Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové objevili dvojici nejtěsněji obíhajících černých děr

Astronomové objevili dvojici nejtěsněji obíhajících černých děr

Binární systém supermasivních černých děr
Autor: NASA

Preeti Kharb a Dharam Vir Lal z National Centre for Radio Astrophysics (NCRA), TIFR, Pune, a David Merritt z Rochester Institute of Technology, New York, USA objevili nejtěsnější dvojici supermasivních černých děr ve spirální galaxii pojmenované NGC 7674, která je od Země vzdálena zhruba 400 miliónů světelných roků. Zdánlivá vzdálenost mezi oběma objekty v tomto binárním systému je menší než jeden světelný rok. To je mnohem méně než dosavadní platný rekord, kdy dvojici supermasivních černých děr dělila vzdálenost 24 světelné roky.

Tento objev je velmi významný, protože se jedná o přímý pozorovatelský důkaz existence těsné binární soustavy supermasivních černých děr uvnitř galaxie, které jsou potenciálním zdrojem gravitačních vln.

Černé díry patří mezi nejvíce fascinující objekty, zvláště pak binární černé díry (dvě černé díry obíhající navzájem jedna kolem druhé). Existence dvojice binárních černých děr, přibližně 10× hmotnějších než Slunce, byla potvrzena na základě nedávných detekcí gravitačních vln aparaturou LIGO.

Astrofyzikové již dlouho předpokládali existenci nové třídy binárních soustav složených ze supermasivních černých děr, z nichž každá může mít hmotnost více než miliónkrát převyšující hmotnost našeho Slunce. O osamělých supermasivních černých dírách víme, že jsou přítomny v centru většiny velkých galaxií, a protože jsou pozorovány jejich srážky s jinými hvězdnými ostrovy, je docela pravděpodobné, že dochází k vytvoření gravitačně svázaných dvojic superhmotných černých děr. Až nastane ten správný čas, dojde ke splynutí těchto dvou černých děr v jeden objekt za patřičné emise gravitačních vln.

Spirální galaxie NGC 7674 (největší objekt na obrázku) Autor: NASA
Spirální galaxie NGC 7674 (největší objekt na obrázku)
Autor: NASA
Binární systém supermasivních černých děr byl detekován pomocí soustavy VLBI (Very Long Baseline Interferometry), což je soustava jednotlivých radioteleskopů rozmístěných napříč zeměkoulí a pracujících společně jako jeden velký radioteleskop, čímž bylo dosaženo velkého úhlového rozlišení v obloukových milivteřinách či dokonce mikrovteřinách. Pomocí zařízení VLBI byly v centru galaxie NGC 7674 detekovány dva kompaktní rádiové zdroje.

Dvojice rádiových zdrojů má vlastnosti, jež jsou spojovány se superhmotnými černými děrami, které jsou obklopeny plynným akrečním diskem,“ říká Preeti Kharb. „Z pozorování vyplývá přítomnost dvou černých děr.“ Společná hmotnost obou supermasivních černých děr je přibližně 40 miliónů hmotností Slunce. Preeti Kharb se svým týmem předběžně určila oběžnou periodu binárního systému zhruba na 100 000 roků.

Objev dvojité superhmotné černé díry v této galaxii rovněž potvrzuje teoretické předpovědi, že binární systémy mohou být přítomny v rádiových zdrojích zformovaných do podoby písmene Z,“ prohlásil David Merritt. Galaxie NGC 7674 je právě takovým rádiovým zdrojem. Označení „podoba tvaru Z“ se vztahuje na pokroucenou morfologii rádiové emise galaxie na velkém rozsahu. Tato morfologie je zřejmě důsledkem kombinovaného vlivu splynutí galaxií a následného zformování binární soustavy supermasivních černých děr.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] spaceanswers.com
[2] space.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Supermasivní černá díra


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 Lemmon

Kométa C/2025 A6 (Lemmon) Zachytená 20. októbra 2025 z Belej nad Cirochou (Bortle 4). Kométa C/2025 A6 (Lemmon) je nová dlhoperiodická kométa objavená začiatkom roka na observatóriu Mount Lemmon v Arizone. Momentálne sa pozvoľna zjasňuje a smeruje k Slnku, pričom už vykazuje prvé známky aktivity – jemné rozptýlené jadro a slabý chvost. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20×30 s, RGB 20×60 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300.

Další informace »