Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Černé díry a záhadné záblesky záření gama

Černé díry a záhadné záblesky záření gama

swift.jpg
V hlubinách pozorovatelné části vesmíru vzniká nová černá díra. Záblesky gama záření - jevy velice vzdálené od Země a nejmohutnější ze všech známých explozí - nejsou ničím jiným, než "křikem" nově zrozených černých děr. Alespoň to předpokládají někteří američtí astronomové.

Studiem vztahu mezi černými dírami a zářením gama se bude zabývat mezinárodní skupina vědců z USA, Itálie a Velké Británie, která bude využívat informace z astronomické družice SWIFT. Její start je naplánován na listopad letošního roku pomocí nosné rakety Delta II.

Cílem mise je udělat závěr nad dosavadním 30letým studiem záhadných záblesků záření gama, které se svou jasností dají přirovnat k souhrnné jasnosti miliardy miliard Sluncí. Družice SWIFT je určena k rychlému určení polohy těchto záblesků a ke sledování úkazu na různých vlnových délkách, než nadobro zanikne. Doba trvání gama záblesků se pohybuje od několika milisekund do několika minut. Pozorovaná četnost výskytu je přibližně jeden záblesk za den a jev se nikdy neopakuje dvakrát na stejném místě. Některé takto pozorované záblesky mohou být právě důsledkem exploze masívní hvězdy, přičemž dojde ke vzniku černé díry.

Na palubě družice SWIFT jsou 3 dalekohledy, zajišťující rychlé objevení a komplexní studium gama záblesku v různých oblastech elektromagnetického spektra, tj. na různých vlnových délkách: BAT (Burst Alert Telescope), XRT (X-ray Telescope) a UVOT (UV/Optical Telescope). Družice bude schopna určit polohu záblesků gama záření s přesností lepší než 4´ (obloukové minuty). Během 20 až 75 sekund po objevení záblesku gama záření se družice automaticky natočí tak, aby její dalekohledy, pracující v rentgenové, viditelné a ultrafialové oblasti spektra, mohly následně úkaz detailně studovat.

SWIFT je první astronomickou družicí, která tento úkol zvládne s vysokou přesností a velice rychle. Do 15 sekund po zaregistrování gama záblesku předá družice informace pozemním observatořím a dalším astronomickým družicím, které zahájí okamžitě podrobnější sledování. Předpokládá se ročně detailní studium minimálně 100 záblesků gama záření, nejmohutnějších explozí známých ve vesmíru. Hlavní úkoly družice SWIFT jsou: určení původu záblesku gama záření, klasifikace záblesků a hledání nových typů těchto jevů, zjišťování vlivu vzniklé rázové vlny na okolní prostředí, využití záblesků ke studiu mladého vesmíru apod.

Životnost družice se předpokládá 2 roky. Její detektor záření gama (BAT) je 3krát citlivější než aparatura BATSE na dřívější družici Compton Gamma-Ray Observatory.

Zdroj: spacenews.ru/ a gsfc.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »