Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Černé díry a záhadné záblesky záření gama

Černé díry a záhadné záblesky záření gama

swift.jpg
V hlubinách pozorovatelné části vesmíru vzniká nová černá díra. Záblesky gama záření - jevy velice vzdálené od Země a nejmohutnější ze všech známých explozí - nejsou ničím jiným, než "křikem" nově zrozených černých děr. Alespoň to předpokládají někteří američtí astronomové.

Studiem vztahu mezi černými dírami a zářením gama se bude zabývat mezinárodní skupina vědců z USA, Itálie a Velké Británie, která bude využívat informace z astronomické družice SWIFT. Její start je naplánován na listopad letošního roku pomocí nosné rakety Delta II.

Cílem mise je udělat závěr nad dosavadním 30letým studiem záhadných záblesků záření gama, které se svou jasností dají přirovnat k souhrnné jasnosti miliardy miliard Sluncí. Družice SWIFT je určena k rychlému určení polohy těchto záblesků a ke sledování úkazu na různých vlnových délkách, než nadobro zanikne. Doba trvání gama záblesků se pohybuje od několika milisekund do několika minut. Pozorovaná četnost výskytu je přibližně jeden záblesk za den a jev se nikdy neopakuje dvakrát na stejném místě. Některé takto pozorované záblesky mohou být právě důsledkem exploze masívní hvězdy, přičemž dojde ke vzniku černé díry.

Na palubě družice SWIFT jsou 3 dalekohledy, zajišťující rychlé objevení a komplexní studium gama záblesku v různých oblastech elektromagnetického spektra, tj. na různých vlnových délkách: BAT (Burst Alert Telescope), XRT (X-ray Telescope) a UVOT (UV/Optical Telescope). Družice bude schopna určit polohu záblesků gama záření s přesností lepší než 4´ (obloukové minuty). Během 20 až 75 sekund po objevení záblesku gama záření se družice automaticky natočí tak, aby její dalekohledy, pracující v rentgenové, viditelné a ultrafialové oblasti spektra, mohly následně úkaz detailně studovat.

SWIFT je první astronomickou družicí, která tento úkol zvládne s vysokou přesností a velice rychle. Do 15 sekund po zaregistrování gama záblesku předá družice informace pozemním observatořím a dalším astronomickým družicím, které zahájí okamžitě podrobnější sledování. Předpokládá se ročně detailní studium minimálně 100 záblesků gama záření, nejmohutnějších explozí známých ve vesmíru. Hlavní úkoly družice SWIFT jsou: určení původu záblesku gama záření, klasifikace záblesků a hledání nových typů těchto jevů, zjišťování vlivu vzniklé rázové vlny na okolní prostředí, využití záblesků ke studiu mladého vesmíru apod.

Životnost družice se předpokládá 2 roky. Její detektor záření gama (BAT) je 3krát citlivější než aparatura BATSE na dřívější družici Compton Gamma-Ray Observatory.

Zdroj: spacenews.ru/ a gsfc.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání

Venuše a Plejády z pole u Přáslavic. 3.4.2020

Další informace »