Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST a hmotnost velkých hvězd v NGC 6357

HST a hmotnost velkých hvězd v NGC 6357

Pismis_24.jpg
Malá otevřená hvězdokupa Pismis 24 leží v centru velké emisní mlhoviny NGC 6357 v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Od Země je vzdálena přibližně 8000 světelných let. Některé hvězdy této hvězdokupy jsou mimořádně hmotné a produkují intenzivní ultrafialové záření.

Nejjasnější objekt na obrázku má označení Pismis 24-1. Byla to jedna z hvězd, o níž se původně předpokládalo, že její hmotnost dosahuje 200 až 300 hmotností Slunce. Toto by ji nejenže zařadilo mezi zdaleka nejhmotnější známé hvězdy v naší Galaxii, dostala by se však podstatně výše nad v současné době přijímaný horní hmotnostní limit kolem 150 hmotností Slunce pro jednotlivé hvězdy ve vesmíru.

Avšak Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil nové velmi kvalitní fotografie s vysokým rozlišením, z nichž vyplynulo, že se ve skutečnosti jedná o dvě hvězdy obíhající kolem společného těžiště (na snímku vložený obrázek vpravo dole). Hmotnost každé hvězdy je odhadována na 100 hmotností Slunce.

Kromě toho spektroskopická pozorování pozemními dalekohledy přispěla k objevu, že jedna ze dvou hvězd je ve skutečnosti těsnou dvojhvězdou, jejíž složky jsou natolik blízko, že je nedokázal rozlišit ani Hubblův kosmický dalekohled. Díky tomu musí být odhadovaná hmotnost objektu Pismis 24-1 rozdělena mezi tři složky. Ačkoliv všechny tři hvězdy stále patří mezi velmi hmotné objekty, jejich hmotnostní limit se nepodařilo určit díky tomu, že se jedná o několikanásobný hvězdný systém. Není znám jejich vzájemný hmotnostní poměr.

Pozorování prováděla skupina astronomů, jejichž vedoucím byl J. Maíz Apellániz z Instituto de Astrofísica de Andalucía (Španělsko). Detailní fotografie objektu Pismis 24-1 (vpravo) byly pořízeny v dubnu 2006 kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST. Snímek části mlhoviny NGC 6357 (na obrázku vlevo) byl pořízem v dubnu 2002 pomocí dřívější kamery WFPC 2 (Wide Field and Planetary Camera 2) na palubě HST.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

RIASY V LABUTI

NGC 6960,6992

Další informace »