Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Extrémní mezigalaktický jet

Extrémní mezigalaktický jet

dn13019-1_250.jpg
Byl objeven mimořádně dlouhý, intergalaktický výtrysk částic (jet). Se svým více než miliónem světelných let je nejdelší, jaký byl dosud spatřen. Tento rekordman by mohl pomoci odhalit, jak hmota v jetech drží pohromadě a to i na tak velké vzdáleností.

Jety jsou všude ve vesmíru - tryskají z nejrůznějších objektů, včetně hvězd, které se právě začínají formovat. Jedny z nejmohutnějších vycházejí z jader aktivních galaxií, kde plyn padá směrem k obří černé díře a generuje teplo, vysokoenergetické částice a magnetická pole. V některých případech se tyto základní elementy spojí a „vyplivnou“ úzké sloupy horkého plynu a vysokoenergetických částic, které pak unikají do vesmíru.

Nyní byl objeven extrémně dlouhý jet ve velké eliptické galaxie CGCG 049-033, která leží ve vzdálenosti asi 600 miliónů světelných let. Indický astronom Joydeep Bagchi (Pune University, Maharashtra, Indie) vedl německo - indický tým, který si během rozsáhlého pátrání po radiových zdrojích všiml emise, vycházející z této galaxie. Podrobnější výzkum uskutečnili pomocí 45m radioteleskopu GMRT (Giant Metrewave Radio Telescope, 30 antén) nedaleko indického Pune a německého 100m nedaleko Bonnu (Effelsberg Radio Telescope).

Výtrysk je dlouhý téměř 1,5 miliónů světelných let, tj. 2krát víc než u předchozího rekordmana. Pokud by tento výtrysk vycházel ze středu Mléčné dráhy, pak by sahal až do poloviny vzdálenosti ke galaxii v Andromedě.

Je neobvyklý i jinak. Jety vystupují z objektu obvykle jako symetrická dvojice. Zde se protějšek jeví mnohem kratší. Existuje jedno možné vysvětlení - kratší výtrysk směruje pryč od nás, proto světlo z jeho vzdáleného konce nemělo ještě dostatek času k nám doletět.

Zajímavé je, že radiové vlny, vysílané nově objeveným výtryskem, jsou silně polarizované. To prozrazuje existenci silného magnetického pole, které jet obklopuje. „Jsem velmi překvapená, že jsme našli tak silné a pravidelné magnetické pole,“ řekla Marita Krause (University of Bonn, Německo), členka týmu.

Možná se magnetické pole chová jako pouzdro, které předchází rozptýlení vysokotlakého plynu ve výtrysku. To by mohlo vysvětlovat, proč je tento jet tak dlouhý. A poněkud slabší verze tohoto magnetického pole by mohly proud částic držet pohromadě ve výtrysku i u jiných astronomických objektů.

Tým chce další detaily výtrysku a jeho magnetického pole získat pomocí sítě obřích radioteleskopů se sídlem v Novém Mexiku (USA).

Výsledky výzkumu publikovali 1. prosince 2007 v Astrophysical Journal Letters.

Zdroj: space.newscientist.com




O autorovi



42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Protuberance

Protuberance

Další informace »