Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Galaxie v souhvězdí Andromedy je 3krát větší

Galaxie v souhvězdí Andromedy je 3krát větší

M31.jpg
Astronomové použili největší dalekohled světa Keck II o průměru 10 m na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea (Havajské ostrovy) k pozorování známé galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy, označované někdy jako "Mlhovina v Andromedě" vzhledem k tomu, že je ji možné spatřit i pouhým okem jako mlhavý obláček. Od Země ji dělí vzdálenost větší než 2 milióny světelných let. Senzační výsledky pozorování byly zveřejněny v Minneapolis na zasedání Americké astronomické společnosti.

Astronomové studovali pohyby hvězd ve vzdáleném okolí této spirální galaxie. Zjistili, že pohyb vzdálených hvězd je ve skutečnosti synchronizovaný se zbývajícími hvězdami galaxie, obíhajícími spořádaně jedním směrem kolem galaktického centra.

Galaxie_M31.jpg

"Měřili jsme radiální rychlosti hvězd, nacházejících se ve vnějších okrajových oblastech galaxie; v podstatě jsme zjišťovali, jak rychle se od nás vzdalují či jak rychle se k nám přibližují," vysvětluje Scott Chapman (California Institute of Technology), jeden z členů výzkumného týmu. Skupina astronomů provedla takováto měření asi u 5 000 hvězd v okrajových částech galaxie. Měření přinesla překvapující výsledek: pozorované hvězdy ve skutečnosti obíhají kolem centra jako ostatní hvězdy galaktického disku.

Tato periferie galaxie M 31 svítí jen velmi slabě - na její konto připadá pouze 10 % záření celé galaxie. Nicméně nacházejí se zde milióny hvězd, kroužící kolem centra ve vzdálených oblastech galaxie.

Výsledkem pozorování je také informace, že galaxie M 31 (nejbližší velká "sousedka" naší Galaxie) je 3krát větší, než se astronomové doposud domnívali. Její průměr činí 220 000 světelných let. Doposud se její průměr odhadoval na 70 až 80 tisíc světelných let (pro porovnání průměr naší Galaxie se odhaduje na 100 000 světelných let).

Problém není v tom, že by galaxie M 31 zvětšila svoje rozměry. Hvězdy, obklopující spirální ramena na periferii galaxie, byly pozorovány již dříve, avšak astronomové předpokládali, že se jedná o zachycené fragmenty jiných galaxií, jenž se v minulosti přiblížily do blízkosti galaxie M 31, která si část hvězd z cizích galaxií "přivlastnila".

Při důkladném pozorování jednotlivých složek galaxie si můžeme dát dohromady obraz, jak se ta která galaxie vyvíjela v čase. Centrální oblasti galaxií se pravděpodobně zformovaly jako první, vzdálenější oblasti rotujícího disku o něco později. Typy hvězd a jejich dráhy v různých částech galaxie poskytují informace o jejím postupném vývoji.

Galaxie v souhvězdí Andromedy je ideální "laboratoří" pro studium galaxií, protože se nachází poměrně blízko. Výzkum naší Galaxie je naopak poměrně obtížný, neboť se nacházíme uvnitř této Galaxie a "pro stromy nevidíme les".

Kromě toho astronomové zjistili, že vzdálené hvězdy na periferii galaxie M 31 jsou shromážděny zhruba do 20 identifikovaných shluků. Avšak rotující disky a shluky hvězd nezapadají do současných modelů vzniku galaxií. Dalším krokem výzkumu bude pokračování v pozorováních za účelem zjištění, zda se jedná pouze o zvláštnost galaxie M 31, nebo zda je to charakteristický rys všech spirálních galaxií. Tento objev je tvrdým oříškem pro sjednocení se současnými teoriemi a počítačovými simulacemi procesu vzniku galaxií.

Zdroj: space.com a newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »