Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Černá díra jako kaleidoskop barev

Černá díra jako kaleidoskop barev

jet_Kvasar3C273.jpg
Kvasar 3C273 byl sice objeven už v roce 1963, ale nové snímky z kosmických observatoří nás nepřestávají udivovat svými barvami (i když jsou falešné), ale především získanými detaily.

Boty nemohou mít jakoukoliv barvu, ale vesmírné objekty ano. Všechny objekty ve vesmíru, všechno od prachu až po vzdáleného galaxie, se presentuje celou paletou světla - včetně světla, které naše oči nemohou vidět. Tady je místo pro velké observatoře NASA, které společně pomáhají astronomům vidět všechny barevné odstíny vesmíru.

Nový snímek v nepravých barvách z HST, Chandry a Spitzera skvěle demonstruje tento princip. Barevný portrét ukazuje obří výtrysk částic (jet), které byly vyvrženy ze sousedství superhmotné černé díry - kvasaru. Výtrysk je obrovský, dosahuje ve vesmíru do vzdálenosti více než 100 000 sv.l. - rozměry jsou srovnatelný s Mléčnou dráhou (naší Galaxií)!

Kvasary patří ve vesmíru mezi nejjasnějšími objekty. Tvoří je superhmotná černá díra, obklopená proudícím materiálem, který je zahříván tím, že je strháván směrem k černé díře. Takto zahřátá hmota jasně září a část může být odfouknuta pryč do vesmíru ve formě mohutných výtrysků.

Černá díra není přímo vidět, ale můžeme ji vytušit z projevů jetů (na snímku leží úplně vlevo). Výtrysk (jet), vyobrazený na snímku, proudí od prvního známého kvasaru, označeného 3C273, který byl objevený v roce 1963 v souhvězdí Panny (Virgo). Kaleidoskop barev reprezentuje rozmanitost světelného vlnění výtrysku. Rentgenové záření, nejenergetičtější "světlo" na snímku, je modré vlevo na obrázku. Rentgenové záření bylo zachyceno Chandrou. Směrem zleva doprava energie světla klesá a vlnová délka roste. Viditelné světlo, zaznamenané Hubblem, je zelené, zatímco infračervené světlo, zachycené Spitzer, je červené. Oblasti, kde se viditelné a infračervené světlo překrývají, jsou žluté. Credit: NASA/JPL-Caltech/Yale Univ.

Astronomové chtějí takto získaná data použít pro vyřešení problému, jak vzniká světlo ve výtryscích (jetech) u kvasarů. Světlo vzniká několika velmi různými způsoby. Např. naše Slunce tvoří většinu světla procesem nazvaným jaderné fúze, při které se atomy vodíku spojují a vzniká světlo. V případě tohoto výtrysku bylo neočekávaně zjištěno, že nejenergičtější světlo je výsledkem průchodu nabitých částic přes magnetické pole po spirále (tzv. synchrotronové záření).

Zdroj:www.spitzer.caltech.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC1579 Trifid severu a okolí

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2022 získal snímek „NGC 1579 - Trifid severu a okolí“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       Měsíc březen roku 2022 je již za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. Porota této soutěže,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Západ Měsíce při zatmění

Sekvence po 120 sec.

Další informace »