Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Chybějící hmota pro tvorbu hvězd objevena

Chybějící hmota pro tvorbu hvězd objevena

Oblaka ionizovaných plynů doplňující materiál pro tvorbu hvězd
Oblaka ionizovaných plynů doplňující materiál pro tvorbu hvězd
Naše Galaxie má dostatečné množství hmoty pro průběžnou tvorbu hvězd, a to díky robustním oblakům ionizovaného plynu, která padají "dolů" z okolního halo a z mezigalaktického prostoru. K takovýmto závěrům dospěli v nové studii Nicolas Lehner a Christopher Howk z fyzikální fakulty University of Notre Dame. Jejich článek s anglickým názvem "A Reservoir of Ionized Gas in the Galactic Halo to Sustain Star Formation in the Milky Way" byl publikován 26. srpna 2011 v časopise Science.

Prostřednictvím spektrografu COS (Cosmic Origins Spectrograph), nejnovějšího přístroje na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST, astronomové vůbec poprvé měřili vzdálenosti rychle se pohybujících oblaků ionizovaného plynu, již dříve pozorovaných na velké části oblohy. Tato oblaka obsahující velké množství plynů se rychle přibližují z velkých vzdáleností a postupně se dostávají do prostoru naší Galaxie.

Mléčná dráha by rychle spotřebovala svoji zásobu plynu na stavbu hvězd, pokud by nebyl k dispozici nový materiál opět doplňující jeho množství. Astronomové vyslovili hypotézu, že rychle se pohybující oblaka ionizovaného plynu mohou být touto zásobárnou, avšak zatím nebylo známo, zda dochází k vzájemnému ovlivňování s naší Galaxií.

"Tyto nové poznatky vysvětlují, proč v naší Galaxii může stále probíhat tvorba hvězd," říká Nicolas Lehner. "Na základě znalosti vzdáleností těchto oblaků můžeme zjistit, odkud se bere stavební materiál pro tvorbu hvězd trvající několik miliard roků."

Oblaka plynů mohou být identifikována a studována, protože jejich základní stavební prvky pohlcují malé množství světla hvězd či jiných zdrojů světla, které proniká oblakem při šíření směrem k Zemi. Tyto charakteristické "otisky prstů" zanechané ve spektru umožňují astronomům určit vlastnosti plynů v jednotlivých oblacích.

Nicolas Lehner a Christopher Howk z fyzikální fakulty University of Notre Dame
Nicolas Lehner a Christopher Howk z fyzikální fakulty University of Notre Dame
Dřívější výzkumy těchto rychle se pohybujících oblaků ionizovaných plynů využívaly světlo kvasarů, které jsou příliš daleko na to, aby bylo možné určit rozmístění těchto oblaků. K vyřešení problému Lehner a Howk identifikovali 27 hvězd v okolí naší Galaxie, jejichž vzdálenosti byly známy a použili Hubblův kosmický dalekohled ke studia světla, které k nám z těchto hvězd přichází.

Výsledky studia světla hvězd ukazují, že ionizovaná oblaka se většinou nacházejí v tzv. halo v okolí naší Galaxie. Autoři dospěli k závěru, že tyto proudy ionizovaného plynu jsou rozmístěny v prostoru o poloměru 40 000 světelných roků. Nová pozorování pomocí HST odhalila přítomnost ionizovaného plynu u poloviny studovaných hvězdných "vzorků", což je srovnatelné s výsledky pozorování na základě studia vzdálených kvasarů.

Plynná oblaka nejsou kolem naší Galaxie rozložena rovnoměrně, spíše se soustřeďují do různých směrů. Pokrývají pouze část naší galaktické oblohy, podobně jako může být zčásti pokryta oblačností pozemní obloha během dne. Tento výzkum rovněž potvrdil modely předpokládající pomalé "padání" plynů k centru naší Galaxie. Oblaka, která se nacházejí blíže k naší Galaxii, vypadají, jako by se zpomalovala a nepohybují se tak rychle jako oblaka ve větších vzdálenostech; podobně se zpomaluje meteorit, který vstoupí do zemské atmosféry.

"Nyní již víme, kde se nachází chybějící hmota pro formování hvězd v naší Galaxii," uzavírá Nicolas Lehner. "Můžeme začít studovat, odkud se bere."

Zdroj: newsinfo.nd.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »