Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Galaxie v souhvězdí Andromedy je 3krát větší

Galaxie v souhvězdí Andromedy je 3krát větší

M31.jpg
Astronomové použili největší dalekohled světa Keck II o průměru 10 m na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea (Havajské ostrovy) k pozorování známé galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy, označované někdy jako "Mlhovina v Andromedě" vzhledem k tomu, že je ji možné spatřit i pouhým okem jako mlhavý obláček. Od Země ji dělí vzdálenost větší než 2 milióny světelných let. Senzační výsledky pozorování byly zveřejněny v Minneapolis na zasedání Americké astronomické společnosti.

Astronomové studovali pohyby hvězd ve vzdáleném okolí této spirální galaxie. Zjistili, že pohyb vzdálených hvězd je ve skutečnosti synchronizovaný se zbývajícími hvězdami galaxie, obíhajícími spořádaně jedním směrem kolem galaktického centra.

Galaxie_M31.jpg

"Měřili jsme radiální rychlosti hvězd, nacházejících se ve vnějších okrajových oblastech galaxie; v podstatě jsme zjišťovali, jak rychle se od nás vzdalují či jak rychle se k nám přibližují," vysvětluje Scott Chapman (California Institute of Technology), jeden z členů výzkumného týmu. Skupina astronomů provedla takováto měření asi u 5 000 hvězd v okrajových částech galaxie. Měření přinesla překvapující výsledek: pozorované hvězdy ve skutečnosti obíhají kolem centra jako ostatní hvězdy galaktického disku.

Tato periferie galaxie M 31 svítí jen velmi slabě - na její konto připadá pouze 10 % záření celé galaxie. Nicméně nacházejí se zde milióny hvězd, kroužící kolem centra ve vzdálených oblastech galaxie.

Výsledkem pozorování je také informace, že galaxie M 31 (nejbližší velká "sousedka" naší Galaxie) je 3krát větší, než se astronomové doposud domnívali. Její průměr činí 220 000 světelných let. Doposud se její průměr odhadoval na 70 až 80 tisíc světelných let (pro porovnání průměr naší Galaxie se odhaduje na 100 000 světelných let).

Problém není v tom, že by galaxie M 31 zvětšila svoje rozměry. Hvězdy, obklopující spirální ramena na periferii galaxie, byly pozorovány již dříve, avšak astronomové předpokládali, že se jedná o zachycené fragmenty jiných galaxií, jenž se v minulosti přiblížily do blízkosti galaxie M 31, která si část hvězd z cizích galaxií "přivlastnila".

Při důkladném pozorování jednotlivých složek galaxie si můžeme dát dohromady obraz, jak se ta která galaxie vyvíjela v čase. Centrální oblasti galaxií se pravděpodobně zformovaly jako první, vzdálenější oblasti rotujícího disku o něco později. Typy hvězd a jejich dráhy v různých částech galaxie poskytují informace o jejím postupném vývoji.

Galaxie v souhvězdí Andromedy je ideální "laboratoří" pro studium galaxií, protože se nachází poměrně blízko. Výzkum naší Galaxie je naopak poměrně obtížný, neboť se nacházíme uvnitř této Galaxie a "pro stromy nevidíme les".

Kromě toho astronomové zjistili, že vzdálené hvězdy na periferii galaxie M 31 jsou shromážděny zhruba do 20 identifikovaných shluků. Avšak rotující disky a shluky hvězd nezapadají do současných modelů vzniku galaxií. Dalším krokem výzkumu bude pokračování v pozorováních za účelem zjištění, zda se jedná pouze o zvláštnost galaxie M 31, nebo zda je to charakteristický rys všech spirálních galaxií. Tento objev je tvrdým oříškem pro sjednocení se současnými teoriemi a počítačovými simulacemi procesu vzniku galaxií.

Zdroj: space.com a newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



40. vesmírný týden 2024

40. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 9. do 6. 10. 2024. Měsíc bude v novu. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je spíše nízká. Na jižní obloze září pěkná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a slibuje moc hezkou podívanou v polovině října i od nás. K ISS se vydala kosmická loď Crew Dragon s dvoučlennou posádkou mise Crew 9. Dvě sedačky jsou volné pro astronauty z nepříliš úspěšné mise Starlineru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 63 Duch Kasiopeje

Asi 550 svetelných rokov od nás v súhvezdí Kasiopeja sa nachádza IC 63, ohromujúca a trochu strašidelná hmlovina. IC 63, známa aj ako Duch Kasiopeje, je formovaná žiarením blízkej nepredvídateľne premennej hviezdy Gamma Cassiopeiae, ktorá pomaly rozrušuje prízračný oblak prachu a plynu. Súhvezdie Kasiopeja, pomenované podľa márnotratnej kráľovnej v gréckej mytológii, vytvára na nočnej oblohe ľahko rozpoznateľný tvar písmena „W“. Centrálny bod súhvezdia W označuje dramatická hviezda s názvom Gamma Cassiopeiae. Pozoruhodná Gamma Cassiopeiae je modrobiela premenná hviezda typu subgiant, ktorú obklopuje plynný disk. Táto hviezda je 19-krát hmotnejšia a 65 000-krát jasnejšia ako naše Slnko. Taktiež rotuje neuveriteľnou rýchlosťou 1,6 milióna kilometrov za hodinu - viac ako 200-krát rýchlejšie ako naša materská hviezda. Táto zbesilá rotácia jej dodáva stlačený vzhľad. Rýchla rotácia spôsobuje výrony hmoty z hviezdy do okolitého disku. Táto strata hmoty súvisí s pozorovanými zmenami jasnosti. Žiarenie Gamma Cassiopeiae je také silné, že ovplyvňuje dokonca aj IC 63, niekedy prezývanú hmlovina duchov, ktorá leží niekoľko svetelných rokov od hviezdy. Farby v strašidelnej hmlovine ukazujú, ako hmlovinu ovplyvňuje silné žiarenie zo vzdialenej hviezdy. Vodík v IC 63 je bombardovaný ultrafialovým žiarením z hviezdy Gamma Cassiopeiae, čo spôsobuje, že jeho elektróny získavajú energiu, ktorú neskôr uvoľňujú ako vodíkové alfa žiarenie - na tomto obrázku viditeľné červenou farbou. Toto vodíkové alfa žiarenie robí z IC 63 emisnú hmlovinu, ale na tomto obrázku vidíme aj modré svetlo. Je to svetlo z Gama Cassiopeiae, ktoré sa odrazilo od prachových častíc v hmlovine, čo znamená, že IC 63 je tiež reflexná hmlovina. Táto farebná a prízračná hmlovina sa pomaly rozplýva pod vplyvom ultrafialového žiarenia z Gama Cassiopei. IC 63 však nie je jediným objektom pod vplyvom mohutnej hviezdy. Je súčasťou oveľa väčšej hmlovinovej oblasti obklopujúcej Gamma Cassiopeiae, ktorá na oblohe meria približne dva stupne - približne štyrikrát širšia ako Mesiac v splne. Táto oblasť je najlepšie viditeľná zo severnej pologule počas jesene a zimy. Hoci je vysoko na oblohe a z Európy je viditeľná po celý rok, je veľmi slabá, takže jej pozorovanie si vyžaduje pomerne veľký ďalekohľad a tmavú oblohu. Tento extrémne náročný objekt je naozaj veľká výzva pre techniku a aj spracovanie, hlavne kvôli jasnej hviezde gama Cas. Asi sa k nemu neskôr ešte vrátim počas dlhých zimných večerov... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 204x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 102x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats 27.8. až 21.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »