Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Černá díra jako kaleidoskop barev

Černá díra jako kaleidoskop barev

jet_Kvasar3C273.jpg
Kvasar 3C273 byl sice objeven už v roce 1963, ale nové snímky z kosmických observatoří nás nepřestávají udivovat svými barvami (i když jsou falešné), ale především získanými detaily.

Boty nemohou mít jakoukoliv barvu, ale vesmírné objekty ano. Všechny objekty ve vesmíru, všechno od prachu až po vzdáleného galaxie, se presentuje celou paletou světla - včetně světla, které naše oči nemohou vidět. Tady je místo pro velké observatoře NASA, které společně pomáhají astronomům vidět všechny barevné odstíny vesmíru.

Nový snímek v nepravých barvách z HST, Chandry a Spitzera skvěle demonstruje tento princip. Barevný portrét ukazuje obří výtrysk částic (jet), které byly vyvrženy ze sousedství superhmotné černé díry - kvasaru. Výtrysk je obrovský, dosahuje ve vesmíru do vzdálenosti více než 100 000 sv.l. - rozměry jsou srovnatelný s Mléčnou dráhou (naší Galaxií)!

Kvasary patří ve vesmíru mezi nejjasnějšími objekty. Tvoří je superhmotná černá díra, obklopená proudícím materiálem, který je zahříván tím, že je strháván směrem k černé díře. Takto zahřátá hmota jasně září a část může být odfouknuta pryč do vesmíru ve formě mohutných výtrysků.

Černá díra není přímo vidět, ale můžeme ji vytušit z projevů jetů (na snímku leží úplně vlevo). Výtrysk (jet), vyobrazený na snímku, proudí od prvního známého kvasaru, označeného 3C273, který byl objevený v roce 1963 v souhvězdí Panny (Virgo). Kaleidoskop barev reprezentuje rozmanitost světelného vlnění výtrysku. Rentgenové záření, nejenergetičtější "světlo" na snímku, je modré vlevo na obrázku. Rentgenové záření bylo zachyceno Chandrou. Směrem zleva doprava energie světla klesá a vlnová délka roste. Viditelné světlo, zaznamenané Hubblem, je zelené, zatímco infračervené světlo, zachycené Spitzer, je červené. Oblasti, kde se viditelné a infračervené světlo překrývají, jsou žluté. Credit: NASA/JPL-Caltech/Yale Univ.

Astronomové chtějí takto získaná data použít pro vyřešení problému, jak vzniká světlo ve výtryscích (jetech) u kvasarů. Světlo vzniká několika velmi různými způsoby. Např. naše Slunce tvoří většinu světla procesem nazvaným jaderné fúze, při které se atomy vodíku spojují a vzniká světlo. V případě tohoto výtrysku bylo neočekávaně zjištěno, že nejenergičtější světlo je výsledkem průchodu nabitých částic přes magnetické pole po spirále (tzv. synchrotronové záření).

Zdroj:www.spitzer.caltech.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



48. vesmírný týden 2023

48. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »