Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Družice Chandra vyfotografovala pulsar s ohonem

Družice Chandra vyfotografovala pulsar s ohonem

Obrázek pulsaru G359.23-0.82 vznikl sloueením dat z družice Chandra a z radioteleskopu VLA.
Obrázek pulsaru G359.23-0.82 vznikl sloueením dat z družice Chandra a z radioteleskopu VLA.
Tuto fotografii pulsaru pořídila americká astronomická rentgenová družice Chandra, která byla vypuštěna 23. 7. 1999. Její celý název je Chandra X-ray Observatory. Studovaný pulsar je obklopen částicemi o vysokých energiích, které pulsar při svém rychlém pohybu mezihvězdným prostředím hrne před sebou, podobně jako obří buldozer. Obrázek byl vytvořen kombinací získaných dat v oboru rentgenového a radiového záření. Pulsar se na publikovaném obrázku pohybuje zprava doleva rychlostí 2,1 miliónu km/h (tj. 583 km/s), přičemž odmrštěné částice vytvářejí v jeho dráze útvar podobný kometárnímu chvostu.

Tento pulsar je znám pod označením "Myš" (The Mouse). Jeho oficiální katalogové označení je G359.23-0.82. Byl objeven v roce 1987 pomocí radioteleskopu Very Large Array v Novém Mexiku. V oboru radiových vln se pulsar, obklopený hustým oblakem částic, projevil jako objekt ve tvaru kužele, v němž se dal vytušit neveliký "čumáček", vypouklé myší "tělo" a mimořádně dlouhý úzký "ocásek", sahající do vzdálenosti 55 světelných let. Odtud vzniklo pojmenování pulsaru. A protože se "myš" pohybuje velmi rychle, dochází zde k vzájemnému ovlivňování s okolním prostředím. Astronomové zde mají mimořádnou příležitost studovat magnetické pole pulsaru, a také jeho vliv na urychlování materiálu v okolí pulsaru, tj. vznikající rázovou vlnu, intenzívní pohyb částic a antičástic apod.

Pulsary, jak známo, jsou neutronové hvězdy s mimořádně silným magnetickým polem, rotující kolem své osy vysokou rychlostí. Jedná se o objekty s vysokou hustotou, neboť jejich hmotnost, srovnatelná s hmotností Slunce, je stlačena do koule o průměru menším než 20 km. Jejich vznik je spojen s výbuchy supernov II. typu, tj. se zhroucením a následnou explozí velmi hmotné hvězdy. Příčina pozorované vysoké rychlosti pohybu studovaného pulsaru není zatím přesně známa. Avšak někteří astrofyzikové se domnívají, že je spojena s důrazným "kopancem" během doposud neznámých zvláštností exploze "hory" (hvězdy), která "porodila myš" (pulsar).

Pulsar G359.23-0.82 se nachází v souhvězdí Střelce (Sagittarius), ve vzdálenosti 16 000 světelných let.

Zdroj: chandra.harvard.edu/
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »