Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové hledají galaktické teenagery

Astronomové hledají galaktické teenagery

sig07-026_small.jpg
V celém vesmíru se několik miliard let po Velkém třesku začaly srážet malé galaxie a způsobily, že plyn, prach, hvězdy a černé díry uvnitř galaxií se spojovaly – začaly vznikat nové hvězdy a centrální černá díra se stala „nenasytnou“. Ve formující se galaxii bojují o galaktický plyn dvě skupiny - „hvězdné školky“ a „hladové“ černé díry.

Astronomové již delší dobu byli přesvědčeni, že tyto slučující se struktury vyrostly z některých hmotnějších galaxií v našem vesmíru. Nyní Spitzer identifikoval několik z těchto přechodových neboli „dospívajících“ galaxií, které slouží pro další studium.

„Myslíme si, že většina hmotných galaxií se vytvářela pomocí slučování spirálních galaxií, jako naše Mléčná dráha. Takové události byly mnohem běžnější několik miliard let po Velkém třesku,“ říká Dr. Anna Sajina (Spitzer Science Center, Pasadena). „To je období, které potřebujeme sledovat, abychom mohli studovat galaktické srážky.“

Vesmír je jako časový stroj - vzdálenější objekty jsou „mladší“ a jsou vrstevníky galaxií, které astronomové hledají. Pomocí Spitzera se Sajina ohlížela do doby několik miliard let po Velkém třesku a spatřila galaxie, které se blížily konci slučujícího procesu. Všimla si, že tyto galaxie mají velmi unikátní vlastnost - všechny měly masivní centrální černé díry, které byly zahaleny prachem a produkovaly radiové výtrysky (jety).

„V podstatě vidíme v těchto galaxiích konkurenční boj o omezené zdroje. Dva procesy - vznik hvězd a narůstání černých děr - soutěží o plyn,“ říká Sajina. „Na začátku srážky většina plynu bude přispívat k formování hvězd. Směrem ke konci slučování zkonzumují více plynu černé díry.“

Sajina tvrdí, že tento zápas o zdroje je relativně přechodný, trvání pouze 10 až 100 miliónů let. Nakonec velká část plynu bude vytlačena ven z galaxie silnými větry nově narozených hvězd, explozemi supernov nebo radiovými výtrysky z centrálních superhmotných černých děr. Odstranění plynu potlačí tvorbu hvězd a zabrzdí růst černých děr, které budou „hladovět“.

„Ještě zcela dobře nerozumíme procesu ochlazování extrémních formací hvězd, narůstání černých děr, které následuje po sloučení. Potřebujeme objevit zdroje v krátkém přechodném období poté, co se zapnuly radiové výtrysky, ale galaxie a její centrální černá díra jsou ještě zahaleny do prachové obálky,“ říká Sajina. „Přítomnost velkého množství prachu spolu se silnými radiovými výtrysky v těchto nově objevených galaxiích, z nich dělá hlavní kandidáty na objekty přechodného stadia.“

Pomocí Spitzerova extrémně citlivého infračerveného spektrometru byla Sajina se svým týmem schopna určit vzdálenost těchto galaxií, jejich stáří a to, že jsou extrémně „zaprášené“. Po srovnání s astronomickým archivem, nazvaném Sptizer First Look Survey, Sajina zjistila, že některé z těchto galaxií mají také radiové výtrysky.

„Objev těchto přechodných objektů poskytuje novou třídu pro výzkum – společný vývoj černých děr a jejich hostitelských galaxií,“ dodává Sajina.

Anna Sajina, Lin Yan, Mark Lacy a Minh Huynh (všichni Spitzer Science Center) zveřejnili své závěry v Astrophysical Journal (září 2007).
Stejné systémy studovaly i dva další týmy. Pomocí Spitzera v rámci programu GOODS (Great Observatories Origins Deep Survey) objevili stovky černých děr s rentgenovými výtrysky, ukrytých hluboko uvnitř prachových galaxií, které jsou od nás vzdáleny miliardy světelných roků. Zveřejněno 10. listopadu 2007 v Astrophysical Journal.
Další výsledky v programu GOODS získal také Fabrizio Fiore (Osservatorio Astronomico, Řím, Itálie) a jeho tým. Budou zveřejněny 1. ledna 2008 v Astrophysical Journal.

Zdroj: www.spitzer.caltech.edu




O autorovi



34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »