Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Andromeda zmítaná mořem prachu
Veselý Jan Vytisknout článek

Andromeda zmítaná mořem prachu

ssc2006-14a_medium.jpg
Souhvězdí Andromedy je pojmenováno po mytologické princezně, jež se málem stala kořistí mořské obludy. Za dobrých podmínek v souhvězdí Andromedy uvidíme i bez dalekohledu mlhavý obláček - Velkou mlhovinu v Andromedě, kterou pod číslem 31 zařadil do svého katalogu Charles Messier v osmnáctém století. Teprve v první třetině dvacátého století astronomové odhalili, že jde o obří hvězdnou soustavu, galaxii, podobnou naší Mléčné dráze. Obraz složený ze tří tisíc snímků pořízených Spitzerovým kosmickým teleskopem ukazuje prachové vlny v modrém moři hvězd. Nové pozorování zároveň zpřesnilo naše představy o počtu hvězd v této sousední galaxii.

"Co je na tomto snímku opravdu zajímavé je kontrast mezi hladkým plochým diskem tvořeným starými hvězdami a kostrbatými vlnami prachu zahřátého mladými hvězdami," říká Dr. Pauline Barmbyová z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, která se svým týmem pozorovala galaxii M 31 pomocí infračerveného Spitzerova teleskopu a výsledky prezentovala na 208. setkání Americké astronomické společnosti (AAS) v Calgary. Pozorování značně zpřesnilo odhady jasnosti galaxie M 31 v infračerveném oboru. Astronomové změřili, že celá galaxie vyzařuje tolik energie jako přibližně 4 miliardy Sluncí. Odtud lze odhadnout, že galaxie v Andromedě obsahuje až bilión hvězd (mnohé hvězdy jsou totiž menší a méně zářivé než Slunce). Průměr jejího disku činí 260 tisíc světelných roků. Pro srovnání: počet hvězd v naší Galaxii odhadujeme na několik stovek miliard a průměr na 100 tisíc světelných roků.

Barvy mozaiky složené ze snímků Spitzerova teleskopu jsou nepravé. Teleskop snímal galaxii na vlnových délkách 3,6 a 4,5 mikrometrů, na nichž se nejlépe prozradí staré, nepříliš horké hvězdy. Těmto vlnovým délkám byla přiřazena modrá, resp. zelená barva. Vlnové délce 8 mikrometrů, na níž se projevuje prach zahřátý mladými hvězdami, byla přiřazena červená. Na obrázku tedy vynikají spirální ramena - oblasti, kde se z chladných oblaků plynu s příměsí prachu tvoří nové hvězdy. "Data Spitzerova teleskopu s překvapující zřetelností sledují materiál, z něhož se tvoří hvězdy, až do samého centra galaxie," říká Dr. George Helou, náměstek ředitele Spitzer Science Center na Caltechu v Pasadeně. "Snažíme se porozumět, čím je určováno rozdělení tohoto plynu a prachu a jak se odlišuje způsob vzniku hvězd v různých místech."

Zdroj: Spitzer Space Telescope Newsroom

Převzato: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jelení úplněk

Po deštích se krajina ponořila do mlhy. Úplněk zvaný jelení se vynořil nad střechou protějšího domu, za několik minut v husté mlze zaniklo jeho slabé světlo

Další informace »