Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové objevili hvězdnou spirálu ve hvězdokupě NGC 346

Astronomové objevili hvězdnou spirálu ve hvězdokupě NGC 346

Neobvyklý tvar otevřené hvězdokupy NGC 346 je částečně způsoben hvězdami a plynem, které spirálovitě směřují do středu hvězdokupy podobně jako řeka. Červená spirála překrývající NGC 346 naznačuje pohyb hvězd a plynu směrem ke středu; tento spirálovitý pohyb je nejúčinnějším způsobem, jak přivádět tvorbu hvězd zvenčí směrem ke středu hvězdokupy.
Autor: NASA / ESA / Andi James, STScI

Za použití Hubbleova vesmírného dalekohledu a přístroje Multi Unit Spectroscopic Explorer (MUSE) na dalekohledu ESO Very Large Telescope (VLT) v Chile objevili astronomové mladé hvězdy, které spirálovitě směřují do centra NGC 346, masivní hvězdokupy v Malém Magellanově mračnu.

Hvězdokupa NGC 346, známá také jako ESO 51-10, Kron 39 nebo Lindsay 60, byla objevena 1. srpna 1826 skotským astronomem Jamesem Dunlopem. Má průměr 150 světelných let a hmotnost 50 000 hmotností Slunce. Její zajímavý tvar a rychlá tvorba hvězd už léta vrtají astronomům hlavou. „Hvězdy jsou stroje, které tvarují vesmír. Bez hvězd bychom neměli život, a přesto plně nerozumíme tomu, jak vznikají,“ řekla dr. Elena Sabbi, astronomka ze Space Telescope Science Institute.

Máme několik modelů, ze kterých vytváříme naše předpovědi, ale některé z těchto předpovědí jsou protichůdné. Chceme proto zjistit, jaké procesy jsou určující pro vznik hvězd, protože právě tyto zákony potřebujeme, abychom pochopili i to, co vidíme v raném vesmíru."

Dr. Sabbi a její kolegové se ve své nové studii zaměřili na studium pohybu hvězd v NGC 346. Pomocí dat z Hubblova teleskopu měřili změny poloh hvězd v průběhu 11 let.

Hvězdy v této oblasti se pohybují průměrnou rychlostí 3 200 km/h, což znamená, že se za 11 let posunou o 300 milionů km. NGC 346 je však poměrně daleko – asi 210 tisíc světelných let. Pozorovaný pohyb je tedy velmi malý, a proto je obtížné ho změřit.

Tato mimořádně přesná pozorování byla možná pouze díky bezkonkurenčnímu rozlišení a vysoké citlivosti Hubblova dalekohledu. Zpracováním dat z VLT/MUSE pak astronomové změřili radiální rychlosti hvězd v centrální oblasti NGC 346.

Kombinovaný snímek NGC 346 ve viditelném, infračerveném a rentgenovém záření Autor: ESO/ESA/ JPL-Caltech/NASA/ D. Gouliermis (MPIA) et al.
Kombinovaný snímek NGC 346 ve viditelném, infračerveném a rentgenovém záření
Autor: ESO/ESA/ JPL-Caltech/NASA/ D. Gouliermis (MPIA) et al.
Skutečně úžasné bylo, že jsme použili dvě naprosto odlišné metody s různými přístroji a v podstatě nezávisle na sobě jsme dospěli ke stejnému závěru,“ řekl Dr. Peter Zeidler, astronom  pracující pro Evropskou kosmickou agenturu a Space Telescope Science Institute. „Pomocí Hubbleova teleskopu můžeme vidět hvězdy, ale pomocí MUSE můžeme zaznamenat také pohyb plynu ve třetí dimenzi, a ten potvrzuje teorii, že vše se spirálovitě stáčí dovnitř.“

Spirála je skutečně dobrý, přirozený způsob, jak přivádět tvorbu hvězd zvenku směrem ke středu hvězdokupy,“ dodal. „Je to nejefektivnější způsob, jak se hvězdy a plyn pohánějící další tvorbu hvězd mohou pohybovat směrem ke středu.“

Výsledky byly publikovány v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.sci.news
[2] NGC 346 na Wikipedii



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: Ngc 346


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »