Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Dvě černé díry v jádru blízké galaxie

Dvě černé díry v jádru blízké galaxie

Dvě černé díry uvnitř galaxie Markarian 739
Dvě černé díry uvnitř galaxie Markarian 739
Pozorování uskutečněná prostřednictvím dvou kosmických observatoří NASA s názvem Swift a Chandra X-ray Observatory vedla k objevu druhé superhmotné černé díry v srdci neobvyklé blízké galaxie Markarian 739. Tato galaxie, která je známá též jako NGC 3758, se nachází ve vzdálenosti 425 miliónů světelných let a při pohledu ze Země se promítá do souhvězdí Lva. Uprostřed galaxie se nacházejí dvě aktivní jádra, která jsou od sebe vzdálena 11 000 světelných roků. Každé z nich obsahuje jednu černou díru, která "požírá" materiál ze svého okolí.

"V jádru většiny velkých galaxií (včetně naší Galaxie) se nacházejí superhmotné černé díry o hmotnostech více než miliónkrát převyšujících hmotnost Slunce," říká Michael Koss, NASA, Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland a University of Maryland, College Park (UMCP). "Některé z nich produkují miliardkrát větší množství energie v porovnání se Sluncem."

Od roku 2004 mapuje přístroj BAT (Burst Alert Telescope) na palubě astronomické družice Swift vysokoenergetické zdroje rentgenového záření po celé obloze. Průzkum je schopen zaregistrovat aktivní galaktická jádra do vzdálenosti více než 650 miliónů světelných roků a odhalil již desítky dříve neznámých soustav. Následné studie, které prováděl Michael Koss se svými spolupracovníky (publikováno v roce 2010) odhalily, že zhruba čtvrtina aktivních galaktických jader, odhalených přístrojem BAT, byly buďto interagující nebo těsné dvojice, přibližně u 60 % z nich dojde ke splynutí během příští miliardy roků.

"Jestliže se dvě galaxie navzájem srazí a každá z nich obsahuje superhmotnou černou díru, nastane okamžik, kdy se obě černé díry změní na aktivní galaktická jádra," říká spoluautor článku Richard Mushotzky, profesor astronomie na UMCP. "Doposud jsme nebyli schopni pozorovat mnoho dvojitých aktivních jader galaxií, a tak jsme se obrátili o pomoc na družici Chandra."

Družice NASA s názvem Swift
Družice NASA s názvem Swift
Přístroj BAT na palubě družice Swift pozoroval najednou jednu desetinu oblohy a jeho průzkum rentgenového záření se stával detailnější každým rokem, jak se zvyšovala celková doba pozorování. Když přístroj BAT prováděl výzkum širokoúhlou kamerou, rentgenový dalekohled na palubě kosmické observatoře Chandra fungoval jako přibližovací sklíčko a rozlišil detaily 100krát menší.

Desetiletí astronomové věděli, že východní jádro galaxie Markarian 739 obsahuje černou díru, která je aktivní v důsledku akrece hmoty a generuje abnormální množství energie. Sledování prostřednictvím družice Chandra ukázalo, že její západní soused je rovněž velmi aktivní. To dělá galaxii jedním z nejbližších a nejjasnějších případů s dvojitým aktivním galaktickým jádrem.

Vzdálenost oddělující obě černé díry je přibližně jednou třetinou vzdálenosti Slunce od centra naší Galaxie. Dvojité aktivní jádro galaxie Markarian 739 je druhá nejbližší a nejtěsnější známá dvojice, a to pokud se týká jak vzdálenosti od Země, tak i vzájemné vzdálenosti. Oba rekordy však drží jiná galaxie s označením NGC 6240.

Proč trvalo objevení druhého jádra galaxie tak dlouho? "Západní jádro galaxie Markarian 739 nevykazuje žádné známky existence ve viditelném světle, ultrafialovém či rádiovém záření," říká spoluautor objevu Sylvain Veilleux, profesor astronomie na UMCP. "Ty nejdůležitější údaje rozhodujícího významu, které přispěly k rozlišení podvojnosti galaktického jádra, poskytlo pozorování s vysokým rozlišením v oboru vysokoenergetického rentgenového záření."

Členy výzkumného týmu byli také Ezequiel Treister a David Sanders, University of Hawaii’s Institute for Astronomy in Honolulu; Kevin Schawinski, Yale University in New Haven, Connectitat a Ranjan Vasudevan, Neal Miller a Margaret Trippe, University of Maryland, College Park.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »