Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST a hmotnost velkých hvězd v NGC 6357

HST a hmotnost velkých hvězd v NGC 6357

Pismis_24.jpg
Malá otevřená hvězdokupa Pismis 24 leží v centru velké emisní mlhoviny NGC 6357 v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Od Země je vzdálena přibližně 8000 světelných let. Některé hvězdy této hvězdokupy jsou mimořádně hmotné a produkují intenzivní ultrafialové záření.

Nejjasnější objekt na obrázku má označení Pismis 24-1. Byla to jedna z hvězd, o níž se původně předpokládalo, že její hmotnost dosahuje 200 až 300 hmotností Slunce. Toto by ji nejenže zařadilo mezi zdaleka nejhmotnější známé hvězdy v naší Galaxii, dostala by se však podstatně výše nad v současné době přijímaný horní hmotnostní limit kolem 150 hmotností Slunce pro jednotlivé hvězdy ve vesmíru.

Avšak Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil nové velmi kvalitní fotografie s vysokým rozlišením, z nichž vyplynulo, že se ve skutečnosti jedná o dvě hvězdy obíhající kolem společného těžiště (na snímku vložený obrázek vpravo dole). Hmotnost každé hvězdy je odhadována na 100 hmotností Slunce.

Kromě toho spektroskopická pozorování pozemními dalekohledy přispěla k objevu, že jedna ze dvou hvězd je ve skutečnosti těsnou dvojhvězdou, jejíž složky jsou natolik blízko, že je nedokázal rozlišit ani Hubblův kosmický dalekohled. Díky tomu musí být odhadovaná hmotnost objektu Pismis 24-1 rozdělena mezi tři složky. Ačkoliv všechny tři hvězdy stále patří mezi velmi hmotné objekty, jejich hmotnostní limit se nepodařilo určit díky tomu, že se jedná o několikanásobný hvězdný systém. Není znám jejich vzájemný hmotnostní poměr.

Pozorování prováděla skupina astronomů, jejichž vedoucím byl J. Maíz Apellániz z Instituto de Astrofísica de Andalucía (Španělsko). Detailní fotografie objektu Pismis 24-1 (vpravo) byly pořízeny v dubnu 2006 kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST. Snímek části mlhoviny NGC 6357 (na obrázku vlevo) byl pořízem v dubnu 2002 pomocí dřívější kamery WFPC 2 (Wide Field and Planetary Camera 2) na palubě HST.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



9. vesmírný týden 2026

9. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Halo

mobilovka byla o pár minut dříve možná barevnější ale dám tuto ze stativu 26.02. 2026 18:53 dosahovalo přibližně k Betelgeuse

Další informace »