Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Galaxie v souhvězdí Andromedy je 3krát větší

Galaxie v souhvězdí Andromedy je 3krát větší

M31.jpg
Astronomové použili největší dalekohled světa Keck II o průměru 10 m na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea (Havajské ostrovy) k pozorování známé galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy, označované někdy jako "Mlhovina v Andromedě" vzhledem k tomu, že je ji možné spatřit i pouhým okem jako mlhavý obláček. Od Země ji dělí vzdálenost větší než 2 milióny světelných let. Senzační výsledky pozorování byly zveřejněny v Minneapolis na zasedání Americké astronomické společnosti.

Astronomové studovali pohyby hvězd ve vzdáleném okolí této spirální galaxie. Zjistili, že pohyb vzdálených hvězd je ve skutečnosti synchronizovaný se zbývajícími hvězdami galaxie, obíhajícími spořádaně jedním směrem kolem galaktického centra.

Galaxie_M31.jpg

"Měřili jsme radiální rychlosti hvězd, nacházejících se ve vnějších okrajových oblastech galaxie; v podstatě jsme zjišťovali, jak rychle se od nás vzdalují či jak rychle se k nám přibližují," vysvětluje Scott Chapman (California Institute of Technology), jeden z členů výzkumného týmu. Skupina astronomů provedla takováto měření asi u 5 000 hvězd v okrajových částech galaxie. Měření přinesla překvapující výsledek: pozorované hvězdy ve skutečnosti obíhají kolem centra jako ostatní hvězdy galaktického disku.

Tato periferie galaxie M 31 svítí jen velmi slabě - na její konto připadá pouze 10 % záření celé galaxie. Nicméně nacházejí se zde milióny hvězd, kroužící kolem centra ve vzdálených oblastech galaxie.

Výsledkem pozorování je také informace, že galaxie M 31 (nejbližší velká "sousedka" naší Galaxie) je 3krát větší, než se astronomové doposud domnívali. Její průměr činí 220 000 světelných let. Doposud se její průměr odhadoval na 70 až 80 tisíc světelných let (pro porovnání průměr naší Galaxie se odhaduje na 100 000 světelných let).

Problém není v tom, že by galaxie M 31 zvětšila svoje rozměry. Hvězdy, obklopující spirální ramena na periferii galaxie, byly pozorovány již dříve, avšak astronomové předpokládali, že se jedná o zachycené fragmenty jiných galaxií, jenž se v minulosti přiblížily do blízkosti galaxie M 31, která si část hvězd z cizích galaxií "přivlastnila".

Při důkladném pozorování jednotlivých složek galaxie si můžeme dát dohromady obraz, jak se ta která galaxie vyvíjela v čase. Centrální oblasti galaxií se pravděpodobně zformovaly jako první, vzdálenější oblasti rotujícího disku o něco později. Typy hvězd a jejich dráhy v různých částech galaxie poskytují informace o jejím postupném vývoji.

Galaxie v souhvězdí Andromedy je ideální "laboratoří" pro studium galaxií, protože se nachází poměrně blízko. Výzkum naší Galaxie je naopak poměrně obtížný, neboť se nacházíme uvnitř této Galaxie a "pro stromy nevidíme les".

Kromě toho astronomové zjistili, že vzdálené hvězdy na periferii galaxie M 31 jsou shromážděny zhruba do 20 identifikovaných shluků. Avšak rotující disky a shluky hvězd nezapadají do současných modelů vzniku galaxií. Dalším krokem výzkumu bude pokračování v pozorováních za účelem zjištění, zda se jedná pouze o zvláštnost galaxie M 31, nebo zda je to charakteristický rys všech spirálních galaxií. Tento objev je tvrdým oříškem pro sjednocení se současnými teoriemi a počítačovými simulacemi procesu vzniku galaxií.

Zdroj: space.com a newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »