Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové hledají galaktické teenagery

Astronomové hledají galaktické teenagery

sig07-026_small.jpg
V celém vesmíru se několik miliard let po Velkém třesku začaly srážet malé galaxie a způsobily, že plyn, prach, hvězdy a černé díry uvnitř galaxií se spojovaly – začaly vznikat nové hvězdy a centrální černá díra se stala „nenasytnou“. Ve formující se galaxii bojují o galaktický plyn dvě skupiny - „hvězdné školky“ a „hladové“ černé díry.

Astronomové již delší dobu byli přesvědčeni, že tyto slučující se struktury vyrostly z některých hmotnějších galaxií v našem vesmíru. Nyní Spitzer identifikoval několik z těchto přechodových neboli „dospívajících“ galaxií, které slouží pro další studium.

„Myslíme si, že většina hmotných galaxií se vytvářela pomocí slučování spirálních galaxií, jako naše Mléčná dráha. Takové události byly mnohem běžnější několik miliard let po Velkém třesku,“ říká Dr. Anna Sajina (Spitzer Science Center, Pasadena). „To je období, které potřebujeme sledovat, abychom mohli studovat galaktické srážky.“

Vesmír je jako časový stroj - vzdálenější objekty jsou „mladší“ a jsou vrstevníky galaxií, které astronomové hledají. Pomocí Spitzera se Sajina ohlížela do doby několik miliard let po Velkém třesku a spatřila galaxie, které se blížily konci slučujícího procesu. Všimla si, že tyto galaxie mají velmi unikátní vlastnost - všechny měly masivní centrální černé díry, které byly zahaleny prachem a produkovaly radiové výtrysky (jety).

„V podstatě vidíme v těchto galaxiích konkurenční boj o omezené zdroje. Dva procesy - vznik hvězd a narůstání černých děr - soutěží o plyn,“ říká Sajina. „Na začátku srážky většina plynu bude přispívat k formování hvězd. Směrem ke konci slučování zkonzumují více plynu černé díry.“

Sajina tvrdí, že tento zápas o zdroje je relativně přechodný, trvání pouze 10 až 100 miliónů let. Nakonec velká část plynu bude vytlačena ven z galaxie silnými větry nově narozených hvězd, explozemi supernov nebo radiovými výtrysky z centrálních superhmotných černých děr. Odstranění plynu potlačí tvorbu hvězd a zabrzdí růst černých děr, které budou „hladovět“.

„Ještě zcela dobře nerozumíme procesu ochlazování extrémních formací hvězd, narůstání černých děr, které následuje po sloučení. Potřebujeme objevit zdroje v krátkém přechodném období poté, co se zapnuly radiové výtrysky, ale galaxie a její centrální černá díra jsou ještě zahaleny do prachové obálky,“ říká Sajina. „Přítomnost velkého množství prachu spolu se silnými radiovými výtrysky v těchto nově objevených galaxiích, z nich dělá hlavní kandidáty na objekty přechodného stadia.“

Pomocí Spitzerova extrémně citlivého infračerveného spektrometru byla Sajina se svým týmem schopna určit vzdálenost těchto galaxií, jejich stáří a to, že jsou extrémně „zaprášené“. Po srovnání s astronomickým archivem, nazvaném Sptizer First Look Survey, Sajina zjistila, že některé z těchto galaxií mají také radiové výtrysky.

„Objev těchto přechodných objektů poskytuje novou třídu pro výzkum – společný vývoj černých děr a jejich hostitelských galaxií,“ dodává Sajina.

Anna Sajina, Lin Yan, Mark Lacy a Minh Huynh (všichni Spitzer Science Center) zveřejnili své závěry v Astrophysical Journal (září 2007).
Stejné systémy studovaly i dva další týmy. Pomocí Spitzera v rámci programu GOODS (Great Observatories Origins Deep Survey) objevili stovky černých děr s rentgenovými výtrysky, ukrytých hluboko uvnitř prachových galaxií, které jsou od nás vzdáleny miliardy světelných roků. Zveřejněno 10. listopadu 2007 v Astrophysical Journal.
Další výsledky v programu GOODS získal také Fabrizio Fiore (Osservatorio Astronomico, Řím, Itálie) a jeho tým. Budou zveřejněny 1. ledna 2008 v Astrophysical Journal.

Zdroj: www.spitzer.caltech.edu




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »