Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové objevili novou galaxii bez temné hmoty

Astronomové objevili novou galaxii bez temné hmoty

Galaxie AGC 114905. Hvězdná emise galaxie je znázorněna modrou barvou, zelená oblaka představují plynný neutrální vodík
Autor: Javier Román & Pavel Mancera Piña

Astronomové z Nizozemí, Spojeného království a Spojených států amerických nezaznamenali žádné stopy po temné hmotě v AGC 114905, což je na plyny bohatá a mimořádně difuzní galaxie, která se nachází ve vzdálenosti přibližně 250 miliónů světelných let od Země. Její poloha se promítá do souhvězdí Ryb. Je klasifikována jako ultra-difuzní trpasličí galaxie, přičemž označení „trpasličí galaxie“ se vztahuje na její svítivost, a nikoliv velikost. AGC 114905 je přibližně stejně velká jako naše Galaxie – Mléčná dráha, avšak obsahuje zhruba tisíckrát méně hvězd.

Mezi astronomy převládá představa, že všechny galaxie, a samozřejmě i ultra-difuzní hvězdné ostrovy, mohou existovat pouze tehdy, jestliže jsou drženy pohromadě působením temné hmoty.

Když jsme objevili šest galaxií s malým až téměř žádným množstvím temné hmoty, řekli jsme si, že měření uskutečníme znovu a uvidíme, zda kolem galaxií temná hmota existuje,“ říká Pavel Mancera Piña, astronom na University of Groningen a institutu ASTRON. „Nicméně čtyřicet hodin detailního pozorování nás jen více utvrdilo v tom, že galaxie temnou hmotu neobsahují.“

Astronomové shromažďovali data o rotaci vodíku v galaxii AGC 114905 mezi červencem a říjnem 2020 prostřednictvím radioteleskopu Karl G. Jansky Very Large Array. Z nich sestavili graf zobrazující vzdálenost plynu od centra galaxie v ose X a rychlost rotace plynu na ose Y. To je standardní způsob k odhalení přítomnosti temné hmoty. Graf ukázal, že pohyb plynu v galaxii AGC 114905 může být zcela vysvětlen pouze přítomností obyčejné hmoty.

Očekávali jsem to, protože to potvrzuje naše dřívější měření,“ dodává Pavel Mancera Piña. „Avšak nyní nastává problém: teorie předpovídá, že v galaxii AGC 114905 musí být temná hmota, avšak naše pozorování nám říkají, že zde není. Ve skutečnosti se tak rozdíl mezi teorií a pozorováním zvětšuje.“

Ve svém článku autoři popisují možná vysvětlení pro nedostatek temné hmoty. „Například galaxie AGC 114905 může být ´vysvlečená´ z temné hmoty větší blízkou galaxií,“ dodávají astronomové. „Avšak žádná zde poblíž není. A v nejvíce předpokládané struktuře galaxií, v tzv. modelu studené temné hmoty, bychom museli do parametrů dosadit hodnoty, které jsou extrémně mimo obvyklé rozpětí.“

Ani pomocí modifikované newtonovské dynamiky – alternativní teorie ke studené temné hmotě – nemůžeme reprodukovat pohyby plynu uvnitř galaxie.“

Zatím je situace otevřená. Astronomové detailně zkoumají další ultra-difuzní trpasličí galaxie. Jestli tam zase nenajdou žádnou temnou hmotu, tak to už bude asi na pováženou. Brzy se jistě dozvíme více.

Článek byl publikován v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Galaxie AGC 114905, Galaxie bez temné hmoty, Difuzní galaxie


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »