Astronomové objevili obří vznikající hvězdokupu
Autor: The Submillimeter Array, Hawaii
Radioteleskop Submillimeter Array (SMA), který provozuje Smithsonian Astrophysical Observatory, pronikl svým pohledem skrz prachový závoj a poskytnul astronomům první zřetelný pohled na tuto hvězdnou porodnici. Na základě pozorování vědci odhalili přítomnou aktivní oblast tvorby nových hvězd, která je „krmena“ proudy padajícího plynu.
„Byli jsme doslova ohromeni různorodými útvary, které jsme spatřili na snímcích z radioteleskopu,“ říká hlavní autor článku Roberto Galván-Madrid, který byl vedoucím tohoto výzkumu (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, CfA a European Southern Observatory, ESO).
Objekt W49A se nachází ve vzdálenosti 36 000 světelných roků od Země, na opačné straně naší Galaxie (Mléčné dráhy). Představuje blízký exemplář druhu mimořádně intenzivní tvorby hvězd většinou pozorované v galaxiích označovaných jako „starburts galaxy“, v nichž hvězdy vznikají zhruba 100krát rychleji než v naší Galaxii.
Srdce objektu W49A doposud kupodivu obsahuje obrovskou kompaktní hvězdokupu. Přibližně 100 000 hvězd se nachází uvnitř prostoru o průměru pouhých 10 světelných roků. Na rozdíl od prostoru v okolí Slunce, kde na průměr 10 světelných roků připadá méně než 10 hvězd. Během několika miliónů roků tato obří hvězdokupa uprostřed W49A bude téměř tak hustá, jako známé kulové hvězdokupy.
Autor: Roberto Galván-Madrid (ESO), Hauyu Baobab Liu (ASIAA, Taiwan), Tzu-Cheng Peng (ESO)
Vyšší hustota než průměrná pomáhá hvězdokupě v objektu W49A přežít. Většina hvězdokup v galaktickém disku se velmi rychle rozplyne, jejich hvězdy migrují pryč každá zvlášť v důsledku rušivého působení gravitačních sil. To je důvod, proč žádný z tehdejších „sourozenců“ Slunce nezůstal v jeho blízkosti. Protože hvězdokupa W49A je velmi kompaktní, může zůstat neporušená několik miliard roků.
Pomocí radioteleskopu SMA bylo mapováno rozložení molekulárního plynu uvnitř objektu W49A s mimořádným rozlišením. Ukázalo se, že centrální oblast W49A o průměru 30 světelných roků je několiksetkrát hustější než průměrná molekulární mračna v naší Galaxii. Úhrnem tato mlhovina obsahuje plyn v množství přibližně jednoho miliónu hmotností Slunce, převážně v podobě molekulárního vodíku.
„Předpokládáme, že podobné uspořádání struktury pozorované v objektu W49A je poměrně běžné u hmotných hvězdokup,“ dodává spoluautor článku Hauyu Baobab Liu (Academia Sinica Institute of Astronomy and Astrophysics (ASIAA) z Taiwanu.
Mapa vytvořená na základě pozorování v oboru rádiového záření znázorňuje odlišné hustoty molekulárního oblaku o průměru 30 světelných roků v centru útvaru W49A. Čím světlejší barva, tím vyšší hustota molekulárního plynu. Nejjasnější oblast na mapě (uprostřed obrázku) má průměr méně než 3 světelné roky a obsahuje zásoby molekulárního plynu v rozsahu přibližně 50 000 hmotností Slunce.
Článek byl publikován v prosinci 2013 ve vědeckém časopise Astrophysical Journal.
Zdroj: www.cfa.harvard.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
