Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Detailní pohled do mlhoviny v Orionu

Detailní pohled do mlhoviny v Orionu

Detailní pohled na výtrysky plynů v Mlhovině v Orionu.
Detailní pohled na výtrysky plynů v Mlhovině v Orionu.
Tato fotografie, která byla publikována před několika dny, byla pořízena dalekohledem o průměru 8 m na Gemini North Observatory. Přináší nový a pozoruhodně detailní pohled na supersonické „projektily“ plynů a na brázdy, vytvořené při pronikání výtrysků přes oblaka molekulárního vodíku ve známé Mlhovině v Orionu (Orion Nebula). Pořízení této fotografie bylo možné díky novému systému adaptivní optiky s laserovou hvězdou, který umožňuje v reálném čase korigovat deformace obrazu, způsobené zemskou atmosférou.

Mlhovina v Orionu je oblastí vzniku hvězd, nacházející se relativně blízko Země, ve vzdálenosti 1500 světelných let. Jedná se mladou hvězdnou „porodnici“, kde jsou vhodné podmínky pro vznik nových hvězd.

Mlhovina v Orionu.
Mlhovina v Orionu.

Plynné projektily byly v této mlhovině poprvé vyfotografovány ve viditelném světle v roce 1983. Snímky, pořízené v roce 1992 v oboru infračerveného záření, vedly astronomy k závěru, že tyto chomáče plynu vytryskly z hlubin mlhoviny jako následek neznámé energetické události spojené s nedávným procesem formování skupiny hmotných hvězd. Tyto projektily byly ve vnitřních částech oblaku urychleny na rychlost 400 km/s, což je tisíckrát více, než činí rychlost zvuku. Označení projektil je poněkud zavádějící, protože se ve skutečnosti jedná o útvary vskutku gigantických rozměrů. Typický průměr jednoho takového hrotu projektilu přibližně 10krát převyšuje průměr dráhy Pluta kolem Slunce. Oranžové brázdy, viditelné na tomto snímku, jsou dlouhé přibližně 5 světelných roků.

Oblak atomů kovů na hrotu každého výtrysku velmi intenzivně září (modrá barva na tomto obrázku), protože je v důsledku tření zahříván na vysokou teplotu kolem 5000 °C. Molekulární vodík, ve kterém se vytváří množství projektilů a obklopujících oblaků plynu, je rozrušován na hrotech projektilů mohutnou kolizí mezi rychle se pohybujícím projektilem a obklopujícím oblakem. Na zadním okraji výtrysku jsou molekuly vodíku zahřívány na teplotu kolem 2000 °C. Jak tyto projektily doslova rozrývají oblak plynů, zanechávají za sebou zřetelné brázdy ve tvaru jakési trubice (oranžově zbarvené útvary na obrázku). Pozorované projektily jsou relativně mladé, jejich stáří je odhadováno na méně než 1000 roků.

Zdroj: www.gemini.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



34. vesmírný týden 2026

34. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 8. do 23. 8. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nízko už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, přidává se Jupiter, a naopak mizí Merkur. Aktivita Slunce je nízká. V galerii se ohlížíme za uplynulým parádním večerním zatměním. Na ISS dojde k dalšímu výstupu do volného kosmu dvojice Američan-Francouzka. Před 380 lety se narodil významný anglický astronom John Flamsteed.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nova 2026 Tau.

Nova 2026 Tau. Detekce tohoto objektu byla oznámena 6.8.2026 na stránce CBAT-Transient Objects Confirmation Page pod označením TCP J05210763+2338194. V cirkuláři CBET 5723 ze dne 21.8.2026 bylo potvrzeno, že se jedná o novu s přidělením označení pro proměnné hvězdy V1452 Tau. Objevitelé z programu New Milky Way Survey udávali její jasnost 11.2 magnitudy. Snímek je proti originálu 2x zmenšen, pro představu o pozici na obloze je ve výřezu i Krabí mlhovina M1. V pravém dolním rohu je v rámečku detail blízkého okolí v originálním měřítku a vyznačena je i jedna ze srovnávacích hvězd AAVSO 10.8mag. Měřítko originálu je 6.8"/px. Měsíc před první čtvrtí byl od objektu vzdálen přibližně 25 stupňů.

Další informace »