Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hluboký pohled do prázdného vesmíru

Hluboký pohled do prázdného vesmíru

phot_14b_06.jpg
Obrázek nepatrné části oblohy, skládající se ze 300 miliónů pixelů, byl vytvořen na Evropské jižní observatoři ESO (European Southern Observatory) na základě fotografií, pořízených kamerou Wide-Fild Camera na dalekohledu o průměru 2,2 m na observatoři La Silla (Chile). Zhotovení fotografie zabralo celkem 64 hodiny pozorovacího času.

Pořízená fotografie zachycuje zdánlivě "prázdnou" oblast oblohy o ploše zhruba 5krát větší, než je velikost měsíčního úplňku. Astronomům se zde otevírá mimořádně průhledné okno do nejvzdálenějších oblastí vesmíru. Objevené objekty jsou asi 100miliónkrát slabší než ty, které můžeme spatřit neozbrojeným okem.

Velikonoce jsou v mnoha zemích tou nejvíce vzrušující událostí pro děti, které pořádají velké hony na čokoládová vajíčka, ukrytá na různých místech. Avšak astronomové nemusí čekat na tento mimořádný den, aby zažili takovéto vzrušení: ve skutečnosti denně hledají vzdálené vesmírné objekty, ukryté na fotografiích různých částí oblohy. A podobně jako čokoládová vajíčka i velmi vzdálené vesmírné objekty (tzv. deep sky objects), jako jsou galaxie, kvasary či gravitační čočky, existují v širokém spektru barev, tvarů a velikostí.

Tato fotografie (v titulu článku je výřez z velkého obrázku) představuje jeden takový "hluboký" pohled do vzdáleného vesmíru. Jedná se o složení 714 snímků o celkové expoziční době 64,5 hodiny, pořízených přes 4 různé filtry (B, V, R a I). Fotografie se skládá ze 4 snímků sousedních oblastí, pořízených kamerou Wide-Field Camera, zaměřenou na oblasti o rozměrech 33 x 34 obloukové minuty, což odpovídá celkové ploše o velikosti větší než jeden čtvereční stupeň.

Avšak pokud budete oblast na fotografii pozorovat pouhým okem, pak neuvidíte vůbec nic. Tato oblast, pojmenovaná Deep 3, byla vybrána jako prázdná oblast, nacházející se ve vysokých galaktických šířkách, která byla pomocí dalekohledů na La Silla pozorována po dobu jednoho roku.

Společně se dvěma dalšími oblastmi, označenými Deep 1 a Deep 2, je Deep 3 součástí programu DPS (Deep Public Survey), který je založen na myšlence podrobit důkladnému průzkumu oblast oblohy o ploše 3 čtvereční stupně. Tak například oblast Deep 1 byla vybrána ke komplexnímu výzkumu radiových zdrojů pomocí radioteleskopů ATCA (Australia Telescope Compact Array). Oblast Deep 2 zahrnuje plochu CDF-S (tj. oblast Chandra Deep Field South), kterou detailně studovala rentgenová družice Chandra X-ray Observatory. Každá oblast byla studována v oblasti viditelného světla a v oboru blízkého infračerveného záření (aparatura SOFI na dalekohledu NTT (New Technology Telescope) o průměru 3,5 m - rovněž na La Silla.

Oblast Deep 3 se nachází v jižní části souhvězdí Pohár na jižní polokouli. Toto malé souhvězdí se nachází mezi souhvězdími Panny, Havrana a Vodního hada (Hydry). Tato poměrně prázdná oblast (Deep 3) poskytuje mimořádně dobrý pohled do vzdálených oblastí vesmíru, a tudíž nám otevírá okno i do období krátce po vzniku vesmíru. (Je to podobný případ, jako když v hlubokém lese existuje hluboký průsek, který nám umožňuje pozorovat i velmi vzdálené stromy, které jinak nemůžeme pozorovat, neboť je zakrývají stromy bližší.)

To, že se jedná o prázdnou oblast, je pouze relativní pojem. V dosavadní databázi je v této oblasti evidováno necelých 50 objektů, což je zanedbatelný počet ve srovnání s milióny anonymních hvězd a galaxií v jiných částech oblohy. To dělá z této oblasti ideální polygon za účelem pátrání po mimořádně vzdálených a velmi slabých objektech a k detailnímu studiu jejich vlastností bez jakýchkoliv rušivých vlivů, pocházejících od blízkých objektů.

Mezi katalogizovanými objekty je rovněž galaxie, viditelná na snímku zhruba v levém horním rohu, označená jako ESO 570-19. Jedná se o největší galaxii na tomto snímku, která je vzdálená asi 60 miliónů světelných let. Nejjasnější hvězdou na obrázku je UW Crateris (v pravém horním rohu). Jedná se o proměnnou hvězdu (červeného obra), která je 8krát slabší, než hvězdy viditelné pouhým okem.

Na fotografii je velký počet hvězd a galaxií, které budou v následujících měsících studovány a porovnávány. Galaxie, kterých zde bylo napočítáno několik desítek tisíc, existují v nejrozmanitějších tvarech a některé vznikly jako součást galaktických kup. Komplexní zpracování dat může trvat i celý rok.

Detailní snímky s vysokým rozlišením najdete ve zdrojových článcích.

Zdroj: www.eso.org a www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »