Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST oslavil 32. narozeniny fotografií kompaktní skupiny galaxií

HST oslavil 32. narozeniny fotografií kompaktní skupiny galaxií

Skupina galaxií HCG 40 (známá též jako Arp 321) na snímku z Hubbleova vesmírného teleskopu
Autor: NASA/ESA/Hubble/STScI

Tato malá skupina galaxií pojmenovaná Hickson Compact Group 40 (známá též jako Arp 321) obsahuje tři spirální galaxie, jednu eliptickou a jednu čočkovou galaxii. Zhruba ve vzdálenosti jedné miliardy světelných roků je čeká časem srážka a splynutí v jeden objekt, kterým by měla být obří eliptická galaxie. V rámci svých 32. narozenin Hubbleův vesmírný teleskop HST zachytil tyto galaxie ve velmi nestandardním okamžiku v jejich životě, jak se navzájem k sobě přibližují a pokračují ve svém tanci, avšak zatím se nacházejí před splynutím.

V uplynulých dekádách bylo při průzkumech oblohy katalogizováno více než 100 takových kompaktních kup galaxií. Hickson Compact Group 40 (HCG 40) je jedním z nejhustějších podobných uskupení.

Z pozorování vyplývá, že takovéto skupiny mohly být v raném vesmíru mnohem početnější a poskytovaly „palivo“ pro pohon černých děr aktivních galaxií známých jako kvazary, jejichž světlo z přehřátého nahuštěného materiálu se šíří napříč vesmírem.

Studium detailů galaxií v blízkých skupinách, jako je tato, pomůže astronomům roztřídit, kdy a kde se galaxie navzájem shromáždily, a jak jsou seskupeny. Členové skupiny galaxií HCG 40 jsou pozoruhodně izolované v jejich vlastní malé části vesmíru, jejíž poloha se promítá do souhvězdí Hydry.

Jednou z možností je, že zde existuje mnoho temné hmoty, která je těmto galaxiím přidružena. Jestliže se dostanou blízko sebe, temná hmota může vytvářet uvnitř velká oblaka, která galaxie obíhají. Jak se galaxie prodírají skrz temnou hmotu, pociťují vliv třecí síly, která je důsledkem jejich gravitačního vlivu.

To zpomaluje jejich pohyb a vede ke ztrátě energie galaxií, takže se začnou navzájem přibližovat k sobě. Proto tedy tato momentka zachytila galaxie ve velmi speciálním okamžiku jejich života. Během zhruba jedné miliardy roků budou nakonec navzájem kolidovat a splynou za vzniku samostatné obří eliptické galaxie.

Astronomové studovali skupinu galaxií HCG 40 nejen ve viditelném světle, ale i v oboru rádiového záření, infračerveného světla a v oblasti rentgenových vlnových délek. Téměř všechny galaxie mají ve svém jádru kompaktní rádiový zdroj, který naznačuje, že se zde nachází supermasivní černé díry.

Pozorování v oboru paprsků X (rentgenové) ukazují, že galaxie gravitačně interagovaly, což dokazuje přítomnost velkého množství horkého plynu mezi nimi. Pozorování v oboru infračerveného záření prozradila klíč k odhadu rychlosti formování nových hvězd.

Vzpomínám si na průzkum oblohy a pořekadlo ´wow, podívej se na to!´“ říká Paul Hickson, astronom na University of British Columbia, který znovuobjevil skupinu galaxií HCG 40 při prohledávání souboru pekuliárních galaxií, který poprvé publikoval Halton Arp v roce 1966.

Hubbleův vesmírný teleskop HST byl vypuštěn na oběžnou dráhu kolem Země 24. dubna 1990 (tedy před 32 roky) na palubě raketoplánu Discovery v rámci mise STS-31. Na palubě raketoplánu byla posádka ve složení Loren J. Shriver, Charles F. Bolden, Stewen A. Hawley, Bruce McCandless a Kathryn D. Sullivanová.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Compact Group 40, HST, Arp 321, Kolize galaxií


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »