Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Extrémní mezigalaktický jet

Extrémní mezigalaktický jet

dn13019-1_250.jpg
Byl objeven mimořádně dlouhý, intergalaktický výtrysk částic (jet). Se svým více než miliónem světelných let je nejdelší, jaký byl dosud spatřen. Tento rekordman by mohl pomoci odhalit, jak hmota v jetech drží pohromadě a to i na tak velké vzdáleností.

Jety jsou všude ve vesmíru - tryskají z nejrůznějších objektů, včetně hvězd, které se právě začínají formovat. Jedny z nejmohutnějších vycházejí z jader aktivních galaxií, kde plyn padá směrem k obří černé díře a generuje teplo, vysokoenergetické částice a magnetická pole. V některých případech se tyto základní elementy spojí a „vyplivnou“ úzké sloupy horkého plynu a vysokoenergetických částic, které pak unikají do vesmíru.

Nyní byl objeven extrémně dlouhý jet ve velké eliptické galaxie CGCG 049-033, která leží ve vzdálenosti asi 600 miliónů světelných let. Indický astronom Joydeep Bagchi (Pune University, Maharashtra, Indie) vedl německo - indický tým, který si během rozsáhlého pátrání po radiových zdrojích všiml emise, vycházející z této galaxie. Podrobnější výzkum uskutečnili pomocí 45m radioteleskopu GMRT (Giant Metrewave Radio Telescope, 30 antén) nedaleko indického Pune a německého 100m nedaleko Bonnu (Effelsberg Radio Telescope).

Výtrysk je dlouhý téměř 1,5 miliónů světelných let, tj. 2krát víc než u předchozího rekordmana. Pokud by tento výtrysk vycházel ze středu Mléčné dráhy, pak by sahal až do poloviny vzdálenosti ke galaxii v Andromedě.

Je neobvyklý i jinak. Jety vystupují z objektu obvykle jako symetrická dvojice. Zde se protějšek jeví mnohem kratší. Existuje jedno možné vysvětlení - kratší výtrysk směruje pryč od nás, proto světlo z jeho vzdáleného konce nemělo ještě dostatek času k nám doletět.

Zajímavé je, že radiové vlny, vysílané nově objeveným výtryskem, jsou silně polarizované. To prozrazuje existenci silného magnetického pole, které jet obklopuje. „Jsem velmi překvapená, že jsme našli tak silné a pravidelné magnetické pole,“ řekla Marita Krause (University of Bonn, Německo), členka týmu.

Možná se magnetické pole chová jako pouzdro, které předchází rozptýlení vysokotlakého plynu ve výtrysku. To by mohlo vysvětlovat, proč je tento jet tak dlouhý. A poněkud slabší verze tohoto magnetického pole by mohly proud částic držet pohromadě ve výtrysku i u jiných astronomických objektů.

Tým chce další detaily výtrysku a jeho magnetického pole získat pomocí sítě obřích radioteleskopů se sídlem v Novém Mexiku (USA).

Výsledky výzkumu publikovali 1. prosince 2007 v Astrophysical Journal Letters.

Zdroj: space.newscientist.com




O autorovi



50. vesmírný týden 2023

50. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 12. do 17. 12. 2023. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze září jasný Jupiter na jihovýchodě a Saturn na jihozápadě. Ráno je vidět Venuše nad jihovýchodním obzorem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. O pozornost se kromě periodické komety 12P hlásí i 62P a po čtyřech měsících zjasnila i 29P. Nastává maximum nejbohatšího meteorického roje roku, Geminid. Připravuje se start Falconu Heavy s americkým armádním miniraketoplánem X-37B. Před 160 lety se narodila Annie Jump Canon, která určila spektrální charakteristiky 350 000 hvězd a stála u zrodu Harvardského klasifikačního systému používaného dodnes.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »