek ředitele Spitzer Science Center na Caltechu v Pasadeně. "Snažíme se porozumět, čím je určováno rozdělení tohoto plynu a prachu a jak se odlišuje způsob vzniku hvězd v různých místech."
Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, specializuje se především na výjimečné úkazy a výzkum Sluneční soustavy. Velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, výzkumu vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu lidovky.cz. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 2. do 23. 2. 2020. Měsíc bude v novu, v první polovině týdne bude viditelný na ranní obloze spolu s planetami Mars, Jupiter a Saturn. Večer máme na obloze velmi jasnou Venuši a končí viditelnost Merkuru. Večerní obloha nabízí také dvě komety. Podařily se všechny plánované starty v čele se sondou Solar Orbiter. Odloženy byly jen Starlinky. Před 90 lety si Clyde Tombaugh poprvé všimnul Pluta.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2020 obdržel snímek
„Mořský koník“, jehož autorem je Evžen Brunner
„Mořský koník“…. kde bychom jej asi měli hledat? Samozřejmě náš první pohled nejspíš zamíří opravdu kamsi do mořských hlubin. A při troše štěstí jej tam uvidíme. Spatřit
