GAIA objevila svoji první supernovu

Tato mimořádná událost, nyní označená jako Gaia14aaa, nastala v galaxii vzdálené od nás asi 500 miliónů světelných roků. Byla odhalena na základě neočekávaného zvýšení jasnosti galaxie mezi dvěma pozorováními, která družice uskutečnila s odstupem jednoho měsíce.

Svoji vědeckou práci zahájila družice GAIA dne 25. července 2014 (na oběžnou dráhu kolem libračního bodu L2 byla vypuštěna 19. 12. 2013), odkdy bude opakovaně skenovat celou oblohu. To znamená, že každou z přibližně miliardy hvězd v okolí Slunce bude zkoumat v průměru 70krát během následujících pěti roků své plánované životnosti.

„Tento typ opakujícího se průzkumu je výhodný při studiu proměnných objektů na obloze,“ vyjádřil se Simon Hodgkin z Astronomického institutu v Cambridge, Velká Británie.

Mnoho vesmírných zdrojů má proměnnou jasnost: některé se projevují pravidelnými změnami s periodickým vzrůstem a poklesem jasnosti, zatímco jiné mohou prodělat nenadálé a dramatické exploze.

„Jak GAIA znovu a znovu prohlíží stejnou oblast oblohy, máme naději objevit ´nové hvězdy´ na hvězdné tapiserii,“ poznamenává Simon Hodgkin. „Tyto přechodné zdroje záření mohou být představiteli některých velmi intenzivních jevů ve vesmíru, podobně jako tato supernova.“

Simon Hodgkin je členem vědeckého pohotovostního týmu družice GAIA, který dále zahrnuje astronomy z univerzity v Cambridge a z univerzity ve Varšavě (Polsko), kteří důkladně prohledávají získaná data a pátrají v nich po nenadálých změnách.

Nedlouho po zahájení pozorování došlo k objevu první „anomálie“ v podobě náhlého zvýšení světla přicházejícího ze vzdálené galaxie, a to 30. srpna 2014. Stejná galaxie se při prvním pozorování jevila mnohem slabší, než když ji GAIA pozorovala o měsíc později.

„Okamžitě nás napadlo, že to může být supernova, avšak potřebovali jsme mnohem více záchytných bodů za uplynulé období, abychom si byli zcela jisti,“ vysvětluje Łukasz Wyrzykowski z astronomické observatoře Varšavské univerzity.

Supernovu ve vzdálené galaxii mohou připomínat i jiné vesmírné úkazy, jako jsou například výbuchy způsobené pohlcováním padající hmoty na povrch supermasivní černé díry v centru galaxií.

Nicméně v případě zdroje Gaia14aaa byla poloha jasného bodového zdroje světla nepatrně posunuta od jádra galaxie, z čehož vyplynulo, že není pravděpodobné, aby souvisel s centrální černou dírou.

Astronomové se poohlédli po dalších informacích ve světle tohoto nového zdroje záření. Kromě záznamu polohy a jasnosti hvězd a galaxií astronomická observatoř GAIA také rozkládá jejich světlo a pořizuje tak jejich spektrum. Ve skutečnosti GAIA využívá dvě prizmata pokrývající červenou a modrou oblast vlnových délek k pořízení spektra o nízkém rozlišení, což umožňuje astronomům vyhledat známky přítomnosti rozmanitých chemických prvků ve zdroji světla.

Zdroj: www.esa.int a sci.esa.int/gaia
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí