Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Gama záblesky spouští extrémně silné magnetické pole

Gama záblesky spouští extrémně silné magnetické pole

Poeítaeový model splynutí dvou neutronových hvizd.Credit: Daniel Price (U/Exeter), Stephan Rosswog (Int. U/Bremen
Poeítaeový model splynutí dvou neutronových hvizd.
Credit: Daniel Price (U/Exeter), Stephan Rosswog (Int. U/Bremen
Vědci z Univerzity v Exeteru a Mezinárodní univerzity v Brémách objevili nejsilnější magnetická pole ve vesmíru. Podle počítačových modelů vznikají při splynutí dvou extrémně hmotných a kompaktních hvězd. Výtrysky, podobné CME u našeho Slunce, mohou spouštět krátkodobé gama záblesky.

Poprvé počítačový model při objasňování takové události vzal v úvahu magnetické pole, které by mohlo být až biliardkrát (1015) silnější než magnetické pole Země. Simulace splynutí neutronových hvězd podporují teorii vzniku krátkodobého gama záblesku (GRB - Gamma Ray Bursts) - krátké, intenzivní spršky vysokoenergetických fotonů, jejichž původcem je kolize dvou neutronových hvězd, nebo neutronové hvězdy a černé díry.

Počítačový model vytvořili Dr. Daniel Price (University of Exeter, Velká Británie) a prof. Stephan Rosswog (International University Bremen, Německo). Použili 2 extrémně kompaktní neutronové hvězdy, každou s hmotností 1,4krát větší než naše Slunce, ale s průměrem jen 10 km, které kolem společného těžiště obíhají po kruhových drahách.

Když se jejich dráhy "rozpadnou" a obě hvězdy se srazí, splynou a neuvěřitelně rychle, během 2 milisekund (0,002 s), vytvoří jediný objekt. U centrálního objektu se vytvoří spirální ramena a nestabilita v místě spojení způsobí, že původní magnetické pole obou hvězd se stáčí a vytváří jev připomínající vír. "Je to podobné jako když vítr, ženoucí se přes jezero, vytváří vlny," řekl Price.

V modelu se víry dále stáčejí a velmi rychle, až několikanásobně, se zesiluje magnetické pole sloučeného objektu. Intenzita vzniklého magnetického pole vzrůstá až o 3 řády během jedné milisekundy. "Ale jsme si velmi jisti, že toto je pouze dolní hranice," říká Rosswog. "Ve skutečnosti se pole může stát mnohem, mnohem silnější."

Dřívější práce navrhovaly, aby sloučením neutronových hvězd vznikla černá díra a těsně před tím by došlo k vytvoření silného magnetického pole. K takovému zhroucení je potřeba nejméně 100 milisekund. Podle nově získaných dat však k zesílení magnetického pole sloučeného objektu stačí extrémně krátký čas, což lépe odpovídá skutečnosti.

Stáčení magnetických siločar během slučování objektů popisuje Price jako "kapsy lokálně silných, velmi komplikovaných magnetický silokřivek". Podle navrhované teorie, pokud je magnetické pole v těch kapsách dostatečně silné, začne se vznášet, vystoupá k povrchu a uvolní svou energii do jisté míry podobně jako naše Slunce při úniku koronální hmoty (CME - coronal mass ejections). Takové výtrysky pak mohou spustit krátký záblesk gama záření.

Rosswog a Price připouští, že jejich model ještě nemůže předvést celý děj od sloučení neutronových hvězd až k záblesku. "Ukázali jsme právě tento velmi rychlý růst magnetického pole. Od tohoto místa až k závěrečnénu záblesku můžeme dělat jen pravděpodobné extrapolace," říká Rosswog. "Tady nás čeká ještě mnoho práce."

K vytvoření prvních 11 milisekund (0,011 s) děje potřebovali několik týdnů práce na paralelním superpočítači v Brémách. Prince říká, že vědecká skupina by ráda dovedla model až k zesílenému magnetickému poli a konečnému objasnění, co se stane se vznášejícími se "kapsami" magnetického pole.

Obrázek: Kolize neutronových hvězd
Počítačový model splynutí dvou neutronových hvězd a vytvoření nového objekty se spirálními rameny a extrémně silným magnetickým polem.
Credit: Daniel Price (U/Exeter) and Stephan Rosswog (Int. U/Bremen)

Zdroj: www.newscientistspace.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »