Kulová hvězdokupa NGC 6397 Američtí a němečtí astronomové našli neobvyklé hvězdy. Pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu fotografovali kulovou hvězdokupu NGC 6397 v jižním souhvězdí Oltáře. Od Země je asi 7200 světelných let daleko a obsahuje neuvěřitelných 400 000 hvězd.
Kulové hvězdokupy jsou nejstaršími objekty naší galaxie a tak není divu, že se skládají především ze starých hvězd, bílých trpaslíků. Bílí trpaslíci jsou prakticky vyhořelá jádra starých hvězd a sestávají především z uhlíku a kyslíku. Jaké bylo ale překvapení vědců, když ve hvězdokupě našli 24 bílých trpaslíků s velkým obsahem hélia.
Helioví bílí trpaslíci v NGC 6397 Zajímavé je, že všechny tyto heliové hvězdy leží v centru hvězdokupy a na okraji není žádná. Ukázalo se, že helioví trpaslíci mají asi o polovinu nižší hmotnost, než ostatní bílí trpaslíci. Gravitační síly by je tedy měly rozeset po celé hvězdokupě. Podle vědců je jejich koncentrace uprostřed hvězdokupy důkazem toho, že ve skutečnosti nejde o osamělé hvězdy, ale o dvojhvězdy, přičemž jejich společníky nevidíme, protože málo září. Právě tito souputníci zastavily normální vývoj hvězd, protože jim odebírali horní části atmosféry. A tak místo klasických uhlíko-kyslíkových, máme ve hvězdokupě trpaslíky heliové.
Nezbývá než se porozhlédnout také po jiných kulových hvězdokupách, jestli je tam situace podobná.
Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše.
30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)