Bublina o průměru 1000 světelných roků obklopuje Slunce
Autor: Leah Hustak, Space Telescope Science Institute
Astronomové z institutu Space Telescope Science Institute (STSI) a tým Catherine Zuckerové, odbornice na vizualizaci dat, ukázali, jak řetězec událostí začínající před 14 milióny lety sérií výbuchů mocných supernov vedl k vytvoření rozsáhlé místí bubliny (Local Bubble) zodpovědné za vznik všech mladých hvězd v okruhu 500 světelných roků kolem Slunce. Astronomové nyní pozorují kosmický prostor z blízkosti Slunce a registrují na řadě míst procesy vzniku hvězd, které probíhají právě na povrchu zmíněné bubliny.
„Nyní máme určité důkazy, ale jaké jsou šance, že jsme právě přímo uprostřed takového útvaru?“ říká profesorka Alyssa Goodmanová, astronomka na Harvard University and the Harvard & Smithsonian Center for Astrophysics. „Statisticky je velmi nepravděpodobné, že se Slunce bude nacházet v centru obří bubliny, pokud byly takové bubliny v naší Galaxii velmi vzácné. Mléčná dráha se podobá velmi děravému ementálu, který byl vytvořen výbuchy supernov, a nové hvězdy mohou v tomto materiálu vznikat v okolí děr vytvořených umírajícími hvězdami.“
Podle názoru vědeckého týmu se na povrchu této místní bubliny nachází všechny mladé hvězdy v okruhu 500 světelných roků a nejméně sedm oblastí tvorby hvězd (molekulárních oblaků).
Tato zvláštně tvarovaná bublina není statická, ale pomalu roste. „Pokračuje v postupném rozpínání rychlostí přibližně 6 kilometru za sekundu,“ dodává Catherine Zuckerová. „Vypočítali jsme, že asi 15 supernov vytvořilo v průběhu miliónů roků místní bublinu, jakou pozorujeme v současné době.“ Bublina se nadále zvětšuje a na jejím povrchu se vytváří mnoho nových hvězd. Důvodem je vysoká koncentrace plynů a prachu, který na okraj bubliny vypudily výbuchy hvězd. Z pláště bubliny se pak formují nové hvězdné systémy.
Expanzní rychlost místní bubliny a dřívější a současné trajektorie mladých hvězd vzniklých na jejím povrchu byly odvozeny na základě dat získaných evropskou astrometrickou družicí Gaia.
„Toto je neuvěřitelný detektivní příběh založený jak na datech, tak i teoriích,“ říká Alyssa Goodmanová. „Můžeme dát dohromady historii hvězd vytvořených kolem nás na základě různých nezávislých vodítek: modelů supernov, hvězdných pohybů a dokonalých nových 3D map hmoty obklopující místní bublinu.“
„Když vybuchly první supernovy, které vytvořily místní bublinu, naše Slunce bylo daleko od místa činu,“ říká profesor João Alves, astronom na univerzitě ve Vídni. „Avšak zhruba před 5 milióny lety vedla cesta, kterou putovalo Slunce Galaxií, právě do této bubliny a nyní Slunce sedí téměř přesně v jejím středu.“
Do budoucna plánuje vědecký tým zmapovat více mezihvězdných bublin, pořídit jejich 3D pohledy a zmapovat jejich polohy, tvary a velikosti. Zmapování bublin a jejich vzájemných vztahu nakonec dovolí astronomům pochopit vliv, jaký mají umírající hvězdy jak na zrození nových jedinců, tak na strukturu a vývoj galaxií, jako je Mléčná dráha.
„Kde se tyto bubliny dotýkají? Jak interagují jedna s druhou? Jak superbubliny v Mléčné dráze podporují vznik hvězd, jako je Slunce?“ ptá se Catherine Zuckerová.
Článek byl publikován v časopise Nature.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
