Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Co se skrývá v centru Mléčné dráhy?

Co se skrývá v centru Mléčné dráhy?

IRS13E-poloha.jpg
Nový objev ohlásil tým francouzských astronomů, jehož vedoucím je Jean-Pierre Maillard z pařížského astrofyzikálního institutu. Podařilo se jim totiž potvrdit existenci již druhé černé díry v centru naší Galaxie!

O přítomnosti jedné (hlavní) supermasívní černé díry v centrální oblasti naší Galaxie uvažovali astronomové již dávno. Nedávno se tento předpoklad podařilo potvrdit a také určit základní charakteristiky tohoto objektu. Hmotnost černé díry byla určena přibližně na 4 milióny hmotností našeho Slunce. Přesto se nejedná o nějaké mimořádné monstrum - v některých jiných galaxiích existují černé díry mnohonásobně hmotnější. Nově objevená (druhá) černá díra v centru naší Galaxie je zase mnohem menší - její hmotnost byla určena všeho všudy na 1 300 až 1 400násobek hmotnosti Slunce.

IRS13E.jpg

Přítomnost druhé černé díry astronomové "tušili" již několik let. Teprve nyní se jim podařilo tento předpoklad dokázat a identifikovat černou díru jako samostatný objekt. Nová černá díra obdržela označení IRS 13E. Nachází se dostatečně daleko od své hmotnější "sestry" a je obklopena skupinou hvězd, která by nemohla vzniknout tak blízko supermasívní černé díry. Všechny hvězdy se po spirále "řítí" směrem ke druhé černé díře, která je časem "spolyká". Rychlost pohybu hvězd je 280 km/s. Celkem bylo v prostoru o úhlovém průměru 0,5 obloukové vteřiny (což ve skutečnosti odpovídá průměru 0,6 světelného roku) zaregistrováno 7 jednotlivých hmotných hvězd, třebaže na připojeném obrázku jsou zřetelně vidět pouze dva z doposud nezaznamenaných zdrojů záření.

Kompaktnost skupiny hvězd IRS 13E a charakter jejich pohybu jednoznačně dokazuje, že máme co do činění se superhustým objektem v centru hvězdokupy, s tzv. kolapsarem. Velikost hvězdokupy umožňuje udělat hrubé odhady poloměru dráhy hvězd a tomu odpovídající první (kruhové) kosmické rychlosti, které byly určeny s přesností ą30 km/s.

Astronomové využili především archivní údaje z adaptivního optického systému Hokupa´a/QUIRC na dalekohledu Gemini, dále data z Hubblova kosmického teleskopu HST, z rentgenové družice Chandra X-Ray Observatory, z kanadsko-francouzsko-havajského dalekohledu CFHT a soustavy radioteleskopů Very Large Array (VLA), aby získali co nejvíce informací v širokém spektru elektromagnetického záření.

Autoři objevu jsou přesvědčeni, že hvězdokupa, o které je zde řeč, se v minulosti nacházela mnohem dál od galaktického středu. Hvězdy se zde mohly "v klidu" zformovat daleko od extrémních gravitačních vlivů hlavní supermasívní černé díry v centru Galaxie. Tato teorie také vysvětluje existenci jiných hmotných hvězd, obíhajících kolem galaktického centra, které byly doslova vyrvány z hvězdokupy působením gravitačního pole centrální černé díry. Připomeňme, že střed naší Galaxie se při pohledu ze Země promítá do souhvězdí Střelce (Sagittarius, Sgr).

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

kometa Wirtanen

Nové zpracování 60 snímků, zarovnáno na kometu a hvězdy.

Další informace »