Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové objevili hvězdnou spirálu ve hvězdokupě NGC 346

Astronomové objevili hvězdnou spirálu ve hvězdokupě NGC 346

Neobvyklý tvar otevřené hvězdokupy NGC 346 je částečně způsoben hvězdami a plynem, které spirálovitě směřují do středu hvězdokupy podobně jako řeka. Červená spirála překrývající NGC 346 naznačuje pohyb hvězd a plynu směrem ke středu; tento spirálovitý pohyb je nejúčinnějším způsobem, jak přivádět tvorbu hvězd zvenčí směrem ke středu hvězdokupy.
Autor: NASA / ESA / Andi James, STScI

Za použití Hubbleova vesmírného dalekohledu a přístroje Multi Unit Spectroscopic Explorer (MUSE) na dalekohledu ESO Very Large Telescope (VLT) v Chile objevili astronomové mladé hvězdy, které spirálovitě směřují do centra NGC 346, masivní hvězdokupy v Malém Magellanově mračnu.

Hvězdokupa NGC 346, známá také jako ESO 51-10, Kron 39 nebo Lindsay 60, byla objevena 1. srpna 1826 skotským astronomem Jamesem Dunlopem. Má průměr 150 světelných let a hmotnost 50 000 hmotností Slunce. Její zajímavý tvar a rychlá tvorba hvězd už léta vrtají astronomům hlavou. „Hvězdy jsou stroje, které tvarují vesmír. Bez hvězd bychom neměli život, a přesto plně nerozumíme tomu, jak vznikají,“ řekla dr. Elena Sabbi, astronomka ze Space Telescope Science Institute.

Máme několik modelů, ze kterých vytváříme naše předpovědi, ale některé z těchto předpovědí jsou protichůdné. Chceme proto zjistit, jaké procesy jsou určující pro vznik hvězd, protože právě tyto zákony potřebujeme, abychom pochopili i to, co vidíme v raném vesmíru."

Dr. Sabbi a její kolegové se ve své nové studii zaměřili na studium pohybu hvězd v NGC 346. Pomocí dat z Hubblova teleskopu měřili změny poloh hvězd v průběhu 11 let.

Hvězdy v této oblasti se pohybují průměrnou rychlostí 3 200 km/h, což znamená, že se za 11 let posunou o 300 milionů km. NGC 346 je však poměrně daleko – asi 210 tisíc světelných let. Pozorovaný pohyb je tedy velmi malý, a proto je obtížné ho změřit.

Tato mimořádně přesná pozorování byla možná pouze díky bezkonkurenčnímu rozlišení a vysoké citlivosti Hubblova dalekohledu. Zpracováním dat z VLT/MUSE pak astronomové změřili radiální rychlosti hvězd v centrální oblasti NGC 346.

Kombinovaný snímek NGC 346 ve viditelném, infračerveném a rentgenovém záření Autor: ESO/ESA/ JPL-Caltech/NASA/ D. Gouliermis (MPIA) et al.
Kombinovaný snímek NGC 346 ve viditelném, infračerveném a rentgenovém záření
Autor: ESO/ESA/ JPL-Caltech/NASA/ D. Gouliermis (MPIA) et al.
Skutečně úžasné bylo, že jsme použili dvě naprosto odlišné metody s různými přístroji a v podstatě nezávisle na sobě jsme dospěli ke stejnému závěru,“ řekl Dr. Peter Zeidler, astronom  pracující pro Evropskou kosmickou agenturu a Space Telescope Science Institute. „Pomocí Hubbleova teleskopu můžeme vidět hvězdy, ale pomocí MUSE můžeme zaznamenat také pohyb plynu ve třetí dimenzi, a ten potvrzuje teorii, že vše se spirálovitě stáčí dovnitř.“

Spirála je skutečně dobrý, přirozený způsob, jak přivádět tvorbu hvězd zvenku směrem ke středu hvězdokupy,“ dodal. „Je to nejefektivnější způsob, jak se hvězdy a plyn pohánějící další tvorbu hvězd mohou pohybovat směrem ke středu.“

Výsledky byly publikovány v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.sci.news
[2] NGC 346 na Wikipedii



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: Ngc 346


25. vesmírný týden 2024

25. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 6. do 23. 6. 2024. Měsíc bude v úplňku. Planety můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze, nejvýše je Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nižší, ale nová oblast se skvrnami to může rychle změnit. Pozorovatelé úkazů na obloze si všimli nočních svítících oblak i halových jevů. Starliner pokračuje v misi u ISS a očekáváme jeho přistání. Před dvaceti lety se začala psát historie soukromé kosmonautiky, když miniraketoplán SpaceShipOne dokázal dvakrát překonat výškovou hranici 100 km a tím otevřel dveře do kosmu i pro soukromé společnosti a turisty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2021 S3 PanSTARRS

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek „C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida   Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M20 Trifid Nebula & M8 Lagoon Nebula

M20, známá jako Trifid Nebula, a M8, známá jako Lagoon Nebula, jsou dvě z nejikoničtějších mlhovin na obloze, nacházející se v bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Trifid Nebula (M20) je nádhernou kombinací emisní, reflexní a temné mlhoviny, známá svými charakteristickými tmavými pruhy prachu, které ji rozdělují do tří hlavních částí, což jí dává její název. Tato mlhovina je jasným příkladem hvězdotvorné oblasti, kde nové hvězdy osvětlují okolní plyn a prach. Jen kousek odtud se nachází Lagoon Nebula (M8), rozsáhlá emisní mlhovina viditelná pouhým okem, která se vyznačuje svou jasnou září způsobenou ionizovaným vodíkem. Lagoon Nebula je domovem mnoha mladých hvězd a hvězdokup, včetně otevřené hvězdokupy NGC 6530. Obě mlhoviny jsou bohaté na detailní struktury a barevné kontrasty, což je činí oblíbenými objekty pro astrofotografii i amatérská pozorování.

Další informace »