Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové objevili dvojici nejtěsněji obíhajících černých děr

Astronomové objevili dvojici nejtěsněji obíhajících černých děr

Binární systém supermasivních černých děr
Autor: NASA

Preeti Kharb a Dharam Vir Lal z National Centre for Radio Astrophysics (NCRA), TIFR, Pune, a David Merritt z Rochester Institute of Technology, New York, USA objevili nejtěsnější dvojici supermasivních černých děr ve spirální galaxii pojmenované NGC 7674, která je od Země vzdálena zhruba 400 miliónů světelných roků. Zdánlivá vzdálenost mezi oběma objekty v tomto binárním systému je menší než jeden světelný rok. To je mnohem méně než dosavadní platný rekord, kdy dvojici supermasivních černých děr dělila vzdálenost 24 světelné roky.

Tento objev je velmi významný, protože se jedná o přímý pozorovatelský důkaz existence těsné binární soustavy supermasivních černých děr uvnitř galaxie, které jsou potenciálním zdrojem gravitačních vln.

Černé díry patří mezi nejvíce fascinující objekty, zvláště pak binární černé díry (dvě černé díry obíhající navzájem jedna kolem druhé). Existence dvojice binárních černých děr, přibližně 10× hmotnějších než Slunce, byla potvrzena na základě nedávných detekcí gravitačních vln aparaturou LIGO.

Astrofyzikové již dlouho předpokládali existenci nové třídy binárních soustav složených ze supermasivních černých děr, z nichž každá může mít hmotnost více než miliónkrát převyšující hmotnost našeho Slunce. O osamělých supermasivních černých dírách víme, že jsou přítomny v centru většiny velkých galaxií, a protože jsou pozorovány jejich srážky s jinými hvězdnými ostrovy, je docela pravděpodobné, že dochází k vytvoření gravitačně svázaných dvojic superhmotných černých děr. Až nastane ten správný čas, dojde ke splynutí těchto dvou černých děr v jeden objekt za patřičné emise gravitačních vln.

Spirální galaxie NGC 7674 (největší objekt na obrázku) Autor: NASA
Spirální galaxie NGC 7674 (největší objekt na obrázku)
Autor: NASA
Binární systém supermasivních černých děr byl detekován pomocí soustavy VLBI (Very Long Baseline Interferometry), což je soustava jednotlivých radioteleskopů rozmístěných napříč zeměkoulí a pracujících společně jako jeden velký radioteleskop, čímž bylo dosaženo velkého úhlového rozlišení v obloukových milivteřinách či dokonce mikrovteřinách. Pomocí zařízení VLBI byly v centru galaxie NGC 7674 detekovány dva kompaktní rádiové zdroje.

Dvojice rádiových zdrojů má vlastnosti, jež jsou spojovány se superhmotnými černými děrami, které jsou obklopeny plynným akrečním diskem,“ říká Preeti Kharb. „Z pozorování vyplývá přítomnost dvou černých děr.“ Společná hmotnost obou supermasivních černých děr je přibližně 40 miliónů hmotností Slunce. Preeti Kharb se svým týmem předběžně určila oběžnou periodu binárního systému zhruba na 100 000 roků.

Objev dvojité superhmotné černé díry v této galaxii rovněž potvrzuje teoretické předpovědi, že binární systémy mohou být přítomny v rádiových zdrojích zformovaných do podoby písmene Z,“ prohlásil David Merritt. Galaxie NGC 7674 je právě takovým rádiovým zdrojem. Označení „podoba tvaru Z“ se vztahuje na pokroucenou morfologii rádiové emise galaxie na velkém rozsahu. Tato morfologie je zřejmě důsledkem kombinovaného vlivu splynutí galaxií a následného zformování binární soustavy supermasivních černých děr.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] spaceanswers.com
[2] space.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Supermasivní černá díra


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »