Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové budou pátrat po mimozemských civilizacích detekcí laserových signálů

Astronomové budou pátrat po mimozemských civilizacích detekcí laserových signálů

VERITAS se nachází na observatoři Fred Lawrence Whipple Observatory v jižní Arizoně
Autor: K. Gibbs & N. Galente, Whipple Observatory

Astronomové z Breakthrough Listen (což je největší vědecko-výzkumný program zaměřený na hledání důkazů existence mimozemských civilizací) a VERITAS (Very Energetic Radiation Imaging Telescope Array System) budou pátrat po pulsujících optických zdrojích světla pomocí čtyř optických reflektorů o průměru 12 metrů, které jsou umístěny na observatoři Fred Lawrence Whipple Observatory in Amado, Arizona.

VERITAS je soubor nejvýkonnějších teleskopů na světě, které jsou určeny ke studiu v oblasti vysokoenergetické astrofyziky včetně gama paprsků. Jsou schopny detekovat gama záření přicházející ze vzdáleného vesmíru a hledat extrémně krátké záblesky modrého Čerenkovova světla, které vzniká při srážkách gama záření s horními vrstvami zemské atmosféry.

Teleskopy VERITAS budou vyhledávat pulsující optické majáky s pulsy trvajícími méně než několik nanosekund. V průběhu takového časového okamžiku mohou umělé majáky snadno přezářit jakékoliv hvězdy na obloze nacházející se ve stejném směru.

Použití všech čtyř teleskopů pracujících současně umožní dosáhnout velmi efektivního rozlišení v případě falešného pozitivního pozorování.

Když budeme pátrat po inteligentním životě mimo naši Zemi, zatím nevíme, kde existuje nebo jakým způsobem komunikuje,“ říká Yuri Milner, zakladatel iniciativy Breakthrough Initiatives. „Proto je naší strategií pozorování na mnoha místech oblohy a tolika možnými způsoby, jak jen můžeme. VERITAS tak rozšiřuje náš okruh pozorování mnohem dál.“

Astronomové budou pátrat po signaturách v podobě optických pulsů v okolí hvězd uvedených v seznamu Breakthrough Listen.

Breakthrough Listen je již velmi výkonný, komplexní a intenzivní vyhledávací program, který byl převzat pro pátrání po signálech inteligentního života mimo naši Zemi,“ říká Andrew Siemion, astrofyzik a ředitel Berkeley SETI Research Center. „Nyní s doplněním o zařízení VERITAS můžeme registrovat rovněž novou důležitou třídu signálů: rychlé optické pulsy.“

Optická komunikace již byla použita NASA k přenosu velmi přesných obrázků z Měsíce na Zemi, takže je zde důvod se domnívat, že pokročilá civilizace může používat zdokonalenou verzi této technologie pro mezihvězdnou komunikaci,“ říká profesor Jamie Holder z Department of Physics and the Bartol Research Institute at the University of Delaware.

Použití velké plochy zrcadel čtyř velkých dalekohledů VERITAS nám umožní pátrat po těchto extrémně slabých optických záblescích na noční obloze, které mohou odpovídat signálům mimozemských civilizací.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] breakthroughinitiatives.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Optické záblesky, Breakthrough Listen, Veritas, Mimozemské civilizace


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »