Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Gama záblesk způsobila supernova
Pavel Koten Vytisknout článek

Gama záblesk způsobila supernova

Za pomoci kosmického dalekohledu XMM-Newton, který z oběžné dráhy kolem Země zkoumá vesmír v rentgenovém oboru spektra, studovali evropští astronomové pohasínání gama záblesku GRB021211. Tento záblesk jako první detekovala družice BeppoSAX 11. prosince loňského roku. Záblesk trval 270 sekund a byl nejdelším, jaký družice kdy zaznamenala. Když se na objekt o 11 hodin později zaměřil XMM, byl v rengtenovém oboru stále ještě 7 miliónkrát jasnější než galaxie, ve které se odehrál. Z pozorování vyplynuly dvě zásadní skutečnosti - detekovaný materiál se k nám přibližoval rychlostí jedné desetiny rychlosti světla a jeho chemické složení odpovídalo složení pozůstatku exploze supernovy. Směr šíření materiálu naznačoval, že se jedná o rozpínající se sférickou obálku. Astronomové byli rovněž schopni určit rozměry této sféry - její poloměr činil 10 miliard kilometrů. Což znamenalo, že k explozi supernovy došlo o několik dnů dříve. To, společně s přítomností chemických prvků jako je křemík, horčík, síra, argon či vápník a s nedostatkem železa, naznačuje, že hypotéza srážky neutronových hvězd - často uváděná jako možné vysvětlení gama záblesků - nemůže být v tomto případě aplikována. Minimálně tento záblesk má původ v explozi supernovy. Zůstavají však nadále otevřené některé otázky - Proč jen některé supernovy způsobí gama záblesk? Jaký je vůbec mechanismus jeho vzniku?
Zdroj: European Space Agency Press release ze dne 5. dubna
PK




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »