Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Může být temná hmota starší než Velký třesk?

Může být temná hmota starší než Velký třesk?

Grafické znázornění představy Velkého třesku
Autor: NASA’s Goddard Space Flight Center/CI Lab

Nové matematické modely naznačují, že temná hmota mohla být vytvořena již před Velkým třeskem v průběhu kosmické inflace, kdy vesmír rapidně rychle zvětšil svůj objem. Astronomové se domnívají, že temná hmota tvoří asi 80 % hmoty vesmíru, avšak její původ a složení patří mezi nejvíce nepochopitelné záhady moderní fyziky. Nová studie provedená na Johns Hopkins University napovídá, že temná hmota mohla existovat již ve zlomku sekundy před Velkým třeskem.

Studie publikovaná v Physical Review Letters představuje novou myšlenku, jak mohla být temná hmota vytvořena a jak může být identifikována během astronomických pozorování.

Studie odhalila novou souvislost mezi fyzikou částic a astronomií,“ říká Tommi Tenkanen, postgraduální student na JHU’s Department of Physics and Astronomy a autor publikované studie. „Pokud se temná hmota skládá z nových částic, které vznikly ještě před Velkým třeskem, následně ovlivňovaly proces, jak unikátně jsou galaxie ve vesmíru rozloženy. Tato souvislost může být využita k odhalení jejich totožnosti a rovněž k vyvození závěrů o čase před Velkým třeskem.“

Zatímco o jejím původu je známo velice málo, astronomové prokázali, že temná hmota hraje zásadní roli při vzniku galaxií a galaktických kup. Ačkoliv neexistují přímá pozorování, astronomové vědí, že temná hmota existuje, a to na základě gravitačního vlivu na pohyb viditelné hmoty a její rozložení v okolním vesmíru.

Většina astronomů doposud předpokládá, že temná hmota musí být vedlejším produktem Velkého třesku. Vědci se dlouhou dobu snažili hledat tento druh hmoty, avšak doposud veškeré experimentální vyhledávání bylo neúspěšné.

Vznik vesmíru od Velkého třesku po současnost Autor: Andrea Danti/Adobe Stock
Vznik vesmíru od Velkého třesku po současnost
Autor: Andrea Danti/Adobe Stock
Pokud by byla temná hmota skutečně pozůstatkem Velkého třesku, potom by již v mnoha případech mohli výzkumníci pozorovat přímé signály této látky v různých experimentech částicové fyziky,“ říká Tommi Tenkanen.

Použitím nových jednoduchých matematických konstrukcí studie ukázala, že temná hmota mohla být vytvořena již ve zlomku sekundy před Velkým třeskem v průběhu éry známé jako kosmická inflace, kdy se vesmír rozpínal velmi rychle. Tato rapidně rychlá expanze, jak se předpokládá, vedla k vydatné tvorbě určitých typů částic nazývaných skaláry. Až dosud byla objevena pouze jediná skalární částice, proslulý Higgsův boson.

Zatím nevíme, co temnou hmotu tvoří, avšak pokud má něco společného s jakoukoliv skalární částicí, musí být starší než Velký třesk,“ vysvětluje Tommi Tenkanen. „S navrženým matematickým scénářem nepředpokládáme nové typy interakcí mezi viditelnou a temnou hmotou kromě gravitace, o které již dlouhou dobu víme.“

Zatímco představa, že temná hmota existovala již před Velkým třeskem není nová, jiní teoretikové nebyli schopni se vyrovnat s kalkulacemi, které tuto myšlenku podporují. Nová studie rovněž naznačuje možný postup k ověření původu této tajemné hmoty na základě pozorování signatur temné hmoty zanechaných na rozložení látky ve vesmíru.

Zatímco temná hmota je natolik nepolapitelná, než aby byla objevena ve fyzice částic, můžeme odhalit její přítomnost prostřednictvím astronomických pozorování,“ říká Tommi Tenkanen. „Brzy se dozvíme mnohem více o původu temné hmoty, jakmile bude v roce 2022 vypuštěn evropský satelit s názvem Euclid. Bude velmi vzrušující spatřit, jak bude odhalená temná hmota vypadat a zda její zkoumání může být využito k nahlédnutí do období před Velkým třeskem.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] sciencedaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kosmická inflace, Velký třesk, Temná hmota


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »