Astronomové objevili monstrózní černou díru požírající hvězdy extrémní rychlostí
Autor: NASA/Goddard Space Flight Center
Astronomové vypátrali nejrychleji rostoucí supermasivní černou díru, jaká byla dosud ve vesmíru pozorována. Má nezřízenou chuť k jídlu – spořádá materiál v ekvivalentu hmotnosti našeho Slunce v průměru jednou za dva dny. K objevu této monstrózní černé díry museli astronomové proniknout pohledem zhruba 12 miliard světelných roků do hlubin vesmíru – což rovněž znamená, že černou díru spatřili ve stavu, jak vypadala před 12 miliardami let, ne příliš dlouho po Velkém třesku.
Černá díra je na tu vzdálenost viditelná jenom proto, že je neuvěřitelně jasná: pokud by se nacházela uvnitř Mléčné dráhy, bylo by její světlo mnohem jasnější než Měsíc v úplňku při pozorování ze Země, říkají astronomové. To by mělo za následek, že všechny ostatní hvězdy na noční obloze by byly jejím svitem téměř přezářeny.
„Tato černá díra zvětšuje svoji hmotnost tak rychle, že září tisíckrát jasněji než celá galaxie v důsledku množství denně nasávaných plynů, což způsobuje intenzivní zvyšování její teploty,“ říká Christian Wolf z Australian National University (ANU), jeden z členů výzkumného týmu. „Pokud by se takovéto monstrum nacházelo uprostřed naší Galaxie, jevilo by se 10× jasnější než Měsíc v úplňku. Vypadalo by jako neuvěřitelně jasná hvězda, která by přezářila téměř všechny ostatní hvězdy noční oblohy.“
Kromě jiného by to rovněž vedlo ke zničení veškerého života na Zemi v důsledku intenzivního rentgenového záření vysílaného díky tomu, že se černá díra intenzivně krmí materiálem z okolí a prudce se ohřívá. Je štěstím pro nás, že od ní máme odstup 12 miliard světelných roků.
Astronomové odhadují, že nově objevená supermasivní černá díra – s technickým označením QSO SMSS J215728.21-360215.1 – má hmotnost zhruba 20 miliard Sluncí a přibývá „na váze“ rychlostí asi jednoho procenta za milión roků.
Autor: ESA/Hubble & NASA
Silné záření těchto kvasarů a černých děr v jejich centru se projevuje jako světelné majáky. Pomocí mnohem výkonnějších teleskopů, které budou k dispozici během několika příštích let, bude možné zaznamenat podobné objekty mnohem snáz. To nám umožní lépe porozumět tomu, jak se zformovaly chemické prvky a galaxie ve velmi rané fázi vývoje vesmíru.
Doposud bylo objeveno pouze několik kvasarů a supermasivních černých děr takovéto jasnosti. Nyní chtějí astronomové vypracovat teorii, jak tyto objekty byly schopny tak rychle vyrůst do těchto velikostí tak brzy po vzniku vesmíru.
„Doposud nevíme, jak vyrostly do takové velikosti a tak rychle doslova v prvních dnech trvání vesmíru,“ říká Christian Wolf. „Výzkum je zaměřen na pátrání po dokonce ještě rychleji rostoucích černých dírách.“
Článek bude publikován v Publications of the Astronomical Society of Australia a je nyní dostupný v podobě preprintu na arXiv.org.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sciencealert.com
[2] space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
