Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Co se skrývá v centru Mléčné dráhy?

Co se skrývá v centru Mléčné dráhy?

IRS13E-poloha.jpg
Nový objev ohlásil tým francouzských astronomů, jehož vedoucím je Jean-Pierre Maillard z pařížského astrofyzikálního institutu. Podařilo se jim totiž potvrdit existenci již druhé černé díry v centru naší Galaxie!

O přítomnosti jedné (hlavní) supermasívní černé díry v centrální oblasti naší Galaxie uvažovali astronomové již dávno. Nedávno se tento předpoklad podařilo potvrdit a také určit základní charakteristiky tohoto objektu. Hmotnost černé díry byla určena přibližně na 4 milióny hmotností našeho Slunce. Přesto se nejedná o nějaké mimořádné monstrum - v některých jiných galaxiích existují černé díry mnohonásobně hmotnější. Nově objevená (druhá) černá díra v centru naší Galaxie je zase mnohem menší - její hmotnost byla určena všeho všudy na 1 300 až 1 400násobek hmotnosti Slunce.

IRS13E.jpg

Přítomnost druhé černé díry astronomové "tušili" již několik let. Teprve nyní se jim podařilo tento předpoklad dokázat a identifikovat černou díru jako samostatný objekt. Nová černá díra obdržela označení IRS 13E. Nachází se dostatečně daleko od své hmotnější "sestry" a je obklopena skupinou hvězd, která by nemohla vzniknout tak blízko supermasívní černé díry. Všechny hvězdy se po spirále "řítí" směrem ke druhé černé díře, která je časem "spolyká". Rychlost pohybu hvězd je 280 km/s. Celkem bylo v prostoru o úhlovém průměru 0,5 obloukové vteřiny (což ve skutečnosti odpovídá průměru 0,6 světelného roku) zaregistrováno 7 jednotlivých hmotných hvězd, třebaže na připojeném obrázku jsou zřetelně vidět pouze dva z doposud nezaznamenaných zdrojů záření.

Kompaktnost skupiny hvězd IRS 13E a charakter jejich pohybu jednoznačně dokazuje, že máme co do činění se superhustým objektem v centru hvězdokupy, s tzv. kolapsarem. Velikost hvězdokupy umožňuje udělat hrubé odhady poloměru dráhy hvězd a tomu odpovídající první (kruhové) kosmické rychlosti, které byly určeny s přesností ą30 km/s.

Astronomové využili především archivní údaje z adaptivního optického systému Hokupa´a/QUIRC na dalekohledu Gemini, dále data z Hubblova kosmického teleskopu HST, z rentgenové družice Chandra X-Ray Observatory, z kanadsko-francouzsko-havajského dalekohledu CFHT a soustavy radioteleskopů Very Large Array (VLA), aby získali co nejvíce informací v širokém spektru elektromagnetického záření.

Autoři objevu jsou přesvědčeni, že hvězdokupa, o které je zde řeč, se v minulosti nacházela mnohem dál od galaktického středu. Hvězdy se zde mohly "v klidu" zformovat daleko od extrémních gravitačních vlivů hlavní supermasívní černé díry v centru Galaxie. Tato teorie také vysvětluje existenci jiných hmotných hvězd, obíhajících kolem galaktického centra, které byly doslova vyrvány z hvězdokupy působením gravitačního pole centrální černé díry. Připomeňme, že střed naší Galaxie se při pohledu ze Země promítá do souhvězdí Střelce (Sagittarius, Sgr).

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noční svítící oblačnost

Další informace »