Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST a hmotnost velkých hvězd v NGC 6357

HST a hmotnost velkých hvězd v NGC 6357

Pismis_24.jpg
Malá otevřená hvězdokupa Pismis 24 leží v centru velké emisní mlhoviny NGC 6357 v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Od Země je vzdálena přibližně 8000 světelných let. Některé hvězdy této hvězdokupy jsou mimořádně hmotné a produkují intenzivní ultrafialové záření.

Nejjasnější objekt na obrázku má označení Pismis 24-1. Byla to jedna z hvězd, o níž se původně předpokládalo, že její hmotnost dosahuje 200 až 300 hmotností Slunce. Toto by ji nejenže zařadilo mezi zdaleka nejhmotnější známé hvězdy v naší Galaxii, dostala by se však podstatně výše nad v současné době přijímaný horní hmotnostní limit kolem 150 hmotností Slunce pro jednotlivé hvězdy ve vesmíru.

Avšak Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil nové velmi kvalitní fotografie s vysokým rozlišením, z nichž vyplynulo, že se ve skutečnosti jedná o dvě hvězdy obíhající kolem společného těžiště (na snímku vložený obrázek vpravo dole). Hmotnost každé hvězdy je odhadována na 100 hmotností Slunce.

Kromě toho spektroskopická pozorování pozemními dalekohledy přispěla k objevu, že jedna ze dvou hvězd je ve skutečnosti těsnou dvojhvězdou, jejíž složky jsou natolik blízko, že je nedokázal rozlišit ani Hubblův kosmický dalekohled. Díky tomu musí být odhadovaná hmotnost objektu Pismis 24-1 rozdělena mezi tři složky. Ačkoliv všechny tři hvězdy stále patří mezi velmi hmotné objekty, jejich hmotnostní limit se nepodařilo určit díky tomu, že se jedná o několikanásobný hvězdný systém. Není znám jejich vzájemný hmotnostní poměr.

Pozorování prováděla skupina astronomů, jejichž vedoucím byl J. Maíz Apellániz z Instituto de Astrofísica de Andalucía (Španělsko). Detailní fotografie objektu Pismis 24-1 (vpravo) byly pořízeny v dubnu 2006 kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST. Snímek části mlhoviny NGC 6357 (na obrázku vlevo) byl pořízem v dubnu 2002 pomocí dřívější kamery WFPC 2 (Wide Field and Planetary Camera 2) na palubě HST.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »