Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Může být temná hmota starší než Velký třesk?

Může být temná hmota starší než Velký třesk?

Grafické znázornění představy Velkého třesku
Autor: NASA’s Goddard Space Flight Center/CI Lab

Nové matematické modely naznačují, že temná hmota mohla být vytvořena již před Velkým třeskem v průběhu kosmické inflace, kdy vesmír rapidně rychle zvětšil svůj objem. Astronomové se domnívají, že temná hmota tvoří asi 80 % hmoty vesmíru, avšak její původ a složení patří mezi nejvíce nepochopitelné záhady moderní fyziky. Nová studie provedená na Johns Hopkins University napovídá, že temná hmota mohla existovat již ve zlomku sekundy před Velkým třeskem.

Studie publikovaná v Physical Review Letters představuje novou myšlenku, jak mohla být temná hmota vytvořena a jak může být identifikována během astronomických pozorování.

Studie odhalila novou souvislost mezi fyzikou částic a astronomií,“ říká Tommi Tenkanen, postgraduální student na JHU’s Department of Physics and Astronomy a autor publikované studie. „Pokud se temná hmota skládá z nových částic, které vznikly ještě před Velkým třeskem, následně ovlivňovaly proces, jak unikátně jsou galaxie ve vesmíru rozloženy. Tato souvislost může být využita k odhalení jejich totožnosti a rovněž k vyvození závěrů o čase před Velkým třeskem.“

Zatímco o jejím původu je známo velice málo, astronomové prokázali, že temná hmota hraje zásadní roli při vzniku galaxií a galaktických kup. Ačkoliv neexistují přímá pozorování, astronomové vědí, že temná hmota existuje, a to na základě gravitačního vlivu na pohyb viditelné hmoty a její rozložení v okolním vesmíru.

Většina astronomů doposud předpokládá, že temná hmota musí být vedlejším produktem Velkého třesku. Vědci se dlouhou dobu snažili hledat tento druh hmoty, avšak doposud veškeré experimentální vyhledávání bylo neúspěšné.

Vznik vesmíru od Velkého třesku po současnost Autor: Andrea Danti/Adobe Stock
Vznik vesmíru od Velkého třesku po současnost
Autor: Andrea Danti/Adobe Stock
Pokud by byla temná hmota skutečně pozůstatkem Velkého třesku, potom by již v mnoha případech mohli výzkumníci pozorovat přímé signály této látky v různých experimentech částicové fyziky,“ říká Tommi Tenkanen.

Použitím nových jednoduchých matematických konstrukcí studie ukázala, že temná hmota mohla být vytvořena již ve zlomku sekundy před Velkým třeskem v průběhu éry známé jako kosmická inflace, kdy se vesmír rozpínal velmi rychle. Tato rapidně rychlá expanze, jak se předpokládá, vedla k vydatné tvorbě určitých typů částic nazývaných skaláry. Až dosud byla objevena pouze jediná skalární částice, proslulý Higgsův boson.

Zatím nevíme, co temnou hmotu tvoří, avšak pokud má něco společného s jakoukoliv skalární částicí, musí být starší než Velký třesk,“ vysvětluje Tommi Tenkanen. „S navrženým matematickým scénářem nepředpokládáme nové typy interakcí mezi viditelnou a temnou hmotou kromě gravitace, o které již dlouhou dobu víme.“

Zatímco představa, že temná hmota existovala již před Velkým třeskem není nová, jiní teoretikové nebyli schopni se vyrovnat s kalkulacemi, které tuto myšlenku podporují. Nová studie rovněž naznačuje možný postup k ověření původu této tajemné hmoty na základě pozorování signatur temné hmoty zanechaných na rozložení látky ve vesmíru.

Zatímco temná hmota je natolik nepolapitelná, než aby byla objevena ve fyzice částic, můžeme odhalit její přítomnost prostřednictvím astronomických pozorování,“ říká Tommi Tenkanen. „Brzy se dozvíme mnohem více o původu temné hmoty, jakmile bude v roce 2022 vypuštěn evropský satelit s názvem Euclid. Bude velmi vzrušující spatřit, jak bude odhalená temná hmota vypadat a zda její zkoumání může být využito k nahlédnutí do období před Velkým třeskem.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] sciencedaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kosmická inflace, Velký třesk, Temná hmota


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sirius (alpha Canis Majoris)

Snímek zachycuje Sirius (alpha Canis Majoris), nejjasnější hvězdu noční oblohy nacházející se v souhvězdí Velkého psa. S vizuální magnitudou -1,46 Sirius naprosto dominuje svému okolí. Jedná se o binární systém vzdálený pouhých 8,6 světelných let, skládající se z hlavní hvězdy typu A a bílého trpaslíka (Sirius B). Na snímku vyniká jeho brilantní modrobílá záře, která je typická pro hvězdy s vysokou povrchovou teplotou kolem 10 000 K.

Další informace »