Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové objevili dvojici nejtěsněji obíhajících černých děr

Astronomové objevili dvojici nejtěsněji obíhajících černých děr

Binární systém supermasivních černých děr
Autor: NASA

Preeti Kharb a Dharam Vir Lal z National Centre for Radio Astrophysics (NCRA), TIFR, Pune, a David Merritt z Rochester Institute of Technology, New York, USA objevili nejtěsnější dvojici supermasivních černých děr ve spirální galaxii pojmenované NGC 7674, která je od Země vzdálena zhruba 400 miliónů světelných roků. Zdánlivá vzdálenost mezi oběma objekty v tomto binárním systému je menší než jeden světelný rok. To je mnohem méně než dosavadní platný rekord, kdy dvojici supermasivních černých děr dělila vzdálenost 24 světelné roky.

Tento objev je velmi významný, protože se jedná o přímý pozorovatelský důkaz existence těsné binární soustavy supermasivních černých děr uvnitř galaxie, které jsou potenciálním zdrojem gravitačních vln.

Černé díry patří mezi nejvíce fascinující objekty, zvláště pak binární černé díry (dvě černé díry obíhající navzájem jedna kolem druhé). Existence dvojice binárních černých děr, přibližně 10× hmotnějších než Slunce, byla potvrzena na základě nedávných detekcí gravitačních vln aparaturou LIGO.

Astrofyzikové již dlouho předpokládali existenci nové třídy binárních soustav složených ze supermasivních černých děr, z nichž každá může mít hmotnost více než miliónkrát převyšující hmotnost našeho Slunce. O osamělých supermasivních černých dírách víme, že jsou přítomny v centru většiny velkých galaxií, a protože jsou pozorovány jejich srážky s jinými hvězdnými ostrovy, je docela pravděpodobné, že dochází k vytvoření gravitačně svázaných dvojic superhmotných černých děr. Až nastane ten správný čas, dojde ke splynutí těchto dvou černých děr v jeden objekt za patřičné emise gravitačních vln.

Spirální galaxie NGC 7674 (největší objekt na obrázku) Autor: NASA
Spirální galaxie NGC 7674 (největší objekt na obrázku)
Autor: NASA
Binární systém supermasivních černých děr byl detekován pomocí soustavy VLBI (Very Long Baseline Interferometry), což je soustava jednotlivých radioteleskopů rozmístěných napříč zeměkoulí a pracujících společně jako jeden velký radioteleskop, čímž bylo dosaženo velkého úhlového rozlišení v obloukových milivteřinách či dokonce mikrovteřinách. Pomocí zařízení VLBI byly v centru galaxie NGC 7674 detekovány dva kompaktní rádiové zdroje.

Dvojice rádiových zdrojů má vlastnosti, jež jsou spojovány se superhmotnými černými děrami, které jsou obklopeny plynným akrečním diskem,“ říká Preeti Kharb. „Z pozorování vyplývá přítomnost dvou černých děr.“ Společná hmotnost obou supermasivních černých děr je přibližně 40 miliónů hmotností Slunce. Preeti Kharb se svým týmem předběžně určila oběžnou periodu binárního systému zhruba na 100 000 roků.

Objev dvojité superhmotné černé díry v této galaxii rovněž potvrzuje teoretické předpovědi, že binární systémy mohou být přítomny v rádiových zdrojích zformovaných do podoby písmene Z,“ prohlásil David Merritt. Galaxie NGC 7674 je právě takovým rádiovým zdrojem. Označení „podoba tvaru Z“ se vztahuje na pokroucenou morfologii rádiové emise galaxie na velkém rozsahu. Tato morfologie je zřejmě důsledkem kombinovaného vlivu splynutí galaxií a následného zformování binární soustavy supermasivních černých děr.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] spaceanswers.com
[2] space.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Supermasivní černá díra


50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

kometa Wirtanen nad Zubštejnem

Mezi mraky se kometa objevila na 5 a 1/2 minuty, pořízeno 16 použitelných snímků, nakonec vybráno 8 snímků kde bylo nejméně mraků. Snímky registrovány na hvězdy a na krajinu. Na zvýraznění komety použity snímky Petra Horálka.

Další informace »