Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Černé díry a záhadné záblesky záření gama

Černé díry a záhadné záblesky záření gama

swift.jpg
V hlubinách pozorovatelné části vesmíru vzniká nová černá díra. Záblesky gama záření - jevy velice vzdálené od Země a nejmohutnější ze všech známých explozí - nejsou ničím jiným, než "křikem" nově zrozených černých děr. Alespoň to předpokládají někteří američtí astronomové.

Studiem vztahu mezi černými dírami a zářením gama se bude zabývat mezinárodní skupina vědců z USA, Itálie a Velké Británie, která bude využívat informace z astronomické družice SWIFT. Její start je naplánován na listopad letošního roku pomocí nosné rakety Delta II.

Cílem mise je udělat závěr nad dosavadním 30letým studiem záhadných záblesků záření gama, které se svou jasností dají přirovnat k souhrnné jasnosti miliardy miliard Sluncí. Družice SWIFT je určena k rychlému určení polohy těchto záblesků a ke sledování úkazu na různých vlnových délkách, než nadobro zanikne. Doba trvání gama záblesků se pohybuje od několika milisekund do několika minut. Pozorovaná četnost výskytu je přibližně jeden záblesk za den a jev se nikdy neopakuje dvakrát na stejném místě. Některé takto pozorované záblesky mohou být právě důsledkem exploze masívní hvězdy, přičemž dojde ke vzniku černé díry.

Na palubě družice SWIFT jsou 3 dalekohledy, zajišťující rychlé objevení a komplexní studium gama záblesku v různých oblastech elektromagnetického spektra, tj. na různých vlnových délkách: BAT (Burst Alert Telescope), XRT (X-ray Telescope) a UVOT (UV/Optical Telescope). Družice bude schopna určit polohu záblesků gama záření s přesností lepší než 4´ (obloukové minuty). Během 20 až 75 sekund po objevení záblesku gama záření se družice automaticky natočí tak, aby její dalekohledy, pracující v rentgenové, viditelné a ultrafialové oblasti spektra, mohly následně úkaz detailně studovat.

SWIFT je první astronomickou družicí, která tento úkol zvládne s vysokou přesností a velice rychle. Do 15 sekund po zaregistrování gama záblesku předá družice informace pozemním observatořím a dalším astronomickým družicím, které zahájí okamžitě podrobnější sledování. Předpokládá se ročně detailní studium minimálně 100 záblesků gama záření, nejmohutnějších explozí známých ve vesmíru. Hlavní úkoly družice SWIFT jsou: určení původu záblesku gama záření, klasifikace záblesků a hledání nových typů těchto jevů, zjišťování vlivu vzniklé rázové vlny na okolní prostředí, využití záblesků ke studiu mladého vesmíru apod.

Životnost družice se předpokládá 2 roky. Její detektor záření gama (BAT) je 3krát citlivější než aparatura BATSE na dřívější družici Compton Gamma-Ray Observatory.

Zdroj: spacenews.ru/ a gsfc.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »