Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové objevili enormní most mezi dvěma kolidujícími kupami galaxií

Astronomové objevili enormní most mezi dvěma kolidujícími kupami galaxií

Útvar Abell 2384 představuje dvě kolidující kupy galaxií spojené mostem horkého plynu
Autor: NASA/CXC/SAO/V. Parekh et al/ESA/XMM-Newton/NCRA/GMRT

Astronomové využívající rentgenovou družici ESA s názvem XMM-Newton a observatoř Chandra X-ray Observatory provozovanou NASA pozorovali 3 milióny světelných roků dlouhý most tvořený horkým plynem, spojující dvě kupy galaxií rozdílných hmotností ve velice specifickém systému Abell 2384; dvě kupy galaxií navzájem kolidovaly před několika stovkami miliónů roků a následně prošly jedna skrz druhou a vytvořily současnou konfiguraci.

Abell 2384 na připojeném obrázku obsahuje obří struktury, které mohou vzniknout v případě, že dojde ke kolizi dvou kup galaxií. Most přehřátého plynu je vidět na tomto kompozitním snímku v oboru rentgenového záření z observatoří Chandra X-ray Observatory a XMM-Newton (modrá barva), z rádiové emise registrované radioteleskopem Giant Metrewave Radio Telescope (červená barva) a z viditelného světla pozorovaného v rámci Digitized Sky Survey (žlutá barva). Tyto různé vlnové délky odhalily účinky výtrysku směřujícího pryč ze supermasivní černé díry v centru galaxie v jedné z kup galaxií. Výtrysk je tak mohutný, že zakřivuje tvar plynného mostu, který je dlouhý více než 3 milióny světelných roků a jeho hmotnost se odhaduje zhruba na 6 biliónů hmotností Slunce.

Uskupení Abell 2384 se nachází ve vzdálenosti přibližně 1,2 miliardy světelných roků od Země a jeho poloha se promítá do souhvězdí Kozoroha. Soustavu tvoří dvojice kup galaxií o různých hmotnostech: Abell 2384 (N) a Abell 2384 (S).

Pohled na Abell 2384 v oboru rádiového záření Autor: Giant Metrewave Radio Telescope, Indie
Pohled na Abell 2384 v oboru rádiového záření
Autor: Giant Metrewave Radio Telescope, Indie
Na základě předcházející práce astronomové odhadli celkovou hmotnost uskupení Abell 2384 na 260 biliónů hmotností Slunce. Tento údaj zahrnuje temnou hmotu, horký plyn a jednotlivé galaxie. Abell 2384 (N) a Abell 2384 (S) se srazily a následně procházely jedna skrz druhou, přitom docházelo k uvolňování proudu horkého plynu z každé kupy galaxií, což vedlo k vytvoření mimořádného mostu mezi těmito dvěma objekty.

Nová pozorování na různých vlnových délkách uskutečněná pomocí XMM-Newton a Chandra X-ray Observatory odhalila účinky výtrysku vystřelujícího daleko od supermasivní černé díry v centru galaxie v jedné z kup galaxií.

Výtrysk je tak mohutný, že vedl k zakřivení tvaru plynného mostu, jehož hmotnost představuje ekvivalent zhruba 6 biliónů slunečních hmotností. V místě kolize, kde výtrysk naráží na horký plyn ve vytvořeném mostě, astronomové objevili důkazy čela rázové vlny podobající se sonickému třesku při letu nadzvukového letadla, který může udržovat plyn v horkém stavu.

Objekty jako Abell 2384 jsou pro astronomy důležité za účelem porozumění růstu kupám galaxií,“ říká Viral Parekh se spolupracovníky ze SARAO a Rhodes University. „Počítačové simulace napovídají, že následně po takové kolizi kupy galaxií kmitají jako kyvadlo a procházejí navzájem jedna skrz druhou několikrát předtím, než splynou a vytvoří jednu velkou kupu galaxií.“

Na základě těchto počítačových simulací se astronomové domnívají, že dvě pozorované kupy galaxií v této soustavě nakonec splynou v jeden celek.

Článek byl publikován v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Srážka kup galaxií, Abell 2384


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »