Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Detailní pohled do mlhoviny v Orionu

Detailní pohled do mlhoviny v Orionu

Detailní pohled na výtrysky plynů v Mlhovině v Orionu.
Detailní pohled na výtrysky plynů v Mlhovině v Orionu.
Tato fotografie, která byla publikována před několika dny, byla pořízena dalekohledem o průměru 8 m na Gemini North Observatory. Přináší nový a pozoruhodně detailní pohled na supersonické „projektily“ plynů a na brázdy, vytvořené při pronikání výtrysků přes oblaka molekulárního vodíku ve známé Mlhovině v Orionu (Orion Nebula). Pořízení této fotografie bylo možné díky novému systému adaptivní optiky s laserovou hvězdou, který umožňuje v reálném čase korigovat deformace obrazu, způsobené zemskou atmosférou.

Mlhovina v Orionu je oblastí vzniku hvězd, nacházející se relativně blízko Země, ve vzdálenosti 1500 světelných let. Jedná se mladou hvězdnou „porodnici“, kde jsou vhodné podmínky pro vznik nových hvězd.

Mlhovina v Orionu.
Mlhovina v Orionu.

Plynné projektily byly v této mlhovině poprvé vyfotografovány ve viditelném světle v roce 1983. Snímky, pořízené v roce 1992 v oboru infračerveného záření, vedly astronomy k závěru, že tyto chomáče plynu vytryskly z hlubin mlhoviny jako následek neznámé energetické události spojené s nedávným procesem formování skupiny hmotných hvězd. Tyto projektily byly ve vnitřních částech oblaku urychleny na rychlost 400 km/s, což je tisíckrát více, než činí rychlost zvuku. Označení projektil je poněkud zavádějící, protože se ve skutečnosti jedná o útvary vskutku gigantických rozměrů. Typický průměr jednoho takového hrotu projektilu přibližně 10krát převyšuje průměr dráhy Pluta kolem Slunce. Oranžové brázdy, viditelné na tomto snímku, jsou dlouhé přibližně 5 světelných roků.

Oblak atomů kovů na hrotu každého výtrysku velmi intenzivně září (modrá barva na tomto obrázku), protože je v důsledku tření zahříván na vysokou teplotu kolem 5000 °C. Molekulární vodík, ve kterém se vytváří množství projektilů a obklopujících oblaků plynu, je rozrušován na hrotech projektilů mohutnou kolizí mezi rychle se pohybujícím projektilem a obklopujícím oblakem. Na zadním okraji výtrysku jsou molekuly vodíku zahřívány na teplotu kolem 2000 °C. Jak tyto projektily doslova rozrývají oblak plynů, zanechávají za sebou zřetelné brázdy ve tvaru jakési trubice (oranžově zbarvené útvary na obrázku). Pozorované projektily jsou relativně mladé, jejich stáří je odhadováno na méně než 1000 roků.

Zdroj: www.gemini.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



30. vesmírný týden 2026

30. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 10P/Templ

Kometa 10P/Templ dalekohledem Seestar30 z Rokycan 21.7.2026

Další informace »