Astronomové mají problém s výskytem lithia v mladém vesmíru
Autor: Dana Berry
V uplynulých desetiletích se vědci potýkali s problémem, který se týká teorie Velkého třesku (Big Bang Theory – BBT). Z této teorie vyplývá, že by ve vesmíru mělo být třikrát více lithia, než kolik jej ve skutečnosti pozorujeme. Proč je zde takový nesoulad mezi předpovědí a pozorováním? Než se ponoříme do tohoto problému, vraťme se poněkud zpět v čase.
Teorie Velkého třesku je dobře podporována četnými důkazy a předpoklady. Je široce akceptována jako vysvětlení vzniku vesmíru. Tři klíčové složky důkazů pro podporu teorie Velkého třesku jsou: 1) pozorování kosmického mikrovlnného pozadí – reliktní záření; 2) naše zlepšující se chápání velkorozměrové struktury vesmíru; 3) hrubá shoda mezi vypočteným a pozorovaným množstvím primordiálních lehkých jader. Avšak teorie Velkého třesku stále přináší drobné pochybnosti.
Problém chybějícího lithia se soustřeďuje do období nejranější etapy vývoje vesmíru: od 10 sekund do 20 minut po Velkém třesku. Vesmír byl tehdy mimořádně horký a rychle se rozpínal. Jednalo se o počátek fotonové éry. V tomto okamžiku vznikala atomová jádra v důsledku nukleosyntézy. Avšak extrémní teplota dominující vesmíru bránila atomovým jádrům spojovat se s elektrony a vytvářet atomy. Vesmír tvořila plazma z atomových jader, elektronů a fotonů.
V tomto období vznikla ve vesmíru pouze lehká jádra včetně většiny hélia a malého množství dalších lehkých nuklidů, jako je deuterium a naše známé lithium. Těžší chemické prvky vznikaly teprve tehdy, až se objevily první hvězdy a převzaly hlavní roli probíhající tvorby atomů.
Problémem tedy je, že podle našich poznatků o Velkém třesku by mělo být ve vesmíru třikrát větší množství lithia, než v současné době můžeme pozorovat. Naše pozorování prvotního hélia a deuteria souhlasí s předpovědí podle teorie Velkého třesku. Až dosud vědci nebyli schopni rozřešit nesrovnalost v množství lithia. Avšak nový článek čínských vědců může tuto záhadu rozluštit.
Jeden z předpokladů nukleosyntézy při Velkém třesku je, že veškerá atomová jádra jsou v termodynamické rovnováze a že jejich rychlosti odpovídají tzv. klasickému Maxwellovu-Boltzmannovu rozdělení. Avšak Maxwellovo-Boltzmannovo rozdělení popisuje, co se stane v případě ideálního plynu. Skutečný plyn se může chovat poněkud odlišně, a to je to, co astronomové navrhují: atomová jádra v plazmě na začátku fotonové periody vesmíru se chovaly nepatrně jinak, než jsme si doposud představovali.
Autor: Hou et al. 2017
Co tohle všechno znamená? Astronomové nyní mohou mnohem přesněji předpovědět množství tří primordiálních atomových jader v mladém vesmíru: hélia, deuteria a lithia. Bez jakéhokoliv nesouladu a bez chybějícího lithia. Jestliže autoři publikovaného článku mají skutečně pravdu, pak učinili pokrok v potvrzení teorie Velkého třesku a udělali další významný krok k pochopení vzniku našeho vesmíru.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] universetoday.com
[2] svs.gsfc.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
