Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Bublina o průměru 1000 světelných roků obklopuje Slunce

Bublina o průměru 1000 světelných roků obklopuje Slunce

Umělecké ztvárnění místní bubliny se zrozenými hvězdami, které se vyskytují na jejím povrchu
Autor: Leah Hustak, Space Telescope Science Institute

Astronomové z institutu Space Telescope Science Institute (STSI) a tým Catherine Zuckerové, odbornice na vizualizaci dat, ukázali, jak řetězec událostí začínající před 14 milióny lety sérií výbuchů mocných supernov vedl k vytvoření rozsáhlé místí bubliny (Local Bubble) zodpovědné za vznik všech mladých hvězd v okruhu 500 světelných roků kolem Slunce. Astronomové nyní pozorují kosmický prostor z blízkosti Slunce a registrují na řadě míst procesy vzniku hvězd, které probíhají právě na povrchu zmíněné bubliny.

Nyní máme určité důkazy, ale jaké jsou šance, že jsme právě přímo uprostřed takového útvaru?“ říká profesorka Alyssa Goodmanová, astronomka na Harvard University and the Harvard & Smithsonian Center for Astrophysics. „Statisticky je velmi nepravděpodobné, že se Slunce bude nacházet v centru obří bubliny, pokud byly takové bubliny v naší Galaxii velmi vzácné. Mléčná dráha se podobá velmi děravému ementálu, který byl vytvořen výbuchy supernov, a nové hvězdy mohou v tomto materiálu vznikat v okolí děr vytvořených umírajícími hvězdami.“

Podle názoru vědeckého týmu se na povrchu této místní bubliny nachází všechny mladé hvězdy v okruhu 500 světelných roků a nejméně sedm oblastí tvorby hvězd (molekulárních oblaků).

Tato zvláštně tvarovaná bublina není statická, ale pomalu roste. „Pokračuje v postupném rozpínání rychlostí přibližně 6 kilometru za sekundu,“ dodává Catherine Zuckerová. „Vypočítali jsme, že asi 15 supernov vytvořilo v průběhu miliónů roků místní bublinu, jakou pozorujeme v současné době.“ Bublina se nadále zvětšuje a na jejím povrchu se vytváří mnoho nových hvězd. Důvodem je vysoká koncentrace plynů a prachu, který na okraj bubliny vypudily výbuchy hvězd. Z pláště bubliny se pak formují nové hvězdné systémy.

Expanzní rychlost místní bubliny a dřívější a současné trajektorie mladých hvězd vzniklých na jejím povrchu byly odvozeny na základě dat získaných evropskou astrometrickou družicí Gaia.

Toto je neuvěřitelný detektivní příběh založený jak na datech, tak i teoriích,“ říká Alyssa Goodmanová. „Můžeme dát dohromady historii hvězd vytvořených kolem nás na základě různých nezávislých vodítek: modelů supernov, hvězdných pohybů a dokonalých nových 3D map hmoty obklopující místní bublinu.“

Když vybuchly první supernovy, které vytvořily místní bublinu, naše Slunce bylo daleko od místa činu,“ říká profesor João Alves, astronom na univerzitě ve Vídni. „Avšak zhruba před 5 milióny lety vedla cesta, kterou putovalo Slunce Galaxií, právě do této bubliny a nyní Slunce sedí téměř přesně v jejím středu.“

Do budoucna plánuje vědecký tým zmapovat více mezihvězdných bublin, pořídit jejich 3D pohledy a zmapovat jejich polohy, tvary a velikosti. Zmapování bublin a jejich vzájemných vztahu  nakonec dovolí astronomům pochopit vliv, jaký mají umírající hvězdy jak na zrození nových jedinců, tak na strukturu a vývoj galaxií, jako je Mléčná dráha.

Kde se tyto bubliny dotýkají? Jak interagují jedna s druhou? Jak superbubliny v Mléčné dráze podporují vznik hvězd, jako je Slunce?“ ptá se Catherine Zuckerová.

Článek byl publikován v časopise Nature.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mladé hvězdy, Výbuchy supernov, Okolí slunce, Lokální bublina


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »