Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Dvě supermasivní černé díry v nejbližším kvasaru

Dvě supermasivní černé díry v nejbližším kvasaru

Umělecké ztvárnění dvojité černé díry
Autor: NASA, ESA, and G. Bacon (STScI)

Astronomové používající k pozorování vesmíru Hubblův kosmický dalekohled HST objevili, že objekt pojmenovaný Markarian 231 (zkráceně Mrk 231), což je nejbližší galaxie k Zemi, která ve svém nitru hostí kvasar, je poháněný dvěma centrálními černými děrami kroužícími navzájem kolem sebe.

Objev naznačuje, že kvasary – zářivá jádra aktivních galaxií – mohou běžně hostit dvě centrální supermasivní černé díry, které se na svých drahách přibližují jedna ke druhé v důsledku splynutí dvou galaxií. Dvojitá černá díra vytváří obrovské množství energie, která způsobuje, že jádro hostitelské galaxie svojí intenzivní září zastíní populaci miliard hvězd v galaxii.

Pokud by v centru kvasaru byla přítomna pouze jedna černá díra, celý akreční disk vytvořený z obklopujícího horkého plynu by zářil v ultrafialovém světle. Ultrafialové záření prachového disku však náhle klesá ve směru do centra. To poskytuje pozorovatelský důkaz, že disk má v sobě velký prázdný prostor obklopující centrální černou díru. To nejlepší vysvětlení napozorovaných dat na základě dynamických modelů je, že střed disku je deformovaný vlivem dvou černých děr obíhajících navzájem jedna kolem druhé. Druhá menší černá díra obíhá poblíž vnitřního okraje akrečního disku a vytváří vlastní minidisk s ultrafialovým zářením.

Jsme nesmírně nadšeni tímto objevem, protože ukazuje nejen na existenci těsné dvojice černých děr v objektu Mrk 231, ale také dláždí novou cestu k systematickému objevování binárních černých děr prostřednictvím povahy jejich emise ultrafialového záření,“ říká Youjun Lu z National Astronomical Observatories of China, Chinese Academy of Sciences.

Struktura našeho vesmíru, jako například těchto obřích galaxií a galaktických kup, se mění spojováním malých soustav do větších útvarů; dvojité černé díry jsou přirozeným důsledkem probíhajících splynutí galaxií,“ dodává Xinyu Dai z univerzity v Oklahomě.

Centrální černá díra má odhadovanou hmotnost asi 150 miliónů Sluncí. Hmotnost její menší společnice je zhruba 4 milióny hmotností Slunce. Tato dynamická dvojice uskuteční jeden vzájemný oběh za 1,2 roku.

Černá díra o menší hmotnosti je pozůstatkem menší galaxie, která splynula s Mrk 231. Důkaz nedávného splynutí pochází z asymetrie mateřské galaxie a z dlouhých slapových ohonů mladých modrých hvězd.

Důsledkem splynutí bylo vytvoření útvaru Markarian 231, energetické galaxie s probíhající intenzivní tvorbou hvězd v počtu stonásobně větším, než se děje v naší Galaxii. Padající plyn do blízkosti černé díry spouští turbulence, které jsou iniciátorem ohnivé tvorby hvězd.

Předpokládá se, že binární černé díry se po spirále přibližují k sobě a následně splynou v jeden objekt, k čemuž dojde asi za několik stovek tisíc let.

Kvasar Markarian 231 je od Země vzdálen 581 miliónů světelných roků.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kvasar, Markarian 231, Supermasivní černá díra


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »