Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové objevili enormní most mezi dvěma kolidujícími kupami galaxií

Astronomové objevili enormní most mezi dvěma kolidujícími kupami galaxií

Útvar Abell 2384 představuje dvě kolidující kupy galaxií spojené mostem horkého plynu
Autor: NASA/CXC/SAO/V. Parekh et al/ESA/XMM-Newton/NCRA/GMRT

Astronomové využívající rentgenovou družici ESA s názvem XMM-Newton a observatoř Chandra X-ray Observatory provozovanou NASA pozorovali 3 milióny světelných roků dlouhý most tvořený horkým plynem, spojující dvě kupy galaxií rozdílných hmotností ve velice specifickém systému Abell 2384; dvě kupy galaxií navzájem kolidovaly před několika stovkami miliónů roků a následně prošly jedna skrz druhou a vytvořily současnou konfiguraci.

Abell 2384 na připojeném obrázku obsahuje obří struktury, které mohou vzniknout v případě, že dojde ke kolizi dvou kup galaxií. Most přehřátého plynu je vidět na tomto kompozitním snímku v oboru rentgenového záření z observatoří Chandra X-ray Observatory a XMM-Newton (modrá barva), z rádiové emise registrované radioteleskopem Giant Metrewave Radio Telescope (červená barva) a z viditelného světla pozorovaného v rámci Digitized Sky Survey (žlutá barva). Tyto různé vlnové délky odhalily účinky výtrysku směřujícího pryč ze supermasivní černé díry v centru galaxie v jedné z kup galaxií. Výtrysk je tak mohutný, že zakřivuje tvar plynného mostu, který je dlouhý více než 3 milióny světelných roků a jeho hmotnost se odhaduje zhruba na 6 biliónů hmotností Slunce.

Uskupení Abell 2384 se nachází ve vzdálenosti přibližně 1,2 miliardy světelných roků od Země a jeho poloha se promítá do souhvězdí Kozoroha. Soustavu tvoří dvojice kup galaxií o různých hmotnostech: Abell 2384 (N) a Abell 2384 (S).

Pohled na Abell 2384 v oboru rádiového záření Autor: Giant Metrewave Radio Telescope, Indie
Pohled na Abell 2384 v oboru rádiového záření
Autor: Giant Metrewave Radio Telescope, Indie
Na základě předcházející práce astronomové odhadli celkovou hmotnost uskupení Abell 2384 na 260 biliónů hmotností Slunce. Tento údaj zahrnuje temnou hmotu, horký plyn a jednotlivé galaxie. Abell 2384 (N) a Abell 2384 (S) se srazily a následně procházely jedna skrz druhou, přitom docházelo k uvolňování proudu horkého plynu z každé kupy galaxií, což vedlo k vytvoření mimořádného mostu mezi těmito dvěma objekty.

Nová pozorování na různých vlnových délkách uskutečněná pomocí XMM-Newton a Chandra X-ray Observatory odhalila účinky výtrysku vystřelujícího daleko od supermasivní černé díry v centru galaxie v jedné z kup galaxií.

Výtrysk je tak mohutný, že vedl k zakřivení tvaru plynného mostu, jehož hmotnost představuje ekvivalent zhruba 6 biliónů slunečních hmotností. V místě kolize, kde výtrysk naráží na horký plyn ve vytvořeném mostě, astronomové objevili důkazy čela rázové vlny podobající se sonickému třesku při letu nadzvukového letadla, který může udržovat plyn v horkém stavu.

Objekty jako Abell 2384 jsou pro astronomy důležité za účelem porozumění růstu kupám galaxií,“ říká Viral Parekh se spolupracovníky ze SARAO a Rhodes University. „Počítačové simulace napovídají, že následně po takové kolizi kupy galaxií kmitají jako kyvadlo a procházejí navzájem jedna skrz druhou několikrát předtím, než splynou a vytvoří jednu velkou kupu galaxií.“

Na základě těchto počítačových simulací se astronomové domnívají, že dvě pozorované kupy galaxií v této soustavě nakonec splynou v jeden celek.

Článek byl publikován v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Srážka kup galaxií, Abell 2384


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »