Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Detailní pohled na kulovou hvězdokupu M 15

Detailní pohled na kulovou hvězdokupu M 15

Kulová hvězdokupa M 15 Autor: NASA/ESA/HST
Kulová hvězdokupa M 15
Autor: NASA/ESA/HST
V souhvězdí Pegasa, ve vzdálenosti 35 000 světelných roků od Země, se nachází toto nádherné seskupení hvězd – kulová hvězdokupa Messier 15 (zkráceně M 15). Její stáří bylo určeno na 12 miliard let (pro porovnání – stáří Slunce je 4,6 miliardy roků). Jedná se tudíž o jednu z nejstarších kulových hvězdokup, které jsou součástí naší Galaxie (Mléčné dráhy).

Tento impozantní snímek pořídil Hubblův kosmický dalekohled HST, který byl na oběžnou dráhu kolem Země vypuštěn pomocí raketoplánu v dubnu 1990. K pořízení fotografie byly použity dvě kamery na palubě HST a 5 různých filtrů umožňujících snímkování v oboru infračerveného a ultrafialového záření a viditelného světla, což nakonec umožnilo vytvoření tohoto pohledu na kulovou hvězdokupu M 15.

Mimořádně horké modré hvězdy a zlatavě zbarvené „chladné“ hvězdy se doslova hemží na této fotografii, na níž je zachycen střed hvězdokupy, kde jsou stálice nejvíce nahuštěny. Někteří astronomové se domnívají, že se zde může ukrývat velmi vzácná černá díra střední hmotnosti. Takovéto černé díry se pravděpodobně mohly vytvořit v důsledku splynutí několika mnohem menších černých děr hvězdného typu, při vzájemné kolizi velmi hmotných hvězd či v důsledku charakteristických podmínek během velkého třesku. Černé díry střední velikosti (hmotnostně ležící mezi černými děrami hvězdného typu a superhmotnými černými děrami v centrech galaxií) mohou astronomům poskytnout klíč k rozřešení záhady, jak černé díry zvyšují svoji hmotnost a jak probíhá jejich vývoj.

Kulová hvězdokupa M 15 je domovem pro více než 100 000 hvězd. Je první z kulových hvězdokup, v níž byla objevena tzv. planetární mlhovina – rozpínající se obálka ionizovaného plynu, který byl odvržen v závěrečném stadiu života staré hvězdy typu červeného obra. Jedná se o objekt označený Kuestner 648. Na základě rozboru spektra, které pořídil v roce 1928 F. G. Pease pomocí dalekohledu o průměru 2,5 m na Mount Wilson Observatory, se astronomové přiklonili k názoru, že se spíše jedná o mlhovinu než o hvězdu. Od té doby uplynulo více než 70 let a zatím známe pouze 3 planetární mlhoviny v kulových hvězdokupách.

Povrchová teplota centrální hvězdy uvnitř planetární mlhoviny Kuestner 648 je asi 40 000 °C. Pozorování pomocí HST naznačují, že současná hmotnost hvězdy ve středu mlhoviny dosahuje zhruba 60 % hmotnosti Slunce. K odvržení vnějších vrstev její atmosféry došlo pravděpodobně před 4 000 roků.

Zdroj: www.newscientist.com a hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



2. vesmírný týden 2026

2. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 1. do 11. 1. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je nad jihem až jihozápadem Saturn s Neptunem a nad jihovýchodem Jupiter, který bude v opozici, a tedy nejblíže Zemi a viditelný celou noc. Uran je také v noci vysoko na obloze a chybí jen planety v konjunkci se Sluncem. Aktivita Slunce se zvýšila a erupce vedly i k aktivitě geomagnetického pole a slabým polárním zářím. Pokračují starty Falconů 9 pro platící zákazníky i pro vlastní síť Starlink. K testu se chystá nová raketa Ceres-2. Před 90 lety se narodil Robert Woodrow Wilson, který spolu s Arno Penziasem objevil záření kosmického pozadí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (433) Eros poblíž galaxie M33.

Planetka (433) Eros poblíž galaxie M33. Složeno ze 119 jednotlivých expozic po 10 sekundách. Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Výsledek nepříznivě ovlivnilo silné měsíční světlo, které se navíc rozptylovalo na souvislé sněhové pokrývce. Teplota vzduchu -10.7°C.

Další informace »