Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Černé díry před splynutím

Černé díry před splynutím

Galaxie NGC 6240 v rentgenovém a viditelném světle
Galaxie NGC 6240 v rentgenovém a viditelném světle
Snímek v úvodu článku představuje galaxii NGC 6240, vytvořený na základě nových dat v oboru rentgenového záření, které získala družice Chandra X-ray Observatory (červená, oranžová a žlutá barva). Rentgenová data byla zkombinována s fotografií ve vizuálním oboru, pořízenou Hubblovým kosmickým dalekohledem HST v roce 2008. Galaxie je od Země vzdálena 400 miliónů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.

Objev dvojice sbližujících se černých děr v uvedené galaxii byl oznámen v roce 2002 na základě informací z družice Chandra, která tuto galaxii zkoumala. Černé díry jsou od sebe vzdáleny pouhé 3 000 světelných let a jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření uprostřed publikovaného snímku.

Astronomové předpokládají, že černé díry jsou tak blízko sebe z toho důvodu, že se nacházejí zhruba uprostřed etapy vzájemného sbližování, která započala přibližně před 30 milióny roků. Odhadují, že obě černé díry se nakonec přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru, k čemuž by mělo dojít za několik desítek až stovek miliónů roků.

Od roku 2002 provázel galaxii NGC 6240 velmi intenzivní zájem o další pozorování ať už družicí Chandra či dalšími dalekohledy, stejně tak i pátrání po dalších podobných systémech. Pochopení toho, co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává zatím pro astronomy nerozluštěnou hádankou.

Vznik vícenásobných soustav superhmotných černých děr by měl být ve vesmíru běžný, protože již mnoho galaxií prodělalo vzájemné srážky a splynuly s jinou galaxií. Většina z nich obsahovala superhmotnou černou díru. Je zřejmé, že přítomnost dvojice masivních černých děr může vysvětlit některá neobvyklá chování galaxií, jako jsou například pozorované deformace a ohyb mohutných výtrysků (tzv. jetů), vznikajících v galaxiích. U dvojice superhmotných černých děr ve stadiu sbližování se rovněž očekává, že budou velmi silnými zdroji gravitačních vln ve vesmíru.

Zdroj: chandra.harvard.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »