Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Cesta od trpaslíků k obrům

Cesta od trpaslíků k obrům

galaxies.jpg
Astronomové Wyithe a Loeb našli důkaz, že v ranném vesmíru převládaly trpasličí galaxie. Ale UV záření v nich vznikajících hvězd jejich další tvorbu zastavilo a umožnilo formovaní jen takových galaktických obrů, jako je naše Galaxie (Mléčná dráha).

První galaxie byly malé, asi 10.000krát méně hmotné než Mléčná dráha. Před miliardami let tyto "minipece" umožnily vznik velkého množství horkých a hmotných hvězd. Ale právě tyto hvězdy zahájily proces vlastního zničení, protože zaplavily vesmír ultrafialovým zářením. V souladu s teorií toto záření zastavilo další formování trpasličích galaxií, protože došlo k ionizaci a ohřátí okolního plynného vodíku. Nyní astronomové Stuart Wyithe (University of Melbourne) a Avi Loeb (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics) zveřejnili přímý důkaz, podporující tuto teorii.

Wyithe a Loeb ukázali, že ve vesmíru starém pouze miliardu let, bylo méně větších galaxií než galaxií menších. Formování trpasličích galaxií se v podstatě zastavilo jen několik set miliónů let po Velkého třesku.

"První trpasličí galaxie sabotovaly svůj vlastní růst i růst svých sourozenců," říká Loeb. "Teorie to sice předpokládala, ale teprve my jsme našli první pozorovatelný důkaz sebedestruktivního chování ranných galaxií."

Po Velkém třesku, téměř před 14 miliardami let, se vesmír zaplnil žhavou látkou ve formě elektronů a iontů vodíku a helia. Protože se vesmír rozpínal a chladl, docházelo ke slučování elektronů a iontů a vznikaly neutrální atomy. Tyto atomy pohlcovaly záření hvězd a vesmír se zahalil do tmy. Astronomové toto období nazývají "Temný věk" ("Dark Ages").

První generace hvězd začala "čistit" tento temný vesmír ultrafialovým zářením. UV záření štěpilo atomy na záporně nabité elektrony a kladné ionty. Protože to byla již druhá ionizace vesmíru po Velkém třesku, tak se tento proces nazývá "reionizace" a odehrál se během prvních několika stovek milionů let existence vesmíru.

"Potřebujeme studovat toto období, protože tehdy se prvotní polévka vyvinula v bohatou zoo objektů, které nyní pozorujeme," řekl Loeb.

Během tohoto klíčového období v historii vesmíru se plyn nejen ionizoval, ale také zahříval. Zatímco chladný plyn se snadno "shromažďuje" a tvoří hvězdy a galaxie, horký plyn to odmítá. Čím teplejší plyn, tím hmotnější musí být galaktický "zárodek", aby přitahoval dostatek hmoty, nutný pro vznik galaxie.

Před obdobím reionizace se snadno mohly zformovat i galaxie, obsahující pouze 100 miliónů hmotností Slunce. Potom vznikající galaxie "požadovaly" již více než 10 miliard hmotností Slunce. Galaxie, které vznikly po reionizace, byly přibližně 100krát větší než trpasličí galaxie, které podle astronomů tento proces spustily.

Aby Wyithe a Loeb určili typickou hmotnost galaxie, studovali světlo kvasarů - silných zdrojů světla viditelných na obrovské vzdálenosti. Světlo "opustilo" nejvzdálenější známé kvasary téměř před 13 miliardami let, tedy v době, kdy vesmír existoval jen zlomek současného věku. Během své pouti vesmírem bylo světlo kvasarů pohlcováno mezihvězdnými oblaky vodíku, které souvisí s rannými stádii galaxií. Důkazy obsahují spektra kvasarů.

Porovnáním spekter různých kvasarů z rozdílných směrů určili Wyithe s Loebem typickou velikost galaxie v počátečním stádiu vesmíru. Přítomnost menšího množství větších galaxií vedlo k větším rozdílům v pohlcování pozorovaného světla v různých směrech. Jediné, co Wyithe s Loebem našli po statistickém zpracování, jsou velké variace jednotlivých pozorování.

"Jako analogii předpokládejte, že jste v místnosti, kde všichni mluví," vysvětluje Wyithe. "Pokud je v místnosti jen málo osob, pak šum pozadí je v některých částech místnosti hlasitější než v ostatních. Jestliže je místnost lidmi zaplněná, pak je šum pozadí všude stejný. Skutečnost, že ve světle kvasarů pozorujeme fluktuace, naznačuje, že ranný vesmír byl spíše poloprázdnou místností než přecpaným pokojem."

Astronomové doufají, že potlačení vzniku trpasličích galaxií potvrdí během příštích desetiletí. K tomu použijí dalekohledy nové generace. Radioteleskopy umožní odhalit vzdálený vodík a infračervené dalekohledy přímo ukáží mladé galaxie. Vědci věří, že touto pozorovací technikou osvětlí "Temný věk" vesmíru.

Obrázek:
Umělecké pojetí ukazuje formování ranných trpasličích galaxií - shromažďování žhavých, modrých hvězd, obklopených červenými oblaky plynného vodíku. Credit: David A. Aguilar (CfA)

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



26. vesmírný týden 2022

26. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 6. do 3. 7. 2022. Měsíc bude v novu a ještě předtím jej najdeme ráno poblíž Merkuru a Venuše. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. BepiColombo podruhé minula Merkur. SLS byla plně natankována, na test se chystá Super Heavy. Ariane 5 opět úspěšná. První let čistě jihokorejské rakety. VZLÚSat-1 slaví pět let na orbitě. Před 65 lety se narodil český astronom Marek Wolf.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M63

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Rho Ophiuchi z pouste v Kalifornii

Nic neni nad tmavou oblohu ktera necha vyniknout kontrastu i barvam a to bez jakychkoliv filtru. Porizeno kamerou ZWO 294MC s objektivem Canon 70-200mm USM L na montazi Celestron AVX s celkovou expozici 4 hodiny.

Další informace »