Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Černé díry a záhadné záblesky záření gama

Černé díry a záhadné záblesky záření gama

swift.jpg
V hlubinách pozorovatelné části vesmíru vzniká nová černá díra. Záblesky gama záření - jevy velice vzdálené od Země a nejmohutnější ze všech známých explozí - nejsou ničím jiným, než "křikem" nově zrozených černých děr. Alespoň to předpokládají někteří američtí astronomové.

Studiem vztahu mezi černými dírami a zářením gama se bude zabývat mezinárodní skupina vědců z USA, Itálie a Velké Británie, která bude využívat informace z astronomické družice SWIFT. Její start je naplánován na listopad letošního roku pomocí nosné rakety Delta II.

Cílem mise je udělat závěr nad dosavadním 30letým studiem záhadných záblesků záření gama, které se svou jasností dají přirovnat k souhrnné jasnosti miliardy miliard Sluncí. Družice SWIFT je určena k rychlému určení polohy těchto záblesků a ke sledování úkazu na různých vlnových délkách, než nadobro zanikne. Doba trvání gama záblesků se pohybuje od několika milisekund do několika minut. Pozorovaná četnost výskytu je přibližně jeden záblesk za den a jev se nikdy neopakuje dvakrát na stejném místě. Některé takto pozorované záblesky mohou být právě důsledkem exploze masívní hvězdy, přičemž dojde ke vzniku černé díry.

Na palubě družice SWIFT jsou 3 dalekohledy, zajišťující rychlé objevení a komplexní studium gama záblesku v různých oblastech elektromagnetického spektra, tj. na různých vlnových délkách: BAT (Burst Alert Telescope), XRT (X-ray Telescope) a UVOT (UV/Optical Telescope). Družice bude schopna určit polohu záblesků gama záření s přesností lepší než 4´ (obloukové minuty). Během 20 až 75 sekund po objevení záblesku gama záření se družice automaticky natočí tak, aby její dalekohledy, pracující v rentgenové, viditelné a ultrafialové oblasti spektra, mohly následně úkaz detailně studovat.

SWIFT je první astronomickou družicí, která tento úkol zvládne s vysokou přesností a velice rychle. Do 15 sekund po zaregistrování gama záblesku předá družice informace pozemním observatořím a dalším astronomickým družicím, které zahájí okamžitě podrobnější sledování. Předpokládá se ročně detailní studium minimálně 100 záblesků gama záření, nejmohutnějších explozí známých ve vesmíru. Hlavní úkoly družice SWIFT jsou: určení původu záblesku gama záření, klasifikace záblesků a hledání nových typů těchto jevů, zjišťování vlivu vzniklé rázové vlny na okolní prostředí, využití záblesků ke studiu mladého vesmíru apod.

Životnost družice se předpokládá 2 roky. Její detektor záření gama (BAT) je 3krát citlivější než aparatura BATSE na dřívější družici Compton Gamma-Ray Observatory.

Zdroj: spacenews.ru/ a gsfc.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »