Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Dvojité srdce galaxie Messier 83

Dvojité srdce galaxie Messier 83

Spirální galaxie M 83 Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Spirální galaxie M 83
Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST byla pořízena nová fotografie spirální galaxie Messier 83 (M 83), která je také známa pod označením Jižní větrník. Jedna z největších a nejbližších spirálních galaxií s příčkou je velmi pozoruhodná a záhadná. Bylo v ní pozorováno velké množství explozí supernov a v jejím středu se pravděpodobně nacházejí dvě jádra.

Galaxie M 83 není z těch, které splývají s vesmírným pozadím. Od Země je vzdálena přibližně 15 miliónů světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Vodního hada (Hydra). Je jednou z nejnápadnějších galaxií tohoto typu na obloze. Je významným členem kupy galaxií známé jako Centaurus A/M83, jejíž součástí je například galaxie s vysokým obsahem prachu Centaurus A nebo nepravidelná galaxie NGC 5253.

Spirální galaxie rozlišujeme na několik typů v závislosti na jejich vzhledu a struktuře – například jak zatočená jsou její spirální ramena, na charakteristických vlastnostech její centrální výduti apod. Galaxie M 83 má příčku z hvězd rozložených přes její střed, což vede ke klasifikaci jako spirální galaxie s příčkou. Do stejné kategorie spadá i naše Galaxie (Mléčná dráha).

Tyto příčky působí obdobně jako nálevka (trychtýř), soustřeďující plyn směrem ke galaktickému centru. Tento plyn je následně použit na vznik nových hvězd, a také ke „krmení“ černé díry v centru galaxie. To také vysvětluje, proč mnoho spirálních galaxií s příčkou – včetně galaxie M 83 – má velmi aktivní a svítící centrální oblasti.

Nicméně střed galaxie M 83 je záhadný a neobvyklý: přítomná supermasivní černá díra v jejím srdci není osamělá. V této neobyčejné spirální galaxii pozorujeme jev známý jako dvojité jádro – což je charakteristická vlastnost, která byla rovněž objevena u galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy, která je naší nejbližší spirální galaxií. To ale neznamená, že galaxie M 83 obsahuje dvě supermasivní černé díry, ale že jedna černá díra může být obklopena skloněným prstencem hvězd, které obíhají kolem černé díry a vytvářejí při pohledu od Země zdání dvojitého jádra.

Spirální galaxie M 83 Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Spirální galaxie M 83
Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Stejně jako dvojité jádro hostila galaxie M 83 několik explozí supernov, z nichž šest bylo pozorováno (SN 1923A, SN 1945B, SN 1950B, SN 1957D, SN 1968L a SN 1983N). Tento počet odpovídá pouze dvěma jiným galaxiím: M 61 (rovněž pozorováno 6 supernov) a NGC 6946 (objeveno 9 supernov). Kromě těchto explozí bylo v galaxii M 83 objeveno téměř 300 pozůstatků po explozích supernov – tj. starších pozůstatků po explodovaných hvězdách. Pozorování budou použita ke studiu životního cyklu hvězd. Dále bylo v galaxii M 83 identifikováno téměř 3000 hvězdokup, z nichž některé jsou velmi mladé – jejich stáří bylo určeno na méně než 5 miliónů roků.

K vytvoření této fotografie (mozaiky) byla využita pozorování pomocí kamery Wide Field Camera 3 (WFC3) na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST. Fotografie představuje celkový pohled na galaxii M 83 včetně oblastí tmavého prachu, jasně červených plynných oblaků a světle modrých oblastí nedávno zrozených hvězd rozložených napříč spirálními rameny. Ačkoliv hvězdný ostrov M 83 se zdá být velmi rozlehlý, má pouze poloviční průměr ve srovnání s naší Galaxií.

Tato nová fotografie byla uveřejněna 9. 1. 2014 v rámci 223. schůze Americké astronomické společnosti, která se konala ve Washingtonu.

Zdroj: www.spacetelescope.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



7. vesmírný týden 2019

7. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 11. 2. do 17. 2. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars a Uran, ráno Jupiter, Venuše a Saturn. Pomalu se večer vynoří i Merkur. Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto) trochu připomíná 46P z před dvou měsíců. Ultima Thule asi není tak kulatá, jak se myslelo. InSight dokončila instalaci seismometru. ExoMars 2020 bude mít jméno Rosalind. Před 455 lety se narodil Galileo Galilei.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vzdálený vesmír v souhvězdí Kefea

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2019 obdržel snímek „Vzdálený vesmír v souhvězdí Kefea“, jehož autorem je Evžen Brunner   Vítězný snímek měsíce ledna 2019 soutěže Česká astrofotografie měsíce, která probíhá pod patronací České astronomické společnosti, je snímek

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 123P/West-Hartley

Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Jasno, Měsíc mezi první čtvrtí a úplňkem.

Další informace »