Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  GRB 080319B aneb přímý zásah

GRB 080319B aneb přímý zásah

GRB 080319B zachycený družicí Swift
GRB 080319B zachycený družicí Swift

V březnu tohoto roku ohromil astronomy z celého světa extrémně energetický gama záblesk. Během následujících týdnů se na pozorování jeho dosvitu zaměřilo velké množství pozemních i na oběžné dráze pracujících přístrojů. Po zpracování jimi získaných dat teď mohou vědci předložit první výsledky: podle nich byl výtrysk gama záblesku namířen téměř přesně ve směru Země.

Vzplanutí gama záblesku GRB 080319B (po angl. zkratce GRB - gamma ray burst následuje kód nesoucí informaci o datu vzplanutí a pořadí v daném dni, v tomto případě se tedy jednalo o druhý záblesk dne 19.3.2008) bylo zcela mimořádnou událostí. I když se tak stalo ve vzdálenosti téměř 7,5 miliardy světelných let od Země, byl optický protějšek záblesku natolik jasný, že mohl být po krátkou dobu pozorován i pouhým okem (jeho hvězdná velikost dosáhla až 5,3 mag). Stal se tedy tím nejvzdálenějším, co jsme mohli v tu dobu pouhým okem pozorovat, slavnou M31, která pro nás za normálních okolností představuje "nejstarší světlo", překonal asi 3000krát! V článku nedávno uveřejněném časopisem Nature, jsou shrnuty výsledky pozorování, uskutečněných pomocí mnoha dalekohledů pracujících na nejrůznějších vlnových délkách.

Připomeňme, že gama záblesky (mající kosmický původ) jsou na rozdíl od jiných podobných jevů (supernov, nov) většinou úzce směrované, energie uvolněná při jejich vzniku je do okolí vyzářena v podobě dvou výtrysků (jetů). Původ těchto jevů, jejichž zářivý výkon často překonává zářivý výkon celé mateřské galaxie, je připisován kolapsu rychle rotujících velmi hmotných hvězd (tzv. dlouhé záblesky) či srážce dvou neutronových hvězd nebo černých děr (nebo také kombinace černá díra-neutronová hvězda), které tvoří binární systém (krátké záblesky). Nejsou však vyloučeny další zatím neznámé mechanismy. Většina energie uvolněná při záblesku je vyzářena formou vysokofrekvenčního gama záření (proto gama záblesky, výjimkou mohou být některé typy jako SGR - viz například [3]), ale může být pozorován i tzv. dosvit v jiných oborech elmag. spektra včetně viditelného.

Závěr celé studie, na jejíž tvorbě se podílel tým více než 90 spoluautorů zní takto: výjimečná jasnost gama záblesku GRB 080319B by mohla být vysvětlena tak, že výtrysk byl namířen téměř přesně do směru, kde se nacházela Země. Ta tedy dostala přímý zásah proudem energie a částic, pohybujících se rychlostí okolo 0,9999995c.

Vědci předpokládají, že tyto ultrarychlé částice byly do okolního prostoru vyzářeny pod úhlem pouhých 0,4°. Tento úzce směrovaný výtrysk tvořil jádro až 20krát širšího výtrysku, jenž obsahoval méně energetické částice. Takto popsanou strukturou jetu by se mohl vyznačovat každý gama záblesk, ale malá pravděpodobnost zásahu užší částí výtrysku způsobuje to, že u většiny záblesků pozorujeme pouze široký osmistupňový výtrysk. Tato teorie připouští, že záblesky podobné tomu z března letošního roku by se měly opakovat průměrně jednou za 10 let.

Gama záblesk GRB 080319B poprvé zaregistrovala družice Swift (na tuto činnost specializovaná) ve směru souhvězdí Pastýře (Bootes). Krátce poté se na tento objekt zaměřilo velké množství dalekohledů včetně těch největších, jako je VLT. Jemu se také jako prvnímu podařilo získat spektrum objektu a následně z posuvu spektrálních čar zjistit již zmíněnou vzdálenost 7,5 Gly (z=0,94). To znamená, že celá událost se odehrála v době, kdy měl vesmír teprve polovinu svého současného stáří a vznik Země náležel do vzdálené budoucnosti. Namířeno tedy bylo naslepo, ale zásah byl dokonalý.

Zdroje: www.science.nasa.gov [1], www.astronews.com [2], www.en.wikipedia.org [3]




O autorovi

Jakub Vošmera

Autor je studentem brněnského Gymnázia Matyáše Lercha. Zabývá se přírodními vědami, především fyzikou a astronomií. E-mail: vosmera(at)gmail.com Osobní stránky: vosmera.chytrak.cz



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »