Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Galaxie v souhvězdí Andromedy je 3krát větší

Galaxie v souhvězdí Andromedy je 3krát větší

M31.jpg
Astronomové použili největší dalekohled světa Keck II o průměru 10 m na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea (Havajské ostrovy) k pozorování známé galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy, označované někdy jako "Mlhovina v Andromedě" vzhledem k tomu, že je ji možné spatřit i pouhým okem jako mlhavý obláček. Od Země ji dělí vzdálenost větší než 2 milióny světelných let. Senzační výsledky pozorování byly zveřejněny v Minneapolis na zasedání Americké astronomické společnosti.

Astronomové studovali pohyby hvězd ve vzdáleném okolí této spirální galaxie. Zjistili, že pohyb vzdálených hvězd je ve skutečnosti synchronizovaný se zbývajícími hvězdami galaxie, obíhajícími spořádaně jedním směrem kolem galaktického centra.

Galaxie_M31.jpg

"Měřili jsme radiální rychlosti hvězd, nacházejících se ve vnějších okrajových oblastech galaxie; v podstatě jsme zjišťovali, jak rychle se od nás vzdalují či jak rychle se k nám přibližují," vysvětluje Scott Chapman (California Institute of Technology), jeden z členů výzkumného týmu. Skupina astronomů provedla takováto měření asi u 5 000 hvězd v okrajových částech galaxie. Měření přinesla překvapující výsledek: pozorované hvězdy ve skutečnosti obíhají kolem centra jako ostatní hvězdy galaktického disku.

Tato periferie galaxie M 31 svítí jen velmi slabě - na její konto připadá pouze 10 % záření celé galaxie. Nicméně nacházejí se zde milióny hvězd, kroužící kolem centra ve vzdálených oblastech galaxie.

Výsledkem pozorování je také informace, že galaxie M 31 (nejbližší velká "sousedka" naší Galaxie) je 3krát větší, než se astronomové doposud domnívali. Její průměr činí 220 000 světelných let. Doposud se její průměr odhadoval na 70 až 80 tisíc světelných let (pro porovnání průměr naší Galaxie se odhaduje na 100 000 světelných let).

Problém není v tom, že by galaxie M 31 zvětšila svoje rozměry. Hvězdy, obklopující spirální ramena na periferii galaxie, byly pozorovány již dříve, avšak astronomové předpokládali, že se jedná o zachycené fragmenty jiných galaxií, jenž se v minulosti přiblížily do blízkosti galaxie M 31, která si část hvězd z cizích galaxií "přivlastnila".

Při důkladném pozorování jednotlivých složek galaxie si můžeme dát dohromady obraz, jak se ta která galaxie vyvíjela v čase. Centrální oblasti galaxií se pravděpodobně zformovaly jako první, vzdálenější oblasti rotujícího disku o něco později. Typy hvězd a jejich dráhy v různých částech galaxie poskytují informace o jejím postupném vývoji.

Galaxie v souhvězdí Andromedy je ideální "laboratoří" pro studium galaxií, protože se nachází poměrně blízko. Výzkum naší Galaxie je naopak poměrně obtížný, neboť se nacházíme uvnitř této Galaxie a "pro stromy nevidíme les".

Kromě toho astronomové zjistili, že vzdálené hvězdy na periferii galaxie M 31 jsou shromážděny zhruba do 20 identifikovaných shluků. Avšak rotující disky a shluky hvězd nezapadají do současných modelů vzniku galaxií. Dalším krokem výzkumu bude pokračování v pozorováních za účelem zjištění, zda se jedná pouze o zvláštnost galaxie M 31, nebo zda je to charakteristický rys všech spirálních galaxií. Tento objev je tvrdým oříškem pro sjednocení se současnými teoriemi a počítačovými simulacemi procesu vzniku galaxií.

Zdroj: space.com a newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »