Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST objevil více než 22 000 kulových hvězdokup

HST objevil více než 22 000 kulových hvězdokup

Kupa galaxií Coma na snímku z HST je vzdálena 300 miliónů světelných roků
Autor: NASA/ESA/J. Mack, STScI/J. Madrid, Australian Telescope National Facility

Kulové hvězdokupy jsou pradávné skupiny několika stovek tisíc až miliónů hvězd, které jsou gravitačně vázány do kulových struktur o průměru 100 až 200 světelných roků. Tyto objekty patří mezi nejstarší hvězdná uskupení ve vesmíru. Jsou také favorizovanými cíli pro astronomy amatéry. Při pozorování malým dalekohledem vypadají jako větší „rozmazaná hvězda“. Kolem naší Galaxie jich krouží zhruba 180.

Ve větších dalekohledech můžeme rozlišit v třpytivém objektu tvaru sněhové koule nespočet hvězd natěsnaných vedle sebe. Výkonný Hubbleův kosmický teleskop HST dokáže zaregistrovat kulové hvězdokupy na vzdálenost 300 miliónů světelných roků. Pohledem do srdce kupy galaxií Coma – obřího seskupení více než 1 000 galaxií, které drží pohromadě vlastní gravitace – HST objevil neskutečných 22 426 kulových hvězdokup.

Protože kulové hvězdokupy jsou mnohem menší než galaxie, jsou mnohem obtížněji rozlišitelné také v důsledku toho, že základní stavební prvky vesmíru – galaxie – jsou deformovány gravitací celé kupy Coma,“ říká Juan Madrid z Australian Telescope National Facility se spoluautory. „Ve skutečnosti je kupa galaxií Coma jednou z prvních, kde byly pozorovány gravitační anomálie, které byly považovány za indikátory velkého množství nespatřené hmoty ve vesmíru – později označované jako tzv. temná hmota.“

Ve vzdálenosti, v jaké se nachází kupa galaxií Coma, vypadají kulové hvězdokupy jako světelné body na hranici viditelnosti mimořádně ostrého Hubbleova kosmického teleskopu HST. Na základě průzkumu bylo nalezeno 22 426 kulových hvězdokup rozptýlených v prostoru mezi galaxiemi. Osiřely při vyvržení z jejich mateřských galaxií v důsledku blízkých kolizí uvnitř omezeného prostoru při „přetíženém dopravním provozu.“

Hubbleův teleskop odhalil, že většina kulových hvězdokup se seřadila podél struktur podobných mostům. To je zřetelný důkaz pro interakci mezi galaxiemi, kde gravitační vliv jedné na druhou způsobí podobný efekt, jako když natahujete karamelu.

Zelené kroužky představují polohy kulových hvězdokup v kupě galaxií Coma Autor: NASA/ESA/J. Mack, STScI/J. Madrid, Australian Telescope National Facility
Zelené kroužky představují polohy kulových hvězdokup v kupě galaxií Coma
Autor: NASA/ESA/J. Mack, STScI/J. Madrid, Australian Telescope National Facility
Poprvé jsem přemýšlel o rozložení kulových hvězdokup v kupě galaxií Coma, když jsem studoval fotografie z HST, které ukázaly, že kulové hvězdokupy jsou rozptýleny do všech stran na jakékoliv fotografii galaxií v kupě Coma,“ říká Juan Madrid.

Využili jsme data z jednoho dřívějšího průzkumu prostřednictvím HST, který byl navržen k získání údajů o celé kupě galaxií Coma, tzv. Coma Cluster Treasury Survey. Nicméně uprostřed výzkumného programu – v roce 2006 – došlo k selhání elektroniky na kameře Advanced Camera for Surveys (ACS) na palubě HST.“

Aby zaplnili mezeru ve výzkumu, tak Juan Madrid se svými spolupracovníky pilně prohlíželi velké množství snímků z HST, které zachytily kupu galaxií při pozorováních v rámci jiných vědeckých programů. Byli tak schopni zkompletovat mozaiku centrální oblasti kupy galaxií Coma.

Následně vyvinuli algoritmus k průběžnému „prosévání“ mozaiky snímků oblasti Coma, která obsahuje přinejmenším 100 000 potenciálních zdrojů. Program využíval barvu kulových hvězdokup (dominovala u nich záře stárnoucích červených hvězd) a kulový tvar k vyloučení irelevantních objektů – většinou se jednalo o vzdálené galaxie nepatřící ke kupě galaxií Coma.

Jedním z přijatelných aspektů našeho výzkumu je, že ukazuje příklady ohromující vědy, kterou bude možné dělat s plánovaným kosmickým teleskopem NASA s názvem WFIRST (Wide Field Infrared Survey Telescope), který bude mít mnohem větší zorné pole než Hubbleův kosmický teleskop,“ říká Juan Madrid. „Bude tak schopen zobrazovat kupy galaxií na jednom snímku.“

Výsledky průzkumu byly publikovány v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kulové hvězdokupy, HST, Kupa galaxií Coma


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »