Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST objevil hvězdná nemluvňata v blízké galaxii

HST objevil hvězdná nemluvňata v blízké galaxii

MMO-big.jpg
Astronomové objevili pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST) populaci hvězdných "nemluvňat" (tedy velice mladých hvězd) v blízké galaxii Malé Magellanovo mračno, v tzv. satelitní galaxii Mléčné dráhy. Tato malá galaxie se nachází ve vzdálenosti 210 000 světelných let a je třetí nejbližší galaxií. Lze ji spatřit i pouhým okem v souhvězdí Tukana na jižní polokouli.

Tato nádherná ostrá fotografie zachycuje populaci hvězd v počátečním stadiu vývoje ve hvězdokupě NGC 346, která je součástí Malého Magellanova mračna. Stále zde i v současné době dochází ke vzniku hvězd gravitačním kolapsem plynných oblaků. Ještě u nich však nedošlo k zažehnutí termonukleárních reakcí. Nejmenší z těchto hvězd mají pouze poloviční hmotnost ve srovnání s naším Sluncem.

Ačkoliv hvězdy běžně vznikají i v naší Galaxii, tento její malý průvodce obsahuje prvotní materiál, ze kterého vznikaly první hvězdy. Projevuje se zde nedostatek těžkých prvků, které vznikají až později při následných termojaderných reakcích v nitrech hvězd.

Trpasličí galaxie, jako je Malé Magellanovo mračno, jsou považovány za původní stavební bloky velkých galaxií. Mnoho takovýchto galaxií se nachází ve velkých vzdálenostech od naší Galaxie. Zde je pozorujeme v takovém stavu, jak vypadaly v době, kdy vesmír byl ještě velmi mladý. Malé Magellanovo mračno poskytuje unikátní poměrně blízkou laboratoř pro pochopení, jak hvězdy vznikaly v raném vesmíru. Hvězdokupa NGC 346 obsahuje více než 2500 velmi mladých hvězd.

Na této fotografii z HST, pořízené jeho kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys), byly identifikovány tři hvězdné populace o celkovém počtu 70 000 hvězd. Nejstarší populace je stará 4,5 miliardy roků, podobně jako naše Slunce. Nejmladší populace hvězd vznikla přibližně před 5 milióny roků (tehdy na Zemi začali předchůdci člověka chodit vzpřímeně). Tyto hvězdy se projevují červeno-hnědou barvou v důsledku efektu "červenání" světla, způsobeného přítomností velkého množství prachu.

Fotografie vznikla složením dvou individuálních snímků, pořízených přes dva různé filtry: přes vizuální (555 nm, modré zabarvení obrázku) a přes filtr pro blízkou infračervenou oblast (814 nm, načervenalé zabarvení).

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



32. vesmírný týden 2025

32. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 8. do 10. 8. 2025. Měsíc bude v úplňku a září nízko v jižních souhvězdích. Planety jsou vidět jen ráno s výjimkou Saturnu, který začíná být vidět celou noc. Blíží se k sobě Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce se trochu zvýšila. Nad ránem máme poslední období pozorovatelnosti nárůstu padání meteorů roje Perseid bez svitu Měsíce. Na ISS dorazila čtyřčlenná posádka dlouhodobé mise Crew-11 a první stupeň Falconu 9 naposledy dosedl na přistávací plochu LZ-1. Blue Origin provedla 14. suborbitální let s lidskou posádkou během mise New Shepard NS-34. Kosmická loď Orion pro misi Artemis II byla natankována a vyzkoušeli ji astronauti ve skafandrech. 95 roků by oslavil Neil Armstrong.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter s Venuší na ranní obloze

Další informace »