Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Helioví trpaslíci v kulové hvězdokupě

Helioví trpaslíci v kulové hvězdokupě

Kulová hvězdokupa NGC 6397
Kulová hvězdokupa NGC 6397
Američtí a němečtí astronomové našli neobvyklé hvězdy. Pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu fotografovali kulovou hvězdokupu NGC 6397 v jižním souhvězdí Oltáře. Od Země je asi 7200 světelných let daleko a obsahuje neuvěřitelných 400 000 hvězd.

Kulové hvězdokupy jsou nejstaršími objekty naší galaxie a tak není divu, že se skládají především ze starých hvězd, bílých trpaslíků. Bílí trpaslíci jsou prakticky vyhořelá jádra starých hvězd a sestávají především z uhlíku a kyslíku. Jaké bylo ale překvapení vědců, když ve hvězdokupě našli 24 bílých trpaslíků s velkým obsahem hélia.

Helioví bílí trpaslíci v NGC 6397
Helioví bílí trpaslíci v NGC 6397
Zajímavé je, že všechny tyto heliové hvězdy leží v centru hvězdokupy a na okraji není žádná. Ukázalo se, že helioví trpaslíci mají asi o polovinu nižší hmotnost, než ostatní bílí trpaslíci. Gravitační síly by je tedy měly rozeset po celé hvězdokupě. Podle vědců je jejich koncentrace uprostřed hvězdokupy důkazem toho, že ve skutečnosti nejde o osamělé hvězdy, ale o dvojhvězdy, přičemž jejich společníky nevidíme, protože málo září. Právě tito souputníci zastavily normální vývoj hvězd, protože jim odebírali horní části atmosféry. A tak místo klasických uhlíko-kyslíkových, máme ve hvězdokupě trpaslíky heliové.

Nezbývá než se porozhlédnout také po jiných kulových hvězdokupách, jestli je tam situace podobná.

Zdroj San Francisco State University




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



35. vesmírný týden 2026

35. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nova Sagittae 2026

Nova Sagittae 2026. Detekce tohoto objektu byla oznámena 25.8.2026 na stránce CBAT-Transient Objects Confirmation Page pod označením PNV J19450648+1822422. V cirkuláři CBET 5729 ze dne 26.8.2026 (UT) bylo potvrzeno, že se jedná o novu s přidělením označení V488 Sge. Nova se nachází nedaleko hvězdy delta Sge a na snímku je označena šipkou. Odhady její magnitudy z této noci se pohybují mezi hodnotami 7.1 - 7.5. Snímek vznikl složením 53 expozic o délce 6 sekund, pořízených za silného měsíčního světla, kdy byl Měsíc od novy na obloze vzdálen asi 48 stupňů a měl 98% osvětleného povrchu. Navíc po obloze přecházela nízká oblačnost a postupně se nasouvaly i pásy oblačnosti vysoké.

Další informace »