Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové objevili vzácný relikt z doby Velkého třesku

Astronomové objevili vzácný relikt z doby Velkého třesku

Uvnitř plynných filamentů (modrá barva) spojujících galaxie (oranžová barva) se výjimečně nacházejí kapsy čistého plynu bez hvězd
Autor: TNG Collaboration

Podle Swinburne University of Technology – vedoucí výzkumné studie – nově objevený reliktní oblak plynu dosud nebyl „znečištěn“ vzniklými hvězdami dokonce ani 1,5 miliardy roků po Velkém třesku. „Všude, kam se podíváme, je ve viditelném vesmíru plyn znečištěn množstvím těžkých prvků vzniklých po explozích hvězd,“ říká hlavní autor studie P. Frederic Robert, Ph.D., Swinburne University of Technology. „Avšak tento mimořádný oblak se zdá být původní, bez přítomných hvězd či jejich pozůstatků, a to dokonce ještě i v době 1,5 miliardy roků po Velkém třesku.“

Jestliže neobsahuje téměř žádné těžké chemické prvky, musí obsahovat méně než 1/10 000 množství těchto prvků obsažených ve Slunci. To je extrémně málo; většina přesvědčivých vysvětlení předpokládá, že se jedná o pozůstatek (relikt) po Velkém třesku,“ vysvětluje Frederic Robert.

Frederic Robert použil se svými spolupracovníky dva přístroje – spektrografy: Echellette Spectrograph and Imager (ESI) a High-Resolution Echelle Spectrometer (HIRES), které jsou součástí observatoře W. M. Keck Observatory na Mauna Kea. S jejich pomocí byla pořízena spektra kvasaru s názvem PSS 1723+2243, který se nachází za pradávným oblakem plynu označeným LLS 1723.

Kvasar PSS 1723+2243, který emituje intenzivní záření v důsledku padající látky na supermasivní černou díru, poskytuje vzdálený zdroj světla, ve kterém vytváří oblak vodíku LLS 1723 spektrální stín. „Zaměřili jsme se na kvasar, kde dřívější výzkumy registrovaly pouze přítomnost vodíku, ale žádné těžké prvky ve spektru,“ vysvětluje Frederic Robert. „To nám umožnilo objevit takovou vzácnou fosilii během drahocenného pozorovacího času dalekohledu na Keck Observatory.“

LLS 1723 je pouze jedním ze tří fosilních oblaků doposud známých ve vesmíru; zbývající dvě oblaka byla objevena v roce 2011. Na jejich objevu se podíleli profesor Michele Fumagalli z Durham University, John O'Meara, dříve profesor na St. Michael's College a nyní hlavní vědecký pracovník Keck Observatory, a profesor J. Xavier Prochaska z University of California, Santa Cruz; Michele Fumagalli a John O'Meara jsou spoluautory i nové studie.

První dvě fosilní oblaka byla objevena náhodně a mysleli jsme si, že se jedná o pouhou špičku ledovce,“ říká spoluautor studie John O’Meara, vedoucí vědecký pracovník na Keck Observatory. „Avšak dlouho nebyl objeven ani jeden další jakkoliv podobný oblak – z toho vyplývá, že jsou zřejmě velmi vzácné a dají se jen obtížně pozorovat. Je fantastické, že se nakonec systematicky podařil objev alespoň jednoho z nich.“

Teprve nyní je možné zkoumat tyto fosilní relikty z období Velkého třesku,“ říká další spoluautor studie Michael Murphy, astronom na Swinburne University of Technology. „Studie nám přesně řekne, jak ojedinělé jsou a pomohou nám pochopit, proč některé plyny vytvářejí hvězdy a galaxie v mladém vesmíru, a proč některé ne.“

Studie byla publikována v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Oblak plynu LLS 1723, Kvasar PSS 1723+2243, Velký třesk


19. vesmírný týden 2021

19. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 5. do 16. 5. 2021. Měsíc bude v novu a na večerní obloze projde kolem Merkuru. Večer je vidět velmi obtížně také Venuše a výše než Merkur je Mars. Ráno jsou nejvýše Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Vysoko na obloze jsou dvě amatérsky dobře dostupné komety. SpaceX si připsala další milník v podobě prvního úspěšného letu a přistání Starship SN15, bez následné exploze. Mezitím dochází k budování sítě Starlink, jejíž družice vídáme večer jako vláčky teček na obloze. Čína opět nedokázala zajistit bezpečný návrat velkého stupně rakety CZ-5B. Ingenuity na Marsu poprvé přistál jinde, než v místě startu a vystoupal až 10 metrů vysoko. Před 160 lety byla objevena jasná Tebbuttova kometa 1861 a před 40 lety naposledy letěla loď Sojuz v původní verzi před vylepšením.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Rossete HST

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2021 obdržel snímek   „Rosetta HST“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska     Dubnové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. A my tu máme další její vítěznou fotografii. Čeká nás tedy snímek mlhoviny

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2017 K2 (PANSTARRS)

Snímek komety C/2017 K2 (PANSTARRS) . Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Poměrně vzdálená kometa se na obloze velmi zvolna pohybovala souhvězdím Herkula. Vzdálenost od Země 5.997 au, od Slunce 6.372 au. Rychlost pohybu po obloze 0.33 arcsec/min, jasnost podle efemeridy 13.9 mag.

Další informace »