Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hluboký pohled do prázdného vesmíru

Hluboký pohled do prázdného vesmíru

phot_14b_06.jpg
Obrázek nepatrné části oblohy, skládající se ze 300 miliónů pixelů, byl vytvořen na Evropské jižní observatoři ESO (European Southern Observatory) na základě fotografií, pořízených kamerou Wide-Fild Camera na dalekohledu o průměru 2,2 m na observatoři La Silla (Chile). Zhotovení fotografie zabralo celkem 64 hodiny pozorovacího času.

Pořízená fotografie zachycuje zdánlivě "prázdnou" oblast oblohy o ploše zhruba 5krát větší, než je velikost měsíčního úplňku. Astronomům se zde otevírá mimořádně průhledné okno do nejvzdálenějších oblastí vesmíru. Objevené objekty jsou asi 100miliónkrát slabší než ty, které můžeme spatřit neozbrojeným okem.

Velikonoce jsou v mnoha zemích tou nejvíce vzrušující událostí pro děti, které pořádají velké hony na čokoládová vajíčka, ukrytá na různých místech. Avšak astronomové nemusí čekat na tento mimořádný den, aby zažili takovéto vzrušení: ve skutečnosti denně hledají vzdálené vesmírné objekty, ukryté na fotografiích různých částí oblohy. A podobně jako čokoládová vajíčka i velmi vzdálené vesmírné objekty (tzv. deep sky objects), jako jsou galaxie, kvasary či gravitační čočky, existují v širokém spektru barev, tvarů a velikostí.

Tato fotografie (v titulu článku je výřez z velkého obrázku) představuje jeden takový "hluboký" pohled do vzdáleného vesmíru. Jedná se o složení 714 snímků o celkové expoziční době 64,5 hodiny, pořízených přes 4 různé filtry (B, V, R a I). Fotografie se skládá ze 4 snímků sousedních oblastí, pořízených kamerou Wide-Field Camera, zaměřenou na oblasti o rozměrech 33 x 34 obloukové minuty, což odpovídá celkové ploše o velikosti větší než jeden čtvereční stupeň.

Avšak pokud budete oblast na fotografii pozorovat pouhým okem, pak neuvidíte vůbec nic. Tato oblast, pojmenovaná Deep 3, byla vybrána jako prázdná oblast, nacházející se ve vysokých galaktických šířkách, která byla pomocí dalekohledů na La Silla pozorována po dobu jednoho roku.

Společně se dvěma dalšími oblastmi, označenými Deep 1 a Deep 2, je Deep 3 součástí programu DPS (Deep Public Survey), který je založen na myšlence podrobit důkladnému průzkumu oblast oblohy o ploše 3 čtvereční stupně. Tak například oblast Deep 1 byla vybrána ke komplexnímu výzkumu radiových zdrojů pomocí radioteleskopů ATCA (Australia Telescope Compact Array). Oblast Deep 2 zahrnuje plochu CDF-S (tj. oblast Chandra Deep Field South), kterou detailně studovala rentgenová družice Chandra X-ray Observatory. Každá oblast byla studována v oblasti viditelného světla a v oboru blízkého infračerveného záření (aparatura SOFI na dalekohledu NTT (New Technology Telescope) o průměru 3,5 m - rovněž na La Silla.

Oblast Deep 3 se nachází v jižní části souhvězdí Pohár na jižní polokouli. Toto malé souhvězdí se nachází mezi souhvězdími Panny, Havrana a Vodního hada (Hydry). Tato poměrně prázdná oblast (Deep 3) poskytuje mimořádně dobrý pohled do vzdálených oblastí vesmíru, a tudíž nám otevírá okno i do období krátce po vzniku vesmíru. (Je to podobný případ, jako když v hlubokém lese existuje hluboký průsek, který nám umožňuje pozorovat i velmi vzdálené stromy, které jinak nemůžeme pozorovat, neboť je zakrývají stromy bližší.)

To, že se jedná o prázdnou oblast, je pouze relativní pojem. V dosavadní databázi je v této oblasti evidováno necelých 50 objektů, což je zanedbatelný počet ve srovnání s milióny anonymních hvězd a galaxií v jiných částech oblohy. To dělá z této oblasti ideální polygon za účelem pátrání po mimořádně vzdálených a velmi slabých objektech a k detailnímu studiu jejich vlastností bez jakýchkoliv rušivých vlivů, pocházejících od blízkých objektů.

Mezi katalogizovanými objekty je rovněž galaxie, viditelná na snímku zhruba v levém horním rohu, označená jako ESO 570-19. Jedná se o největší galaxii na tomto snímku, která je vzdálená asi 60 miliónů světelných let. Nejjasnější hvězdou na obrázku je UW Crateris (v pravém horním rohu). Jedná se o proměnnou hvězdu (červeného obra), která je 8krát slabší, než hvězdy viditelné pouhým okem.

Na fotografii je velký počet hvězd a galaxií, které budou v následujících měsících studovány a porovnávány. Galaxie, kterých zde bylo napočítáno několik desítek tisíc, existují v nejrozmanitějších tvarech a některé vznikly jako součást galaktických kup. Komplexní zpracování dat může trvat i celý rok.

Detailní snímky s vysokým rozlišením najdete ve zdrojových článcích.

Zdroj: www.eso.org a www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »