Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Družice WISE objevila nejsvítivější galaxii ve vesmíru

Družice WISE objevila nejsvítivější galaxii ve vesmíru

Umělecká představa vzhledu nejsvítivější známé galaxie
Autor: NASA

Vzdálená galaxie svítící jako více než 300 biliónů Sluncí byla objevena na základě pozorování pomocí družice NASA s názvem WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer). Objekt je doposud nejsvítivější objevenou galaxií a novou třídou objektů objevených družicí WISE, tzv. mimořádně svítivých infračervených galaxií, zkráceně ELIRGs (Extremely Luminous InfraRed Galaxies). Galaxie je menší než Mléčná dráha, ale vyzařuje 10 000krát více energie.

„Podívali jsme se na velmi intenzivní fáze vývoje galaxií,“ říká Chao-Wei Tsai (NASA, Jet Propulsion Laboratory), hlavní autor článku uveřejněného 22. května 2015 v časopise Astrophysical Journal. „Toto oslňující světlo může mít původ v ohromných vzplanutích galaktické černé díry.“

Mimořádně zářivá galaxie pojmenovaná WISE J224607.57-052635.0 může mít ve svém středu obrovskou černou díru, která se krmí okolním plynem. Supermasivní černá díra přitahuje plyn a další hmotu do okolního disku, který se zahřívá na vysokou teplotu několika miliónů stupňů a vyzařuje velké množství energie v oboru viditelného světla, ultrafialového a rentgenového záření. Světlo je blokováno obklopujícími oblaky prachu. Prach se následně zahřívá a září v oboru infračerveného světla. Ve skutečnosti více než 99 % záření této prachové galaxie má podobu infračerveného záření.

Obrovské černé díry se běžně nacházejí v jádrech galaxií, avšak objev tak velké černé díry ve vzdáleném vesmíru je vzácný. Protože světlo z galaxie obsahující černou díru putovalo vesmírem 12,5 miliardy roků, než dospělo k nám na Zemi, astronomové spatřili objekt ve stavu, v jakém existoval ve vzdálené minulosti. Černá díra byla již tehdy miliardkrát hmotnější než Slunce, když vesmír byl starý pouze desetinu současného věku 13,8 miliardy roků.

Nová studie nastínila tři důvody, jak černé díry v galaxiích ELIRGs mohly dospět do takových hmotností. Zaprvé se mohly tak velké již zrodit. Jinými slovy „zárodek“ či embryonální černá díra již mohla být tak velká. „Jak dorostla do extrémní velikosti?“ ptá se Peter Eisenhardt, vědecký projektant WISE a JPL a spoluautor článku. „Jednou z možností je, že se již s touto velikostí zrodila.“

Další dvě vysvětlení vyžadují buď přerušení nebo překonání teoretického limitu krmení černé díry, tzv. Eddingtonův limit. Když se černá díra krmí, padající plyn na její povrch se zahřívá a způsobuje záblesky světla. Tlak záření ve skutečnosti vyvrhuje okolní plyn pryč, vytváří určitá omezení, jak rychle může černá díra nepřetržitě přitahovat okolní materiál. Jestliže černá díra je na spodní hranici limitu, může teoreticky narůst závratným tempem do velkých rozměrů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Infračervená galaxie, Wise


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »