Obrázek galaxie M 81, složený ze snímků kosmických observatoří Spitzer, HST a Galex.Dokonale vybarvená spirální galaxie známá jako Messier 81 (zkráceně M 81) vyhlíží velmi impozantně na tomto novém složeném snímku, vytvořeném na základě fotografií, pořízených pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu SST, Hubblova kosmického dalekohledu HST a družice Galex (Galaxy Evolution Explorer). M 81 je velkolepá spirální galaxie, což je dáno jejími elegantními spirálními rameny, která se zatáčejí v celé své délce do středu galaxie. Galaxie M 81 se nachází ve vzdálenosti přibližně 12 miliónů světelných roků v souhvězdí Velké medvědice. Jedná se o jednu z nejjasnějších galaxií, kterou můžeme pozorovat pozemními dalekohledy.
Barvy na tomto snímku galaxie reprezentují tři vlnové délky elektromagnetického záření: modrá barva znázorňuje oblasti, které září v ultrafialovém světle. Zaregistrovala je astronomická družice Galex. Žlutobílé oblasti zachytil Hubblův kosmický dalekohled a představují viditelné světlo. Červená barva představuje infračervené záření, detekované kosmickou observatoří Spitzer. V modrých oblastech se nacházejí nejteplejší a nejmladší hvězdy, zatímco červeno-růžová barva vyznačuje oblasti zaplněné prachem, který kopíruje spirální ramena. Oranžový střed galaxie je tvořen nejstaršími hvězdami v galaxii.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.