Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hluboký pohled do prázdného vesmíru

Hluboký pohled do prázdného vesmíru

phot_14b_06.jpg
Obrázek nepatrné části oblohy, skládající se ze 300 miliónů pixelů, byl vytvořen na Evropské jižní observatoři ESO (European Southern Observatory) na základě fotografií, pořízených kamerou Wide-Fild Camera na dalekohledu o průměru 2,2 m na observatoři La Silla (Chile). Zhotovení fotografie zabralo celkem 64 hodiny pozorovacího času.

Pořízená fotografie zachycuje zdánlivě "prázdnou" oblast oblohy o ploše zhruba 5krát větší, než je velikost měsíčního úplňku. Astronomům se zde otevírá mimořádně průhledné okno do nejvzdálenějších oblastí vesmíru. Objevené objekty jsou asi 100miliónkrát slabší než ty, které můžeme spatřit neozbrojeným okem.

Velikonoce jsou v mnoha zemích tou nejvíce vzrušující událostí pro děti, které pořádají velké hony na čokoládová vajíčka, ukrytá na různých místech. Avšak astronomové nemusí čekat na tento mimořádný den, aby zažili takovéto vzrušení: ve skutečnosti denně hledají vzdálené vesmírné objekty, ukryté na fotografiích různých částí oblohy. A podobně jako čokoládová vajíčka i velmi vzdálené vesmírné objekty (tzv. deep sky objects), jako jsou galaxie, kvasary či gravitační čočky, existují v širokém spektru barev, tvarů a velikostí.

Tato fotografie (v titulu článku je výřez z velkého obrázku) představuje jeden takový "hluboký" pohled do vzdáleného vesmíru. Jedná se o složení 714 snímků o celkové expoziční době 64,5 hodiny, pořízených přes 4 různé filtry (B, V, R a I). Fotografie se skládá ze 4 snímků sousedních oblastí, pořízených kamerou Wide-Field Camera, zaměřenou na oblasti o rozměrech 33 x 34 obloukové minuty, což odpovídá celkové ploše o velikosti větší než jeden čtvereční stupeň.

Avšak pokud budete oblast na fotografii pozorovat pouhým okem, pak neuvidíte vůbec nic. Tato oblast, pojmenovaná Deep 3, byla vybrána jako prázdná oblast, nacházející se ve vysokých galaktických šířkách, která byla pomocí dalekohledů na La Silla pozorována po dobu jednoho roku.

Společně se dvěma dalšími oblastmi, označenými Deep 1 a Deep 2, je Deep 3 součástí programu DPS (Deep Public Survey), který je založen na myšlence podrobit důkladnému průzkumu oblast oblohy o ploše 3 čtvereční stupně. Tak například oblast Deep 1 byla vybrána ke komplexnímu výzkumu radiových zdrojů pomocí radioteleskopů ATCA (Australia Telescope Compact Array). Oblast Deep 2 zahrnuje plochu CDF-S (tj. oblast Chandra Deep Field South), kterou detailně studovala rentgenová družice Chandra X-ray Observatory. Každá oblast byla studována v oblasti viditelného světla a v oboru blízkého infračerveného záření (aparatura SOFI na dalekohledu NTT (New Technology Telescope) o průměru 3,5 m - rovněž na La Silla.

Oblast Deep 3 se nachází v jižní části souhvězdí Pohár na jižní polokouli. Toto malé souhvězdí se nachází mezi souhvězdími Panny, Havrana a Vodního hada (Hydry). Tato poměrně prázdná oblast (Deep 3) poskytuje mimořádně dobrý pohled do vzdálených oblastí vesmíru, a tudíž nám otevírá okno i do období krátce po vzniku vesmíru. (Je to podobný případ, jako když v hlubokém lese existuje hluboký průsek, který nám umožňuje pozorovat i velmi vzdálené stromy, které jinak nemůžeme pozorovat, neboť je zakrývají stromy bližší.)

To, že se jedná o prázdnou oblast, je pouze relativní pojem. V dosavadní databázi je v této oblasti evidováno necelých 50 objektů, což je zanedbatelný počet ve srovnání s milióny anonymních hvězd a galaxií v jiných částech oblohy. To dělá z této oblasti ideální polygon za účelem pátrání po mimořádně vzdálených a velmi slabých objektech a k detailnímu studiu jejich vlastností bez jakýchkoliv rušivých vlivů, pocházejících od blízkých objektů.

Mezi katalogizovanými objekty je rovněž galaxie, viditelná na snímku zhruba v levém horním rohu, označená jako ESO 570-19. Jedná se o největší galaxii na tomto snímku, která je vzdálená asi 60 miliónů světelných let. Nejjasnější hvězdou na obrázku je UW Crateris (v pravém horním rohu). Jedná se o proměnnou hvězdu (červeného obra), která je 8krát slabší, než hvězdy viditelné pouhým okem.

Na fotografii je velký počet hvězd a galaxií, které budou v následujících měsících studovány a porovnávány. Galaxie, kterých zde bylo napočítáno několik desítek tisíc, existují v nejrozmanitějších tvarech a některé vznikly jako součást galaktických kup. Komplexní zpracování dat může trvat i celý rok.

Detailní snímky s vysokým rozlišením najdete ve zdrojových článcích.

Zdroj: www.eso.org a www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »