Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Blízké gama záblesky
Pavel Koten Vytisknout článek

Blízké gama záblesky

Astronom Jay Norris se domnívá, že objevil stovku gama záblesků, jejichž zdroje jsou poměrně blízké, ležící do vzdálenosti jen 325 miliónů světelných roků. Dosud všeobecně uznávaná představa předpokládá výskyt těchto jevů v mnohem větších vzdálenostech. Autor spolu se svými kolegy už dříve vyvinul metodu určování vzdálenosti zdroje záblesku z jeho svítivosti a zpozdění mezi vysoko- a nízkoenergetickými fotony gama. Tuto metodu nyní aplikoval na 1 437 záblesků gama záření, které pohasly tak rychle, že u nich nebyli vědci schopni určit polohu jejich zdroje. Záblesky trvaly pouze sekundy až minutu. Většina studovaných jevů má původ skutečně v kosmologických vzdálenostech, ale kolem stovky jich pochází z oblastí mnohem bližších. Jedná se o málo zářivé záblesky, u kterých je možné, že byly způsobeny kolapsem hvězd o hmotnostech 10 až 50 Sluncí, tedy supernovami typu Ib/c. Tyto záblesky pocházejí ze zploštělé oblasti tzv. Supergalaktické roviny, zdánlivé plochy, která prochází skrz několik galaktických kup ležících do vzdálenosti právě 325 miliónů světelných roků. Pokud by se skutečně potvrdila poloha zdrojů těchto záblesků v dané oblasti, bylo by možné jimi zároveň vysvětlit původ vysokoenergetických kosmických částic, který je rovněž dlouhotrvající nevysvětlenou záhadou. Předpokládá se, že detektor gravitačních vln LIGO by mohl tyto blízké záblesky zachytit, stejně jako observatoř SWIFT, která by měla odstartovat do vesmíru v roce 2003.
Zdroj: Goddard Space Flight Center Press release 02-009 ze dne 8. ledna
PK




O autorovi



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »