Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Galaxie si nasadily maškarní masku

Galaxie si nasadily maškarní masku

NGC2207.jpg
Dvojice "tančících" galaxií, připravených na kosmický maškarní ples, se objevila na nových fotografiích, které byly pořízeny pomocí kosmické observatoře Spitzer Space Telescope (start 25. 8. 2003). Na fotografii, pořízené v oboru infračerveného záření, lze při troše fantazie spatřit dvě studené modré oči, strnule zírající přes červenou masku ve tvaru spirál. Tyto "oči" představují ve skutečnosti jádra dvou splývajících galaxií, označených NGC 2207 a IC 2163, které se nedávno (před 40 milióny roků) setkaly a začaly kroužit navzájem kolem sebe ve víru kosmického tanga.

Tato maska na fotografii v nepravých barvách je "zhotovena" ze zakřivených spirálních ramen obou galaxií. Jasné body ve spirálních ramenech (jako řetízky ozdobných perel) jsou oblaka prachu v okolí nově zrozených hvězd. Je to vůbec poprvé, co útvary tohoto typu byly pozorovány v galaxiích NGC 2207 a IC 2163.

Astronomové sdělili, že tyto "korálky" vznikaly v době, když se dvojice galaxií poprvé setkala. "Galaxie se srazily jedna s druhou, což vedlo ke zhuštění prachu a plynu v galaxiích a k jeho soustředění do "hnízd" o vysoké hustotě a k následnému gravitačnímu smršťování," říká Kartik Sheth (NASA's Spitzer Science Center at the California Institute of Technology in Pasadena). Jakmile tento materiál zkondenzoval do hustých, korálkům podobných oblaků, začaly v nich vznikat hvězdy nejrůznějších velikostí.

Infračervená kamera na astronomické družici Spitzer Space Telescope byla schopna vůbec poprvé proniknout skrz oblaka prachu, protože vyzařují především infračervené světlo, které tímto prostředím proniká. Žhavé a mladé hvězdy, nacházející se uvnitř oblaků prachu, zahřívají přítomný prach, který následně září na vlnových délkách infračerveného světla. Tento prach je na obrázku v nepravých barvách znázorněn červeně, zatímco hvězdy jsou "vybarveny" modře.

Data z astronomické družice Spitzer také odhalují nezvykle jasné skvrny, zdobící levou stranu "masky". Tyto oslnivě zářící oblasti jsou tak zaplněny prachem, že vyzařují až 5 % celkového záření obou galaxií v infračerveném oboru. Astronomové jsou přesvědčeni, že centrální hvězdy v tomto hustém seskupení by mohly splynout v černou díru.

Dvojice galaxií NGC 2207 a IC 2163 se nachází ve vzdálenosti 140 miliónů světelných let, v souhvězdí Velkého psa. Ke splynutí galaxií by mělo dojít přibližně za 500 miliónů roků, čímž jejich "maškarní ples" skončí.

NGC2207_HST.jpg

Uvedenou interagující dvojici galaxií již dříve vyfotografoval Hubblův kosmický dalekohled (HST) pomocí kamery Wide Field Planetary Camera 2. V levé části obrázku se nachází větší a hmotnější galaxie NGC 2207, vpravo je pak menší galaxie IC 2163. Silná gravitace galaxie NGC 2207 zdeformovala tvar menší galaxie, což způsobilo vyhození hvězd a plynů v několika proudech, táhnoucích se do vzdálenosti 100 000 světelných let (pravý okraj snímku).

Zdroj: www.spitzer
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »