Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové objevili hvězdnou spirálu ve hvězdokupě NGC 346

Astronomové objevili hvězdnou spirálu ve hvězdokupě NGC 346

Neobvyklý tvar otevřené hvězdokupy NGC 346 je částečně způsoben hvězdami a plynem, které spirálovitě směřují do středu hvězdokupy podobně jako řeka. Červená spirála překrývající NGC 346 naznačuje pohyb hvězd a plynu směrem ke středu; tento spirálovitý pohyb je nejúčinnějším způsobem, jak přivádět tvorbu hvězd zvenčí směrem ke středu hvězdokupy.
Autor: NASA / ESA / Andi James, STScI

Za použití Hubbleova vesmírného dalekohledu a přístroje Multi Unit Spectroscopic Explorer (MUSE) na dalekohledu ESO Very Large Telescope (VLT) v Chile objevili astronomové mladé hvězdy, které spirálovitě směřují do centra NGC 346, masivní hvězdokupy v Malém Magellanově mračnu.

Hvězdokupa NGC 346, známá také jako ESO 51-10, Kron 39 nebo Lindsay 60, byla objevena 1. srpna 1826 skotským astronomem Jamesem Dunlopem. Má průměr 150 světelných let a hmotnost 50 000 hmotností Slunce. Její zajímavý tvar a rychlá tvorba hvězd už léta vrtají astronomům hlavou. „Hvězdy jsou stroje, které tvarují vesmír. Bez hvězd bychom neměli život, a přesto plně nerozumíme tomu, jak vznikají,“ řekla dr. Elena Sabbi, astronomka ze Space Telescope Science Institute.

Máme několik modelů, ze kterých vytváříme naše předpovědi, ale některé z těchto předpovědí jsou protichůdné. Chceme proto zjistit, jaké procesy jsou určující pro vznik hvězd, protože právě tyto zákony potřebujeme, abychom pochopili i to, co vidíme v raném vesmíru."

Dr. Sabbi a její kolegové se ve své nové studii zaměřili na studium pohybu hvězd v NGC 346. Pomocí dat z Hubblova teleskopu měřili změny poloh hvězd v průběhu 11 let.

Hvězdy v této oblasti se pohybují průměrnou rychlostí 3 200 km/h, což znamená, že se za 11 let posunou o 300 milionů km. NGC 346 je však poměrně daleko – asi 210 tisíc světelných let. Pozorovaný pohyb je tedy velmi malý, a proto je obtížné ho změřit.

Tato mimořádně přesná pozorování byla možná pouze díky bezkonkurenčnímu rozlišení a vysoké citlivosti Hubblova dalekohledu. Zpracováním dat z VLT/MUSE pak astronomové změřili radiální rychlosti hvězd v centrální oblasti NGC 346.

Kombinovaný snímek NGC 346 ve viditelném, infračerveném a rentgenovém záření Autor: ESO/ESA/ JPL-Caltech/NASA/ D. Gouliermis (MPIA) et al.
Kombinovaný snímek NGC 346 ve viditelném, infračerveném a rentgenovém záření
Autor: ESO/ESA/ JPL-Caltech/NASA/ D. Gouliermis (MPIA) et al.
Skutečně úžasné bylo, že jsme použili dvě naprosto odlišné metody s různými přístroji a v podstatě nezávisle na sobě jsme dospěli ke stejnému závěru,“ řekl Dr. Peter Zeidler, astronom  pracující pro Evropskou kosmickou agenturu a Space Telescope Science Institute. „Pomocí Hubbleova teleskopu můžeme vidět hvězdy, ale pomocí MUSE můžeme zaznamenat také pohyb plynu ve třetí dimenzi, a ten potvrzuje teorii, že vše se spirálovitě stáčí dovnitř.“

Spirála je skutečně dobrý, přirozený způsob, jak přivádět tvorbu hvězd zvenku směrem ke středu hvězdokupy,“ dodal. „Je to nejefektivnější způsob, jak se hvězdy a plyn pohánějící další tvorbu hvězd mohou pohybovat směrem ke středu.“

Výsledky byly publikovány v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.sci.news
[2] NGC 346 na Wikipedii



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: Ngc 346


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27 Dumbel

Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.

Další informace »